Střední Asie: jeden celek - velké rozdíly

Střední Asie je rozsáhlý region plný extrémů, které zde svádějí odedávna souboj. Příroda, ekonomika, politika, lidé, to vše je rozdílné. Nicméně obchod, který vše spojuje, zde funguje již od středověku, kdy po hedvábné stezce proudili obchodníci přivážející zboží z Asie do Evropy a naopak.

Občas naše firmy považují tuto oblast za kompaktní region, ve kterém jsou stejné obchodní příležitosti a podobný potenciál pro exportéry. Opak je pravdou. Při detailnějším pohledu zjistíme, že mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly značné, a to jak ve způsobu uzavírání obchodu, tak v možnostech využívání bankovních produktů.

Některé země zažívají v poslední době mimořádný ekonomický růst, což vytváří dobré podmínky pro zavádění reforem, zvýšení životního standardu a snížení chudoby regionu. Hlavním důvodem tohoto vývoje jsou vysoké ceny nerostných surovin, hlavně energetických, které je oblast schopna nabídnout. Příznivá je i zlepšující se fiskální a dluhová pozice většiny států regionu.

S výjimkou Kyrgyzstánu převýšil meziroční ekonomický růst v regionu osm procent a tento trend trvá již několik let. Veřejné rozpočty se zlepšily, nicméně vysoké ceny ropy tlačí vzhůru také inflaci.

Situaci příznivě ovlivňuje dlouhodobý ekonomický růst sousedního Ruska a Číny. Patrná je sílící vazba na Turecko, viditelná i ve vlastnických strukturách bank. Stále jde však o proces zvratný a klíčovou zůstává odvaha k reformám, růst produktivity, zlepšování řízení ekonomiky a růst investic. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou značné i díky odlišným možnostem distribuce surovinových zdrojů.

Kazachstán je hospodářsky nejrozvinutější a má nejvyšší kreditní hodnocení v oblasti, které je na úrovni Brazílie. Bankovní sektor je zde rozvinutý, zahrnuje 19 místních a 4 zahraniční banky. Mezi největší banky patří Kazkommertsbank, Bank TuranAlem a Halyk Savings Bank of Kazakhstan.

Zdejší velké banky dokonce expandují i do okolních zemí v rámci Střední Asie a též do Ruska. Využívají se zde standardní i sofistikované bankovní produkty, ze zajišťovacích produktů jsou to nejčastěji bankovní záruky a dokumentární akreditivy.

Ke složitějším produktům patří i exportní odběratelské úvěry, které poskytuje Komerční banka do tohoto teritoria, a to s pojištěním EGAP, ale i bez něj. Takový produkt nachází však i své příjemce.

"Exportní financování Komerční banky nám pomohlo uskutečnit dodávku radioterapeutického zařízení, sloužícího k léčbě onkologických onemocnění, neboť zahraniční partner neměl v té době dostatek volných finančních prostředků na zaplacení celé dodávky," říká Jaromír Shejbal, ředitel firmy UJP PRAHA, s níž banka v minulém roce realizovala do Kazachstánu exportní odběratelský úvěr.

"Právě výhodnější úroková sazba a delší odklad splátek v porovnání s kazašskými bankami přiměly našeho obchodního partnera k rozhodnutí využít financování z České republiky. Pro maximální zajištění transakce jsme využili i dokumentární akreditiv avizovaný Komerční bankou," dodává Jaromír Shejbal.

Ekonomická situace v Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu je ve srovnání s Kazachstánem poněkud horší. Dosud zde převládají autoritativní režimy a ratingy těchto zemí jsou relativně nízké. Společnou charakteristikou bankovního sektoru v oblasti je zaostalost, nevyzrálost a malý podíl bankovního kapitálu na ekonomickém růstu.

Banky procházejí teprve základní konsolidací a existuje k nim minimálně údajů. Při uzavírání obchodů je zapotřebí opatrnosti, protože znalost zahraničního partnera je omezená a uzavírání obchodu je často zdlouhavé.

Určitě je vhodné v maximální míře využívat různé bankovní zajišťovací instrumenty. Doporučuje se též soustředit na projekty s finanční účastí IBRD, EBRD nebo IFC, které jsou v těchto zemích aktivní a které jsou schopné převzít politická a komerční rizika vyplývající z uzavřených kontraktů.

Autorka je ředitelkou divize Financování obchodu a exportu Komerční banky