Vláda chce omezit růst platů, narazí na odbory

Horkým politickým tématem, a to ještě předtím, než se vládní návrh reformy dostane do sněmovny, se mohou stát mzdy státních zaměstnanců. Jednotlivá ministerstva mají dohromady místo obvyklých pěti procent dostávat na platy navíc pouze jedno a půl procenta. S tím se však rozhodně nehodlají smířit odbory.

"Ať vláda vystoupí a řekne národu, že vědomě lže. Státním zaměstnancům by poklesly reálné platy, takže by na zdražení, které přijde po zvýšení nepřímých daní, nejvíc doplatili," říká Alena Vondrová, šéfka odborů státních orgánů a organizací.

Vondrová, která je známá jako tvrdá vyjednavačka, již o vládních návrzích diskutovala s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. A vyjednávání povede dál, o schůzku požádala také ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase.

Ministři se jednání nebrání, jeho výsledek však nehodlají jakkoliv předvídat.

Platy na ministerstvech a v organizacích navázaných na státní rozpočet by o pouhé jedno a půl procenta měly růst tři roky po sobě. Na vedoucích pracovnících by pak bylo, zda tak zvýší mzdy všem zaměstnancům, anebo jich část propustí, aby zbytku lidí mohli přidat více.

"Takový postup je v době, kdy roste ekonomika o šest procent, absolutně nepřijatelný," soudí Vondrová. Navíc je přesvědčená, že ve státních orgánech a organizacích už není kde propouštět. Podle ní je čirá iluze, že všichni zaměstnanci státu jsou úředníci. Těch je, jak tvrdí Vondrová, osmdesát tisíc.

Ostatní jsou, jak tvrdí Vondrová, lidé poskytující služby, které si občané platí z daní. Například policisté nebo hasiči.

Nicméně, za posledních deset roků počet státních zaměstnanců - až na výjimky v několika letech - neustále narůstal. S tím, jak se mění zákony, a přibývá agenda Evropské unie, úřady požadují stále více lidí.

Jen letos třeba přibyla další tisícovka úředníků. Na platy státních zaměstnanců tak ročně připadne ze státního rozpočtu přes sto dvacet miliard korun.

Pokud vláda svůj návrh prosadí, ušetří za tři roky víc než dvacet miliard korun.

Ministerstvo financí má i další záměr - počet státních zaměstnanců chce snížit o tři procenta ročně. Takový zásah se dotkne asi šesti až sedmi tisíc lidí. Výjimku mají mít učitelé a lékaři.

"To by byl bezprecedentně nekoncepční, neodpovědný přístup," prohlásila Vondrová. Tvrdí, že regulace zaměstnanosti má své meze, a počet míst financovaných ze státního rozpočtu se už vzhledem ke službám, které stát poskytuje, blíží provoznímu minimu.

"K tomu přispěla už omezení, která prosadily předchozí vlády. Ať tedy současný kabinet lidem rovnou řekne, které služby stát přestane poskytovat," uvedla Vondrová. Ta také chce, aby se do celé záležitosti vložila i nejsilnější odborová centrála ČMKOS.

Záměry vlády podle Vondrové musí projednat rovněž Rada hospodářské a sociální dohody.

Fakt je, že přímo ke zmrazení platů nebo omezení růstu mezd státních zaměstnanců a k jejich propouštění se "v krizi" uchylovaly pravicové i sociálnědemokratické vlády. Poprvé to byl Klausův kabinet, když potřeboval ušetřit ve výdajích státu šedesát miliard. Podobně se zachovaly vlády vždy po povodních, kdy také musel stát šetřit. Naposledy se k takovému kroku odhodlali ministři sociálnědemokratického premiéra Špidly.

Důležité kroky, které vláda odsunula na pozdější dobu