| Jak se neztratit Části New Yorku jsou známé: Queens, Brooklyn, Bronx, Staten Island, ale hlavně Manhattan. Ostrov, který je srdcem města, od kterého ho oddělují řeky Hudson, East River a Harlem River. Tady k nebi šplhají mrakodrapy, tady je Wall Street, především sem přijíždí 35 miliónů návštěvníků ročně (pětkrát víc než má New York obyvatel). Manhattan je dlouhý 21,5 km a v nejširším bodě dosahuje 3,7 km. V na první pohled těžko vyznatelné síti rovnoběžných a kolmých tříd a ulic, místo řádného jména nesoucí v názvu často jen řadovou číslovku, se dá za chvíli poměrně snadno a rychle orientovat. Toto mřížkové uspořádání města pochází z roku 1811 a má prostý základ: Manhattan protíná od severu k jihu 14 avenue (některé mají jméno, jiné jen číslo) a ty pak kolmo křižují číslované ulice. „Pátá avenue“ (5th Avenue) tyto podélné ulice rozděluje vždy na východní a západní část. Takže třeba taková 77. ulice je na mapě i ve skutečnosti dvojí: východní 77 (E 77th Street) a západní 77 (W 77th Street). Čím nižší řadové číslo ulice, tím jste blíž k dolnímu Manhattanu (Lower Manhattan) – tam už zase převládají klasická jména. K soše Svobody Těžko říct, kde začít tohle město poznávat. Možná, že nejlepší bude pro základní orientaci a prvotní seznámení nastoupit do vyhlídkového autobusu (Gray Line New York Tours). Můžete vystoupit na kterékoliv ze zastávek a později zase opět nastoupit a pokračovat k dalšímu věhlasnému místu. Třeba dvouhodinová jízda vyjde na 20 dolarů, ale poznávat New York pěšky představuje náročný turistický pochod. Dvacet bloků je zhruba jedna míle (1,6 km). Co ušetříte na penězích, ztratíte na čase. Že jsou opravdu v New Yorku a že se jim to nezdá, o tom se většina lidí ujišťuje pohledem z jižního cípu Manhattanu na nedaleký ostrov Liberty Island. Nad hladinou Hudsonu pomalu se sunoucího do Atlantiku stojí socha Svobody, ikona New Yorku i Ameriky. S hrdě vztyčenou pravicí vítala z devadesátimetrové výšky všechny, kdo přijížděli do Nového světa, už od roku 1886. Francie sochu tehdy darovala lidu Spojených států jako symbol přátelství. Sochař Bartholdi se inspiroval v antice, Kolosem Rhodským. K finální podobě přispěl i Eiffel. Bohužel, v současné době je vyhlídka v koruně sochy uzavřena. Ale i z masivního podstavce se otevírá nezapomenutelný výhled na celý Manhattan s jeho mrakodrapy. K soše jezdí trajekty z manhattanského Battery Parku za 10 USD pro dospělé pasažéry. Lodě staví i na sousedním Ellis Island. Ostrov sloužil až do 50. let minulého století jako vstupní stanice pro přistěhovalce. Dnes tuto epochu připomíná muzeum imigrace. A protože americká muzea se obecně snaží být interaktivní, mohou návštěvníci popátrat v rozsáhlém archívu po osudech předků, kteří odjeli za lepším životem. Lower Manhattan Po návratu z „ostrovů“ jste zpátky na Manhattanu a je čas ponořit se do bludiště, z něhož je obloha vidět jen ve výsecích. Jižní cíp se jmenuje Lower Manhattan a právě tady se člověk může projít po ulici, která se skoro stala synonymem americké a západní ekonomiky, po Wall Street. Burza, která nejvíc Wall Street reprezentuje, ale stojí za rohem na Broad Street. Budova New York Stock Exchange, jak zní oficiální název, upoutá již zvenčí antickým sloupovím na fasádě. Ze zpráv a filmů proslulý obrázek nervózně a vzrušeně pobíhajících mužů v bílých košilích čekajících na sebemenší pohyb čísel na elektronických tabulích lze spatřit na vlastní oči z návštěvnické galerie. Vstupenky lze získat ve stánku na 20 Broad St (9,15 – 16 h). Snmek: Jan Dražan Od burzy je to severozápadním směrem pár set metrů k místu, kde do loňského 11. září stálo World Trade Center (viz rámeček). Wall Street ústí na východě k místu zvanému South Street Seaport, přístavu s třísetletou tradicí, kdysi hlavní obchodní branou New Yorku. Po století úpadku prošel přístav v 60. letech masivní obnovou a stal se živou památkou na slavné časy námořní dopravy plnou historických budov, restaurací a obchodů. Jak to tady mohlo dřív skutečně vypadat, o tom se lze přesvědčit na rybím trhu (Fulton Fish Market), který stále zásobuje čerstvými plody moře newyorské restaurace. Baráčky z červených cihel se tváří staře, ale pocházejí z roku 1983. Atmosféru však místo nepochybně má a navíc výhled, přímo na Brooklynský most. První ocelový zavěšený most na světě byl dokončen po čtrnácti letech v roce 1883. Krásná památka je stále funkční a zvládá i nápor automobilů. Číňané, Italové, Židé… Nějakého půl kilometru severně od mostu vstupujete do dvou zvláštních světů. Světů, které dokládají, že New York je velkým kosmopolitním centrem, že se tu prolínají lidé, rasy, náboženství, barvy. Čínské město a Malá Itálie. V Chinatownu žije na poměrně malé ploše na 130 tisíc Číňanů. Je jasné, že latinka v nápisech tu pak místy ztrácí smysl. Najdete tu spoustu výborných restaurací a bister. Naproti tomu sousední Little Italy má svou největší slávu už dávno za sebou. V polovině uplynulého století se spousta italských rodin odstěhovala do jiných čtvrtí a atmosféra mafiánských filmů je tak trošku pryč. Dobrá italská kuchyně ale zůstává. Západně vstoupíte do dalšího světa. Lower East Side byl jedním z velkých domovů židovské komunity. Na začátku 20. století sem přišlo půl miliónu Židů z nepříliš vlídné východní Evropy, pro duchovní potřeby jim sloužilo přes čtyři sta synagog! Stejně jako v „italském“ případě se ale i tenhle svět stává minulostí. Židovský vliv už není tak silný, přesto ale tu a tam zvláštní duch staré doby cítit je. Dnes žijí Židé mnohem více v jiných čtvrtích, dohromady však představují 12 % newyorské populace. Stejně jako další velkoměsta Ameriky, i New York a zvláště pak Lower East Side se stávají domovem nové silně migrující komunity – španělsky mluvících Latinos. Začali to Portorikánci, pak přišli Kubánci, Mexičané, Ekvádorci, lidé ze Salvadoru. Přicházejí stále a s nimi se mění tvář čtvrti. Čtvrť umělců Z Little Italy pro změnu východním směrem leží další zajímavá část Manhattanu – SoHo. Podivné jméno vzniklo zkrácením udání polohy (South of Houston Street – jižně od Houstonské ulice). Heslem SoHo by se klidně mohlo stát „co nejvíc na co nejmenším prostoru“. Zhruba čtvrt míle čtvereční rozlohy skrývá na 250 galerií, čtyři muzea, 200 restaurací a 100 obchodů, ponejvíce módních butiků, tahle čtvrť je v kursu. Upomínkou na průmyslové doby 19. století jsou pozoruhodné litinové domy. Ze zdejších muzeí asi po 11. září dřív než kdy předtím upoutá pozornost hasičské (New York City Fire Museum). Co byl a je pro Paříž Montmartre, je pro New York Greenwich Village, kterou najdete severně od SoHo. Čtvrť vyhledávaná studenty, umělci a bohémy už začátkem 20. století. Domy jsou mnohem nižší, nabývají normálních, lidských rozměrů. Jsou krásným příkladem, že New York nejsou jen mrakodrapy, ale i starší nízké domy v zelených zákoutích. Tady se usazovali jazzmani a hráli v klubech Blue Note či Village Vanguard, které i dnes fungují. Ve 40. letech se tu scházeli gayové. Greenwich Village, ač blízko ruchu, spěchu i velkým penězům zbytku Manhattanu, byla vždy výjimečná a vždycky trošku jinde. Kde jinde než tady bylo v 50. letech místo pro beatniky a o desetiletí později zase pro generaci hippies. Bob Dylan tu kouřil marihuanu, bydlel tu Jimi Hendrix, natáčeli tu Rolling Stones. I dnes tu je spousta příjemných kaváren, restaurací všemožných kuchyní, malých obchůdků, bazarů. Černošští kluci se prohánějí na basketbalovém plácku za drátěným plotem u výstupu z metra. A přímo uprostřed čtvrti zelený Washington Square Park se vstupním obloukem podobajícím se pařížskému Vítěznému. Tady odpočívají studenti nedaleké New York University a je nanejvýš pravděpodobné, že dřív se tu procházeli obyvatelé čtvrti Edgar Allan Poe, Mark Twain, Walt Whitman či Jack Kerouac. Pozoruhodný Midtown Zhruba střed Manhattanu zaplňuje Midtown, čtvrť, kde o pozoruhodné záležitosti není nouze. Procházku lze začít třeba na východní straně u East River. Už ulice vyzdobené pestrobarevnými vlajkami států světa, které sem směřují, signalizují, co bude následovat. New York je „hlavním městem světa“ skrze sídlo OSN. Za 7,5 USD uvidí návštěvník sál Valného shromáždění či prostory Rady bezpečnosti, kde se snaží řešit mezinárodní krize. Od OSN západním směrem jsou to jen dva bloky k výrazné dominantě města okrasné Chrysler Building. 314 metrů vysoký mrakodrap byl svého času nejvyšší na světě a jeho zářivá v obloucích se zužující „koruna“ ve 30. letech oslavovala automobilismus. Úžasnou „nádražní“ architekturu je možné obdivovat hned o kus dál. Grand Central Terminal evokuje časy, kdy železnice představovala hlavní dopravní prostředek a symbolizovala novou dobu. V Midtownu nelze vynechat alespoň letmý pohled na největší stavbu v historii Ameriky – Rockfeller Center, vybudovanou v době ekonomické krize 30. let. Během devíti let získaly práci desetitisíce dělníků. Tehdy se také zrodila tradice stavění vysokého vánočního stromu před centrum. Součástí komplexu je i proslulá Radio City Music Hall – art deco palác pro šest tisíc diváků, kteří se mohou opřít do sametových sedadel a sledovat hudební hvězdy. Jako zjevení z jiného světa. Krčí se na první pohled trošku ustrašeně, ale přesto je majestátní v sousedství budov o mnoho vyšších. Přes ulici (tedy přes luxusní obchodní třídu Fifth Avenue) od Rockefellerova centra stojí katedrála sv. Patrika. Do českého povědomí vstoupila hned po listopadu 1989, kdy se tu sešli intelektuálové, herci a další osobnosti, aby vzdali hold Václavu Havlovi. Ke škodě katedrály a její impozantnosti je třeba říct, že tu budete zakopávat o turisty. Sítí ulic jihozápadně narazíte na další manhattanské „nej”. Plochou relativně malé podlouhlé náměstí kdysi mělo tu odvahu a označilo se Křižovatkou světa. Times Square, pověstné obřími světelnými reklamami, upoutá hned. Barvy, blikající světla, nápisy měnící se hned v další nápisy, neustále, jako nejdivočejší postmoderní vize. Přestože vzniklo v době před televizí, kdy mělo předávat zprávy, informace a lákat na reklamy co nejvíce lidí, stále má neopakovatelné kouzlo. Times Square je vlastně tvořené průnikem 7th Avenue a diagonálně (jediná šikmá Avenue na Manhattanu) legendární třídou Broadway. Město, které nespí Po obou dvou ulicích se dá severním směrem dojít ke stejnému cíli – Central Parku. Tady si lze po všem tom ruchu, shonu a poznávání odpočinout. Je sice snad nejvyhledávanější rekreační zónou světa, ale jeho rozloha 337 hektarů umožní každému vydechnout. Leží přesně v srdci Manhattanu, na mapě jako dlouhý zelený obdélník. Potkáte tu joggující Newyorčany, bruslící Newyorčany (jak na in-linech, tak na na ledovém kluzišti na jižním okraji parku), zpívající New-yorčany, procházející se Newyorčany. Do Central Parku se chodí za zábavou, sportem, kulturou. Kde se každý snaží na chvíli uvolnit a zapomenout, že za stromy je nejrušnější město světa. Podívat se na něj z výšky, na to je třeba se vrátit pár kilometrů na jih po 5th Avenue. Bez front to nepůjde, protože Empire State Building je vedle Eiffelovky nejvyhlášenější „rozhlednou“ planety. Ale obvyklá půlhodina a 9 dolarů za to stojí. Z pozorovací plošiny na 86. patře z výšky 320 metrů se otevírá úplně jiná perspektiva. Kolem dokola, hluboko dole, blízko, daleko, až za obzor vystupují „krabice“ věžáků, mrakodrapů, činžáků, továren, „dlouhé čáry“ tříd a ulic, „navlečené korálky“ šňůr autíček, „modely“ mostů, sluncem zrcadlící se hladiny řek. Nelze dohlédnout konce. To všechno je New York. Město, které tam dole žije jako žádné jiné. Kde se míchá přepych vyhlášených restaurací s bídou bezdomovců přikrytých starými novinami. Kde se míchají barvy tváří lidí z nejrůznějších koutů světa, pro něž se stalo domovem. Ve slavné písni New York, New York má ještě slavnější Frank Sinatra přání: „Chci se probudit ve městě, které nikdy nespí.“ Do New Yorku se zamiloval i Bono ze skupiny U2, pořídil si tu byt a ve skladbě taktéž nesoucí jméno města zpívá: „V New Yorku se zdá, že máte na vybranou z příliš mnoha voleb… můžete zapomenout, že tu budete v klidu sedět… Ale po New Yorku máte neuhasitelnou žízeň…“ Jan Dražan jan.drazan@economia.cz |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
