Vývoj struktury exportu přinesl změny v nabídce České exportní banky

Dynamika českého exportu nese s sebou i výrazné změny v jeho struktuře, v počtu vývozců, jejich složení z hlediska odvětvového, teritoriální orientace i objemu kontraktů.

Zastavíme-li se z pohledu portfolia ČEB u posledně jmenovaného parametru, zjistíme, že ve srovnání s rokem 2004 počet podepsaných smluv vzrostl asi o 30 procent. Zřejmá je však změna struktury podepsaných smluv co do jejich "specifické váhy". V roce 2004 tři jednotlivé smlouvy, každá o objemu přes dvě miliardy korun, reprezentovaly 52 procent celkového objemu (při 93 podepsaných smlouvách).

V loňském roce banka nepodepsala žádnou takto objemově významnou smlouvu, zato dvanáct smluv na financování projektů s objemem mezi 0,5 - 2 miliardy korun představovalo 60 procent objemu z celkového počtu 112 podepsaných smluv.

V souladu s potřebami českých exportérů musela banka přejít od produktové monokultury ke spektru umožňujícímu naplnit očekávání klientů. ČEB zpočátku vstupovala převážně do vztahů s bankami svých tuzemských klientů a jejich zahraničních partnerů. Požadavek na rozšíření spektra produktů se ale ukázal jako naléhavý zejména s vývojem strukturovanějších a sofistikovanějších operací a obchodů a samozřejmě také v důsledku poptávky tuzemských vývozců.

To souvisí i se stabilizací podnikatelské a bankovní sféry v ČR i v cílových zemích vývozu ve srovnání s rokem 1995. Dnes banka zajišťuje i nejsložitější schémata financování tak, jak vyžaduje potřeba nabídnout spolu s kvalitním zbožím nejlepší podmínky financování vývozu, ale i výroby. V řadě případů dnes ČEB zajišťuje financování svých klientů ve vzájemně výhodné spolupráci s komerčním bankovním sektorem.

Počet zemí, kam ČEB financuje vývozy domácích podniků, roste s vyšší konkurenceschopností našich vývozců, se zlepšující se situací ekonomiky tradičně stojící na průmyslové výrobě, s odvahou vývozců pronikat znovu na staré, dříve opuštěné trhy.

Největší a stále rostoucí podíl připadá na Rusko, dále na Turecko a Čínu, v letech 2004 až 2007 do portfolia banky přibyly či posílily své podíly Bulharsko a Rumunsko, Uzbekistán, Tádžikistán a Ázerbájdžán, Gruzie či Mongolsko, Řecko, Černá Hora, Moldávie a také Pákistán.

Většinu vývozu financovaného ČEB představuje stále export zboží, především strojírenských technologií (energetika, strojírenské linky pro jiná odvětví průmyslu atd.). Novým fenoménem je financování investic, což je dokladem odvahy českých firem využít nabízenou příležitost často v zemích s vysokým rizikem. Stejně tak financování obchodních případů, kde český vývozce je generálním dodavatelem (infrastrukturálních projektů - silnice, železnice, developerské aktivity, ale i například elektrárny - Balloki v Pákistánu).

Stále častěji je nedílnou součástí obchodních případů financování výroby pro vývoz nejen v případech kusového zboží, nýbrž u složitých technologických celků. Je to logické. Právě u takových projektů je financování výroby i přes obvyklou akontaci složité a nákladné. Podpora banky v takových případech multiplikuje sílu a kapacitu vývozců. Podíl stavu úvěrů na financování výroby pro vývoz na celkovém stavu úvěrů poskytnutých ČEB se během posledních tří let více než zdvojnásobil, a to na plných osm procent.

Český export zboží, technologií a kapitálu nejen sílí, ale rozvíjí se kvalitativně a klade nové nároky na své financování. Česká exportní banka je však schopna spolehlivě doprovodit české exportéry v jejich stále složitějších transakcích na stále náročnějších trzích.

Autoři pracují v České exportní bance