Umělé hlasivky: objev, nebo blamáž?

Brněnský inženýr Vojtěch Mišun oznámil, že vynalezl první umělé hlasivky na světě. Většina odborníků je ale skeptická a tvrdí, že je to nesmysl.

Pokud by se prokázalo, že objev je přelomový, mohl by vrátit hlas tisícům lidí na celém světě. Odborná veřejnost však novodobému Koperníkovi nevěří. "Pan docent Mišun mezi racionálně uvažujícími lidmi nepožívá velké vážnosti," volí pečlivě slova Libor Černý z Foniatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK.

Konzervativní vědci?

"Vědci dokážou být v dodržování svých názorů neuvěřitelně urputní, zvlášť když by se jim měla zbořit třicetiletá jistota. Prostě neradi přijímají nové věci," mává nad tím rukou vynálezce, který vyučuje na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Své kolegy pobouřil hlavně tím, že zpochybnil dosavadní teorii o rozeznívání hlasivek.

"Všichni se ubírali po špatné cestě. Známé je, že hlasivky kmitají, a tak se vytváří hlas. Dosud ale panovala nesprávná teorie o tom, proč kmitají." Podle Vojtěcha Mišuna se všichni mýlí, když mají za to, že hlasivky jsou v klidové fázi od sebe oddáleny a při zvýšení rychlosti vzduchu, který mezi nimi proudí, se k sobě díky podtlaku přiblíží.

Ve skutečnosti je to ale prý přesně naopak. "Hlasivky vibrují díky tomu, že vzduch vytlačovaný z plic vytvoří přetlak oproti atmosférickému tlaku, až to hlasivky začne oddalovat."

"To je ten známý princip. Když pustíte na zem u stěny pingpongový míček, nespadne na zem v téže vzdálenosti, ale vzniklý podtlak vzduchu jej přitáhne ke stěně."

Mišunovi se už podařilo získat na svou stranu několik seriozních medií i tvůrce prestižního projektu Česká hlava. Přednostu foniatrického centra AUDIO-Fon Mojmíra Lejsku ale nepřesvědčil. "Je to totální hloupost, která nemá žádnou oporu v anatomii ani fyziologii."

Fonetici strojařovi nevěří

Nad články, které jsou založeny na Mišunově interpretaci, kroutí hlavou i vedení Fonetického ústavu Univerzity Karlovy v Praze. "Nechceme s tím mít nic společného. To, co se tam popisuje jako princip docenta Mišuna, je známo už dávno a najdete to v řadě učebnic."

Moravský inženýr, jehož specializací není foniatrie, ale vibrace strojů, si už svůj "vynález" panentovat nechal. Dokonce sestrojil funkční model, který se skládá z pístu se dvěma měchy a hadičky.

S hlasivkami na hrudníku

"Natlakujeme v tlakové nádobě vzduch, pustíme ho do umělé hlasivky a pacientovi pak dopravíme přímo vytvořený zdrojový hlas. Zatím ho dodáváme skrze nosní otvory a nosní dutinu. Pacientův vokální trakt tento zdrojový hlas dále upravuje, takže z úst už vystupuje korektní hlas, použitelný, pro tvorbu slov a vět."

Podle videoukázky uveřejněné na internetu přístroj opravdu funguje, je však velmi nepraktický a není ničím revoluční. Vědec zatím nepřišel na způsob, jak umělé hlasivky voperovat na původní místo, takže je nemocným připevňuje zvenčí na hruď. Také nevyřešil problém přívodu vzduchu.

"Podle mě je to možné, ale nepoužitelné," soudí předseda českých foniatrů Rom Kostřica. "To by ti lidé museli chodit se vzduchovými bombami na zádech."

Jak podle vynálezce umělé hlasivky fungují

"Ostatní vědci se mýlí"

Představa většiny vědců je taková, že mezi hlasivky proudí zvýšenou rychlostí vzduch z plic, čímž vzniká podtlak.
Dá se to přirovnat ke známému efektu, kdy fouknete mezi dva listy papíru držené těsně u sebe: podtlakem se oba papíry přisají.

"My to víme líp"

Náš princip je opačný. Myslíme si, že vzduch vytlačovaný z plic vytvoří přetlak oproti atmosférickému tlaku.
Proud vzduchu z plic rozevře hlasivky a vzniklou mezerou projde vzduch do vokálního traktu.

"Umělý hlas vytvoříme tlakovou nádobou"

Člověk, který nemá hlasivky, nemůže pro tvorbu zdrojového hlasu využívat vzduch z plic.
My mu tedy do umělé hlasivky vháníme vzduch z tlakové nádoby.