Soud včera vynesl rozsudek v jednom z nejdelších procesů české historie. Kurdský lékař Yekta Uzunoglu dostal dvouletou podmínku za vydírání a mučení tureckého občana. Projednávání případu trvá už 13 let a vzhledem k tomu, že se odsouzený odvolal, není zdaleka u konce.
Uzunoglu byl zatčen za velké pozornosti médií v září 1994. Policie ho obvinila z několika hospodářských deliktů, přípravy tří vražd, nedovoleného ozbrojování, vydírání a mučení. Tisk tenkrát psal o "mezinárodním skandálu", jenž zasahuje nejvyšší politické špičky. Uzunoglu následně strávil dva a půl roku ve vyšetřovací vazbě.
Kurd, žijící čtvrtstoletí v Česku, trval od počátku na své nevině. Případ označil za spiknutí, které má na svědomí jeho obchodní konkurence. Soudy ho postupně zbavily většiny obvinění a vyšetřování se nakonec omezilo "jen" na vydírání a mučení. Toho se měl Uzunoglu dopustit na třech svých krajanech. Dvě jeho údajné oběti však odvolaly své výpovědi. Podle žalobce byly průtahy způsobené tím, že šlo o komplikovanou kauzu. Jako obžalovaní i oběti v ní figurovali cizinci a to vyžadovalo mezinárodní spolupráci. O bezradnosti justice svědčí i dřívější snaha o předání celého případu do Turecka. Ankara to však v říjnu 2003 odmítla.
Yekta Uzunoglu považuje postup českých orgánů za nezákonný a proti dlouhotrvajícímu procesu držel několikrát hladovku. K té poslední, která skončila minulý týden, se symbolicky přidala i řada osobností, jako Václav Havel, Zdeněk Svěrák či Břetislav Rychlík.
Uzunoglu, loňský držitel ceny Nadace Charty 77, označil včerejší rozsudek za "fašizující" a rozhodl se podat odvolání. Případem se nyní bude zabývat Městský soud v Praze.
