Čeští vědci se pravděpodobně po letech čekání dočkají výrazné vládní podpory. Díky úlevám z daní by mohli získat z Evropské unie každý rok kolem dvou miliard korun navíc. Rýsuje se totiž šance, že jim stát odpustí daň z přidané hodnoty.

Pokud se totiž nyní vysoká škola či vědecký ústav zapojí do výzkumu financovaného z Evropské unie, musí zaplatit i daň z přidané hodnoty na chemikáliích a dalším zboží, které vědci k bádání potřebují. Vše z vlastních peněz, protože Evropská komise daně neproplácí a ani z české státní pokladny vědci peníze za DPH nedostanou.

"Bavíme se o odpuštění DPH na vědu. Nevím, jestli to bude v tomto reformním balíku, nebo jestli to bude ad hoc změna," říká premiér Mirek Topolánek.

Česko je dnes jednou z mála zemí, která DPH z výzkumu žádá. "Všechny civilizované země vědu nedaní, což je také důvodem, proč se náklady Evropské unii účtovat nesmí. U nás je to však nesmyslně nastaveno," říká Karel Ulbrich, vedoucí Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd.

Akademici tuto úlevu žádali už po bývalých ministrech financí - nikdy však neuspěli. Návrh na osvobození vědy od daní se nikdy nedostal ani do vlády, vždy narazil už u úředníků na financích. Miroslav Kalousek by tak mohl být prvním ministrem, který vědcům vyjde vstříc.

Na peníze dosáhnou jiní


Daňovými úlevami na výzkumy pro vědecké týmy se zabývala v loňském roce už tehdejší ministryně školství Miroslava Kopicová. Současná šéfka školského resortu Dana Kuchtová na reformu ve vědě opět navázala.

"Připravujeme podrobné analýzy a legislativní podklady, které by vědcům umožnily vracení právě daně z přidané hodnoty na nakoupeném zboží," potvrzuje poradkyně ministryně školství Simona Weidnerová.

Česko oproti jiným členským státům Evropské unie získává ze společných fondů na výzkum a vývoj méně peněz, než do společné pokladny vkládá. Čeští vědci se do výzkumů financovaných z bruselského rozpočtu příliš nehrnou.

"Kdybychom měli dodržovat legislativu, tak to vlastně nemá vůbec smysl si o evropské projekty žádat. Finančně se to kvůli dani na nakupovaném zboží vůbec nevyplatí," vysvětluje Karel Ulbrich.

Placení daně z přidané hodnoty totiž velmi zatěžuje vysokým školám a výzkumným institucím vlastní rozpočet.

53 miliard eur na výzkum


"Platíme ji z režijních nákladů nebo si na ni vyděláme například ze spolupráce se soukromými firmami. Peníze nám pak ale chybí na mzdy či vybavení laboratoří," vysvětluje Anna Mittnerová z oddělení pro vědu a výzkum Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Mezinárodní projekt navíc musí vysoké školy a vědecké instituce ze čtvrtiny spolufinancovat také z vlastních úspor.

Pro nadcházející šestileté rozpočtové období Evropské unie na roky 2007 až 2013 leží v evropských fondech pro vědu a výzkum přes 53 miliard eur.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace