Království za dobrého doktoranda

Vletech 2001 a 2002 byl v České republice zjištěn nárůst počtu osob, které tvoří zásobu lidských zdrojů ve vědě a technologii (VaT). Tyto osoby činily v roce 2001 19,9 % celkové populace ve věku 15+ a v roce 2002 tento podíl stoupl na 20,2 %. Z hlediska podílu na populaci ve věku 25-64 let činily tyto osoby 26,1 % v roce 2001 a 26,3 % v roce 2002. Poměr žen a mužů je naprosto vyrovnán.

Ve sledovaných letech byl zaznamenán nárůst o 10,3% mezi osobami, které splňují podmínkuvzdělání, zatímco počet osob zaměstnaných ve VaT povoláních poklesl o 4 %.

Co se týká věkové struktury, největší skupinu tvoří lidské zdroje ve věku 45-64 let, jenž v roce 2002 činily 39,5 % všech zaměstnanců v této oblasti. Toto je způsobeno faktem, že doba potřebná k vyškolení a zdokonalení odborných VaT znalostí je dlouhá a náklady jsou vysoké. Nejsilněji jsou tedy zastoupeni právě lidé v produktivním věku.

Z hlediska ekonomické činnosti jednoznačně vede oblast školství, dále finanční služby a služby špičkových technologií (tj. telekomunikace, počítače a související činnosti, věda a výzkum).

Toky lidských zdrojů ve vědě a technologii plynoucí ze systému vzdělávání

Hlavními sledovanými kategoriemi byli studenti a absolventi terciárního stupně vzdělávání.

Meziroční nárůst počtu studentů, zvláště v oblasti technických věd, architektury, informatiky a výpočetní techniky je příslibem do budoucna, kdy poptávka po odbornících v oblastech vědy a techniky bude stále vyšší. Zájem mladých lidí o tyto obory zároveň úspěšně bojuje proti tzv. stárnutí mozků vědeckotechnologických pracovních sil.

Také u počtu absolventů terciárního stupně vzdělání je zaznamenán meziroční nárůst, zvláště pak v přírodovědných a technických oborech. Ročně absolvuje terciární vzdělání v průměru 42 z 1000 lidí ve věku 25-29 let, přičemž 1,5 z 1000 mladých lidí v tomto věku úspěšně ukončí doktorské studium s titulem PhD.

Celkově lze konstatovat, že základna lidských zdrojů ve vědě a technologii v České republice má tendenci se zvětšovat, nikoli upadat. Hrozba stárnutí odborných vědecko-technických pracovníků je korigována narůstajícím přílivem mladých lidí, přičemž měření zároveň zaznamenalo nárůst potenciálního přílivu nových odborných pracovních sil v podobě budoucích absolventů. Česká republika tak následuje trend v oblasti lidských zdrojů ve vědě a technologii, který byl zaznamenán v zemích Evropské unie.

Finance na vědu a výkum v EU

V souladu s Lisabonskou strategií by mělo dojít v rámci EU k postupnému zvyšování výdajů na výzkum a vývoj (VaV), aby v horizontu roku 2010 dosáhly stanovené úrovně 3 % HDP. Z posledních čísel je zřejmé, že stanovený cíl se nepodaří do roku 2010 naplnit.

Podle posledních dostupných údajů (zdroj: Eurostat) věnovaly členské země EU-25 v roce 2004 na výzkum a vývoj v průměru 1,86 procenta HDP. Pro skupinu zemí bývalé EU-15 dosáhl průměr hodnoty 1,92 %. Ze zemí EU-25 má nejvyšší výdaje na VaV v porovnání s HDP Švédsko, v roce 2004 podíl činil 3,70 %. Velmi vysokého podílu dosáhlo i Finsko (3,51 % v roce 2004). Obě tyto země tak již v současnosti splnily jeden z cílů Lisabonské strategie. V Japonsku dosáhly výdaje na VaV 3,20 % HDP, ve Spojených státech podíl činil 2,66 %. Naopak v roce 2004 mezi státy s nejnižším podílem výdajů na VaV v porovnání s HDP patřily v rámci členských států EU-25 Lotyšsko (0,42 % v r. 2004), Slovensko (0,53 % v r. 2004), Polsko (0,56 % v r. 2004) a Řecko (0,57 % v r. 2004). Česká republika se svým podílem (1,27 % v r. 2004) se řadí do skupiny států s nižšími výdaji na VaV. Z nových členských zemí EU je na tom ČR spolu se Slovinskem naopak nejlépe.

V sektoru vyššího odborného a vysokého školství bylo v roce 2004 užito v zemích EU-25 v průměru 21,9 % celkových výdajů na VaV. V technologicky vyspělých státech se podíl pohybuje pod úrovní průměru EU, což je dáno vahou podnikatelského sektoru.

V roce 2004 v sektoru vyššího odborného a vysokého školství v zemích EU-25 působilo v průměru 31,0 % všech zaměstnanců VaV; v případě EU-15 pak 29,5 %. Nejvyšší podíl v roce 2004 zaznamenaly pobaltské země Lotyšsko (62,9 %) a Litva (61,9 %). Naopak nejméně zaměstnanců VaV působících v sektoru vyššího odborného a vysokého školství pracovalo v Lucembursku (3,6 % v r. 2004) a také ve Slovinsku (20,8 % v r. 2004) a Německu (21,1 % v r. 2004). Průměr za nové členské země EU v roce 2003 činil 47,7 %, byl tedy vyšší než průměr za celou EU-25.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR

V roce 2005 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj v České republice v běžných cenách částky 42 198 mil. Kč. V porovnání s předchozím rokem se výdaje zvýšily o 20,3 %, z 35 083 mil. Kč v roce 2004. V roce 2005 činil podíl celkových výdajů na VaV (GERD) na hrubém domácím produktu (HDP) vytvořeném v ČR ve stejném roce (intenzita výzkumu a vývoje - nejznámější a nejčastěji používaný ukazatel při mezinárodních srovnáních úrovně VaV v jednotlivých zemích) 1,42 %. Z celkových výdajů na VaV, které v roce 2005 dosáhly podílu 1,42 % na HDP, se na financování VaV podílel nejvyšší finanční částkou (22 825 mil. Kč) podnikatelský sektor. Výše uvedená částka výdajů na VaV financovaných ze soukromých domácích podnikatelských zdrojů (soukromé investice do výzkumu a vývoje) představovala 0,77 % podílu na HDP vytvořeném v ČR v roce 2005.

Z veřejných rozpočtů byla na podporu vědy a výzkumu poskytnuta částka 17 248 mil. Kč. Veřejné výdaje, v souladu s vládní koncepcí financování výzkumu a vývoje v ČR, byly realizovány na úrovni 0,58 % HDP. U zahraničních zdrojů jmenovaný podíl dosáhl 0,06 % HDP.

(Zdroj: ČSÚ)

Potenciál nezbytný pro další rozvoj vědy a výzkumu mají bezesporu doktorandi. Odpovídá úroveň doktorského studia na našich vysokých školách potřebám a nadějím, které jsou do něj vkládány? Jak by mělo doktorské studium ideálně vypadat? Jaké podmínky pro své studium a výzkum doktorandi mají? Máme vůbec dostatek přiměřeně kvalitních učitelských kapacit, které se mohou doktorandům věnovat? A co peníze, je jich dost? Z odpovědí zástupců tří vysokých škol si lze udělat vcelku jasný obrázek o stávající situaci v doktorském studiu u nás.