Rusko zvažuje uzavření ropovodu Družba

Rusko zvažuje uzavření nejdelšího ropovodu světa Družba dlouhého přes 4000 kilometrů, kterým proudí ropa ze Sibiře do evropských zemí, včetně Česka, Polska nebo Slovenska. Mohlo by k tomu dojít během několika let.

Uvedl to včera polský list Dziennik s poukazem na to, že Rusko uspíšilo práce na stavbě náhradního ropovodu, jenž obejde Bělorusko (s nímž má Moskva spory) a ruskou ropu bude přepravovat do vlastního baltského přístavu Primorsk, odkud bude transportována tankery na Západ.

Rusko pak už podle odborníků Družbu nebude potřebovat. Právě v Bělorusku se Družba rozvětvuje na dvě hlavní větve - jižní zásobuje Ukrajinu, Slovensko, Maďarsko a Českou republiku, severní Polsko a Německo. Denně jí proudí dva miliony barelů ropy. Z toho 1,4 až 1,6 milionu barelů putují do Evropy a zbytek si nechává Bělorusko.

Na českém území je ropovod Družba dlouhý 357 kilometrů. Když se vezmou v úvahu zdvojení a odbočky, je to dokonce přes 500 kilometrů. Ročně jím proteče okolo devíti milionů tun ropy.

Spory s Lukašenkem

Odbočku do Primorsku navrhl podle agentury ČTK postavit letos v lednu koncern Transněfť, který ropovod Družba spravuje. A to poté, co se Rusko dostalo do sporů s Běloruskem, které se týkaly jednak dodávacích cen černého zlata a také poplatků, které Rusko naopak platí Bělorusku za tranzit své ropy dále na západ.

Tento spor dokonce vyústil v to, že Rusko dodávky ropy na několik dní zastavilo. Bělorusko si pak začalo brát ropu určenou pro další země. Došlo k několikadenní krizi, která výrazně omezila dodávky ropy do některých evropských zemí a která poškodila pověst Ruska jako spolehlivého dodavatele energie.

Rusko se nechce dále na Bělorusko vázat. "Moskva se bojí dalšího vydírání ze strany běloruského prezidenta Lukašenka. Proto chce Družbu odepsat," řekl pro Dziennik ruský expert na energetiku Konstantin Simonov.

Vláda ruského prezidenta Vladimira Putina před čtrnácti dny schválila rozšíření Baltické ropovodné soustavy, jinými slovy výstavbu ropovodu, který obejde Bělorusko a povede do přístavu Primorsk u Baltického moře. Ten Rusko vybudovalo relativně nedávno, v roce 2001 a jeho výstavba stála dvě miliardy dolarů.

Ředitel Transněftu Semjon Vajnštok sice pro Dziennik uvedl, že jeho koncern nechce uzavřít Družbu. "Ropovod do Primorsku má dát pouze naftařům možnost výběru," uvedl Vajnštok. Odborníci mu ale příliš nevěří.

"V politických kruzích rozhodnutí již padlo. Je otázkou času, kdy se začne realizovat," řekl pro Dzeinnik analytik Michail Krutičun.

"Transněfť a Kreml chtějí, aby byl projekt realizován co možná nejdříve. V průběhu roku a půl. Plán byl schválen mimořádně rychle a nebyly splněny některé povinné procedury. To znamená, že pro někoho je to velmi důležité," dodal Krutičun.

Česko a náhradní varianty

Česko není závislé na sirnatější uralské ropě z ropovodu Družba do takové míry jako třeba Slovensko nebo Polsko. Zhruba třetinu roční tuzemské spotřeby osmi milionů tun pokrývá ropa, která k nám proudí z přístavu Terst přes německý ropovod TAL a jeho odbočku IKL z bavorského Ingolstadtu. V Česku se ale zprávám o hrozbě brzkého uzavření Družby příliš nevěří.

"Ruská strana se snaží diferencovat cesty své ropy do Evropy. Proto hledá řešení přes Primorsk. Ale není to pravděpodobně o tom, že by se v brzké době Družba uzavřela úplně," říká za Ministerstvo průmyslu a obchodu ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv Jan Zaplatílek.

Ropovodem Družba do Česka proudí ropa z Uralu už od roku 1965. Dnes se dopravuje do rafinérií v Kralupech, Litvínově a Pardubicích 5,5 milionu tun ročně.

IKL má roční kapacitu deset až jedenáct milionů tun, což převyšuje celou českou potřebu ropy. Z Ingolstadtu se ale k nám zatím dopravuje ročně jen 2,5 milionu tun. MPO a provozovatel ropovodů v Česku společnost Mero od ledna jednají s TAL o zvýšení celého objemu. K dohodě zatím nedošlo. Z vedení Mero se včera nechtěl nikdo k situaci oficiálně vyjadřovat.

"Jednání se stále vedou. Je pravda, že IKL by mohl zajistit celou spotřebu našich rafinerií, ale jedná se zatím spíše jen o možnosti dočasné náhrady v případě krizových situací nebo dočasných výpadků na Družbě. Ne o definitivní náhradě," říká Zaplatílek.

To Polsko zatím tolik variant nemá. Ropovodem Družba plyne podle agentury ČTK do Polska veškerá ropa, kterou tato země potřebuje. PKN Orlen kupuje od Ruska sto procent své spotřeby této suroviny, další velká polská rafinerská skupina Lotos devadesát procent. Právě proto bude případné uzavření Družby pro Polsko bolestivé. Zvláště když ropa kupovaná na světových burzách je dražší než ta z Ruska. Což pocítí zcela jistě i zákazníci. Dokonce i polský premiér Jaroslaw Kaczyński v pátek PKN Orlen navštívil. "Co se týče ropovodu Družba, tak určitá možnost, že bude jeho provoz zastaven tu existuje. Důsledky, které by to mělo, nyní zvažujeme," řekl polský premiér.

Ropa - nástroj politiky

"Polsko má technické možnosti, jak dovézt do země ropu i jinými kanály. Za těmito problémy nejsou ale žádné technické nedostatky. Jde o jednoznačně politické rozhodnutí," dodal Kaczyński. Bylo tomu tak v případě Běloruska. A také v případě Litvy.

V polovině loňského roku totiž Rusko zastavilo tok ropy v odbočce ropovodu Družba do Litvy a dalších pobaltských zemí přes rafinerii Mezeikiu Nafta poté, co ji koupila polská skupina PKN Orlen a neúspěšně o ni usilovali Rusové.

Rusko tvrdí, že tato odbočka byla ve velmi špatném technickém stavu a inspekce ropovodu odhalila přes osm tisíc závad. A odmítají ji opravit s tím, že by to bylo příliš drahé.

Podle odborníků za tím ale spíše stojí vyhrocené vztahy mezi Ruskem a pobaltskými zeměmi. S Estonskem se Rusové přou kvůli odstranění památníku sovětským vojákům z druhé světové války z centra Tallinnu, s Litvou zase kvůli její podpoře plánu Spojených států na vytvoření systému protiraketové obrany.

Podobně nyní Rusové argumentují i špatným stavem ropovodu Družba, který byl postaven v polovině 60. let minulého století.