Jak to tedy vlastně je? Co musíte umět, abyste se "líbili" společnosti, u níž chcete pracovat, a co vás naučí opěvované tréninkové programy?
Je pochopitelné, že u specifických oborů je třeba mít hluboké a specializované odborné dovednosti, možná i zkušenosti z odborné praxe. Obecně ale společnosti hledají lidi, u nichž lze předpokládat dostatečný potenciál - k výkonu dané práce, ale také k dlouhodobému rozvoji v oblasti odborné, kariérní i osobní. Tedy lidi, kteří budou pro firmu užiteční nejen svou prací, ale i dalšími částmi své osobnosti. Určité profesní a odborné znalosti - pokud se nejedná o medicínu, stavařinu a podobné obory - vás nakonec firma skutečně může naučit během zaškolovacích programů. Pro řadu společností jsou ale důležité obecné dovednosti, které jste během studia i mimo něj získali. A jsme tak trochu tam, kde jsme byli - co jsou tyto "obecně užitečné" dovednosti a jak je vytouženému zaměstnavateli dokázat?
Každá společnost se soustředí na něco jiného, ale zpravidla v jejich výčtu nechybí vlastnosti jako motivace, iniciativa, ochota na sobě pracovat a rozvíjet se. Dále schopnost práce s informacemi, analytické a logické myšlení. Pokud jde o mezilidské vztahy, pak se cení otevřenost, týmová práce, schopnost řešit problémy a rozhodovat se, přiměřená asertivita (a věřte, že důraz bývá na slově přiměřená...). A jak tohle všechno během půlhodinového pohovoru ukázat?
Především je dobré brát vážně doporučení, že své schopnosti a dovednosti můžete "prodat" prostřednictvím jakékoli zkušenosti. Opakovaně se při přijímacích řízeních setkáváme u studentů s odpovědí, že předchozí pracovní praxi nemají, "jen studovali", takže vlastně nemohou o sobě říct (natož prokázat) nic. To ale není pravda. Málokdo během zhruba 23 let svého života nedělal něco, co by ukázalo, co dokáže: jak přistupuje ke svému rozvoji, jak umí řešit problémové situace, jaké má organizační a komunikační dovednosti atd. Situaci, na níž doložíte, že jste člověkem, který si umí poradit a který na sobě pracuje, můžete najít na letní brigádě, v rámci aktivit na univerzitě, při pořádání divadelního festivalu ve vašem rodném městě, ve sportu, při dobrovolnické činnosti a tak dále.
Mít za sebou nějakou pracovní zkušenost ale nestačí. Často se setkáváme se studenty, kteří neumí vysvětlit, co vlastně v dané společnosti dělali, jestli a proč se jim práce líbila či nikoli, jaké měli zodpovědnosti, jaké museli řešit situace a co se naučili. O to ale při přijímacím pohovoru jde. Jinými slovy nejde o výčet zkušeností, ale o to, co vám tyto zkušenosti daly.
Podobně jako odborné praxe se někdy studenti bojí otázek na pobyt v zahraničí. Opět ale jde hlavně o to, co jste si "odnesli". Naučili jste se jednat v neznámém prostředí? Řešit různé problémové situace? Otevřeně komunikovat? Zlepšili jste své jazykové dovednosti? Z hlediska zaměstnavatele je stáž především signálem, který vypovídá o aktivním přístupu k vlastnímu rozvoji. Na druhou stranu tento signál můžete vyslat i jinými způsoby a je jen na vás, abyste si to uvědomili.
Jinou obavou, na kterou často narážíme, je znalost angličtiny. V dnešní době už je angličtina na komunikativní úrovni běžným požadavkem, alespoň u větších firem. Mezinárodní certifikát je sice určitým ukazatelem, ale pro řadu společností není úplně směrodatný. Dávají přednost možnosti otestovat si, jak uchazeč angličtinou vládne v praxi. U řady firem proto počítejte se vstupními testy angličtiny, jejichž smyslem je ověřit, zda zvládnete každodenní ústní i písemnou komunikaci - v rámci společnosti i s klienty. Pomůže vám, když umíte základní odborné výrazy z oboru, o nějž máte zájem, ale testy se zpravidla dají absolvovat i bez této znalosti. Potřebnou odbornou slovní zásobu si určitě osvojíte už během krátkého působení ve společnosti.
I z "malých" zkušeností umí personalista udělat "velké" závěry. Ze všeho nejdůležitější ale možná je to, aby z vás bylo cítit, že víte, proč se hlásíte právě na tuhle pozici v tomto oboru a proč chcete pracovat právě v této společnosti.
oddělení lidského kapitálu, PricewaterhouseCoopers
Jak přiblížit své schopnosti
Uveďme příklad: Účastnil jste se aktivit spojených s ochranou životního prostředí. Co teď s tím? Řekněte, jak konkrétně jste byl zapojen, jaké činnosti jste dělal, jaké nasazení to pro vás znamenalo:
* časové vytížení navíc ke studiu
* komunikace s různými podniky a úřady
* nutnost někoho přesvědčit
* potřeba pracovat v týmu
* práce s cizojazyčnými odbornými texty
* nutnost plánovat a organizovat
Ujasněte si, čeho jste dosáhl a co jste se naučil:
* získal jste nového sponzora?
* napsal/přeložil jste nové dokumenty pro danou organizaci?
* pomohl jste s pořádání nějaké akce?
* navrhl jste nové webové stránky?
* dal jste dohromady nový tým?
* propagoval jste cíle organizace na škole?
* vymyslel jste projekt pro nějakou obec?
* poznal jste legislativu EU?