Když nájemník poškodí majetek, může skončit u soudu

Může se stát, že nájemce se bohužel nechová podle vašich představ. Ničí váš majetek, neplatí nájem, sousedé si na něj stěžují. Pak může nastat situace, že se jej chcete zbavit.

Pokud devastuje pronajatý byt či chatu, máte právo odstoupit od smlouvy. V praxi to však často vypadá tak, že nájemce z bytu nedostanete bez dlouhých soudních jednání.

Proto je dobré řešení takových potíží upravit už v nájemní smlouvě. Nejjednodušší cestou je podepsat smlouvu na dobu určitou se závazkem prodlužování nájmu. Ze začátku na dobu co nejkratší, například tři měsíce.

Smlouvu určitě svěřte do rukou právníkovi. Musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství a způsob užívání. Dále výpočet nájemného a jeho úhrada. Součástí smlouvy může být podle expertky na bytové právo z Ministerstva pro místní rozvoj Pavly Schödelbauerové i exekuční doložka, na základě které může majitel případně žádat o exekuci bez účasti soudů.

Řešení nabízí kauce

Pronajímatel může při sjednávání smlouvy požadovat i složení zálohy čili kauce, která zajistí, že nájemce to myslí s bytem vážně. "Výše složených peněz však nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného," tvrdí Petra Dušková z advokátní kanceláře Mašek a spol., s. r. o.

Pokud pronajímatel tyto prostředky použije na uhrazení pohledávky na nájemném nebo jiných závazků nájemce, tak musí nájemce částku za způsobenou škodu doplatit. Pojistit se můžete podle zákona také tím, že zastavíte movité věci nájemce nebo osob, které s ním žijí ve společné domácnosti.

Jakmile je však smlouva podepsaná, má majitel bytu mizivou šanci na případné vystěhování nájemce. Žádné dodatečné změny podmínek totiž nejsou možné, pokud s nimi nebude nájemce souhlasit. Pokud se ten, kdo si byt pronajal, začne chovat proti pravidlům uvedeným ve smlouvě a hrubě poruší podmínky stanovené zákonem, může pronajímatel bez svolení soudu pouze písemně vypovědět nájem nebo uzavřít písemnou dohodu o ukončení nájmu.

Důležité je doručit výpověď

Dokud se však nepodaří nájemci výpověď doručit, je neplatná. Výpovědní lhůta navíc nesmí být kratší než tři měsíce. Pokud se i přesto nehodlá odstěhovat, je jedinou cestou soudní řízení.

Nájemce však může do šedesáti dnů podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Dokud pak nerozhodne soud, což může trvat i několik let, může takový člověk v klidu dál bydlet a neplatit. Pokud poté soud prohraje, může majitel podat tzv. vyklizovací žalobu. "Teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým je nařízeno vyklizení bytu, lze podat návrh na nucené vyklizení," vysvětluje Pavla Schödelbauerová.

Majitel je navíc povinen zajistit nájemci náhradní bydlení. Náklady sice hradí nájemce, podle Pavly Schödelbauerové je však jejich vymožitelnost téměř nulová. Pokud se tedy nájemce nehodlá vystěhovat, kromě exekuční doložky nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud. "Pronajímatel však není v žádném případě sám oprávněn někoho vyklidit," tvrdí Pavla Schödelbauerová.

Jaké mohou být postihy za škody způsobené nájemcem

škody, které nájemce způsobí, je povinen odstranit na své náklady
pokud nájemce ničí majetek opakovaně, může to být důvod k výpovědi smlouvy
pokud rozsáhle devastuje majetek, může pronajímatel podle ustanovení § 679 odst. 3 občanského zákoníku odstoupit od smlouvy. V takovém případě nemusí nájemci shánět náhradní bydlení.
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR