Peníze v Evropě jsou nejdražší za posledních šest let. Evropská centrální banka (ECB) totiž včera zvedla úrokovou sazbu na rovná čtyři procenta. Zvýšení úroků bude mít vliv na výši splátek všech úvěrů, včetně hypoték, a dopadne tak na rozpočet více než 300 milionů lidí, kteří v eurozóně žijí.

Pocítí to ale i Češi. "Zatímco ještě před několika měsíci se čekalo, že růst sazeb v eurozóně se kolem čtyř procent zastaví, teď to vypadá že ECB bude se zvyšováním pokračovat. S tím samozřejmě musí počítat i Česká národní banka," říká Radomír Jáč z PPF Asset Management.

ČNB minulý týden zvýšila sazby na 2,75 procenta. Jako jeden z hlavních důvodů byl právě růst úroků v eurozóně. V Česku zůstávají úroky nejnižší v celé Evropě.

Růst sazeb není u konce

Že sazby půjdou ještě nahoru, naznačil včera prezident ECB Jean-Claude Trichet. Na tiskové konferenci řekl, že sazby nadále podporují růst ekonomiky, což si trhy přeložily tak, že ani čtyřprocentní úrok zřejmě nebude posledním navýšením.

"Banka bude dál pozorně sledovat každý vývoj, aby ve střednědobém výhledu zajistila cenovou stabilitu," řekl Trichet. Nehovořil ale tak naléhavě, jako to obvykle činí, když chce dát najevo, že je třeba s dalším zvýšením počítat už velmi brzy.

S dalším růstem sazeb počítaly trhy už před před zasedáním ECB. Podle serveru Patria Finance by se měla základní úroková sazba vyšplhat do konce letošního roku až na 4,50 procenta. "Trichet jasně naznačil, že ECB je i nadále na válečné stezce v boji s inflací," uvedl analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Ceny navíc podle nové prognózy ECB porostou na konci letošního roku o něco rychleji, než se původně očekávalo. Inflace by se měla pohybovat mezi 1,8 až 2,2 procenta. Právě růst úroků by měl lidi i firmy odradit od toho, aby si více půjčovali, což znamená nižší útraty a pomalejší růst cen. Evropská centrální banka se nadále bojí nadměrného růstu mezd.

Trichet tvrdí, že by zvýšení sazeb ale nemělo zpomalit další růst ekonomiky v eurozóně. "Příchozí informace jasně potvrzují, že ekonomika eurozóny pokračuje v růstu tempem, které je mnohem silnější, než se předpokládalo před rokem," řekl Trichet. Podle něj má eurozóna takové podmínky, aby mohla v růstu pokračovat beze změn.

Krok ECB pocítí i koruna

Vysoké úroky v eurozóně působí proti posilování české koruny. Ta si v lednu sáhla na své maximum blízko 27,4 koruny za euro. Dnes jedno euro stojí o korunu více.

"I když ČNB také začala se zvyšováním úroků, zůstávají české sazby stále nejnižší v Evropě. Pro investory je tak daleko výhodnější nakupovat bezpečné - tedy státní - dluhopisy, které jsou více úročené. To je případ eurozóny i USA. Investoři se tak zbavují korun a nakupuj cizí měny, aby si mohli tyto cenné papíry pořídit," říká Jáč.

Ve Spojených státech jsou úroky ještě vyšší než v Evropě - na 5,25 procenta. Finanční trhy přitom očekávaly, že americká centrální banka Fed začne s jejich snižováním, k tomu se však zatím nemá. Naopak to podle vyjádření centrálních bankéřů začíná vypadat, že by se úroky v USA mohly pohnout dokonce nahoru.

Na růst úroků včera reagovaly evropské akcie, které oslabily o 1,5 procenta. V Německu spadla burza dokonce o 2,4 procenta.

Vývoj úrokových sazeb v eurozóně
HN070607_19.gif

Související