Malé a střední firmy stále častěji hledají cesty, jak se zapojit do zvyšujícího se objemu vývozu. Výrobci i poskytovatelé služeb, kteří by si za hranice ještě před několika lety netroufali, dnes přinejmenším zjišťují možnosti uplatnění a zajímají se o podmínky, které je v cizích zemích čekají.
Takové zkušenosti má Ivo Rybařík, manažer regionálního exportního místa v Královéhradeckém kraji. "Přibývá malých a středních firem, které se začínají poohlížet po jiných teritoriích. Nejvíce se zajímají o trhy okolních zemí a také o Ukrajinu a Rusko," říká Ivo Rybařík. Výjimkou nejsou firmy, které by své zboží rády nabízely v Asii nebo v Jižní Americe.
Regionální exportní místa jsou projektem Hospodářské komory ČR a agentury CzechTrade a byly zřízeny ve všech krajských městech. Jejich prostřednictvím se potřebné informace dostávají přímo k firmám, čímž se jim usnadňuje cesta na zahraniční trhy. Taková pomoc ostatně patří k prioritním aktivitám komory.
Specifická je situace podnikatelů v příhraničních oblastech. Podle Evžena Sháněla, exportního manažera z Karlovarského kraje, většina zdejších firem, která se svým výrobkem uspěje na tuzemském trhu, automaticky míří za hranice. Nejčastěji je to Německo, kde je pro ně cenově výhodnější prostředí.
Rostoucí chuť českých firem porovnat se s konkurencí v zahraničí pozorují i další zástupci regionálních míst. "Zájem menších firem o export zcela nepochybně roste, to mohu na základě poznatků z každodenní praxe jednoznačně potvrdit. K nejžádanějším teritoriím patří země Evropské unie, státy SNS a Blízký východ. Povědomí firem o tom, co vývoz obnáší a co vše je třeba zajistit, má ale až na výjimky značné rezervy. Většinou jim chybějí akviziční materiály v cizím jazyce, stejně jako teritoriální informace, bez nichž se lze na cizím trhu těžko uplatnit," říká Václav Štika, manažer pro Středočeský kraj.
Podobnou zkušenost získala Alexandra Staňková z Jihomoravského kraje. "U firem se setkávám s tím, že nemají webové stránky v cizojazyčné mutaci, totéž se týká i katalogů a dalších prezentací. Dost často nestačí sledovat veškeré informace, které s exportem souvisejí," tvrdí Alexandra Staňková.
Nehledě na rostoucí vývozy, setkávají se regionální manažeři s řadou menších firem, které se obávají, že jinde než na českém trhu neuspějí. Takový je poznatek Ivo Rybaříka, podle něhož společnosti, které nabízejí zajímavý výrobek a svoji konkurenceschopnost dostatečně prokázaly, nebývají vždy dostatečně sebejisté, aby se pokusily uspět v jiných zemích.
"V rámci projektu regionálních míst se snažíme firmy někdy i trochu nutit, aby se nebály a zkusily rozšířit vývoz. Přitom ve spolupráci s Exportní a garanční pojišťovnou dokážeme firmám uvolnit ruce tím, že pojistíme jejich fakturaci a ony se mohou cítit v cizině jako rovnoprávný partner, neboť nemusí vyžadovat platby předem," dodává také Evžen Sháněl.
Regionální exportní místo může pomoci i tím, že manažeři poskytnou potřebné informace přímo ve firmách, zejména v takových, které s exportem začínají nebo možnosti vývozu teprve zvažují. Vše probíhá formou bezplatných odborných konzultací - podnikatelé zjistí své možnosti efektivního vstupu na zahraniční trhy, poučí se v oblasti financování a pojištění exportních případů, získají doporučení k čerpání dotačních programů ze strukturálních fondů apod. Některé firmy vyžadují ověření bonity partnera, kterého si v zahraničí našly.
Zpoplatněna je služba, kdy regionální místo pro firmu podle požadavků sleduje poptávky zahraničních firem určených našim firmám. Klient si může koupit jednotlivou informaci nebo si předplatit službu na celý rok. V rámci projektu Hospodářské komory ČR s názvem Internacionalizace podnikání vyhledávají možnost exportních aktivit i v Japonsku a v Koreji. Podnikatelům nabízí regionální místa i účast na zahraničních misích, které organizuje komora.
Autorka je tisková mluvčí Hospodářské komory ČR
