Noví kupci umění zvrátili poměr sil

Dosavadním rozložením sil na světovém trhu s uměním od základů otřásl uplynulý aukční týden v Londýně. Těch několik červnových dní způsobilo, že se z Londýna stala tak významná Mekka umění, jakou nebyl celých posledních dvacet let. A Evropa, jež v soutěži o co nejvyšší objem prodejů umění zaostávala, dýchla Spojeným státům nečekaně hodně zblízka za krk.

V Londýně se prodal například Monetův Most Waterloo za 18,5 milionu liber. Ještě větší senzaci způsobilo, když tam padly rekordy za nejdráže prodané dílo Henriho Matisse a sochaře Augusta Rodina. Matissovu Tanečnici v křesle z roku 1942 vybojoval za 10,99 milionu liber evropský sběratel a za Rodinův bronz Posel bohů zaplatil americký sběratel 4,61 milionu liber.

Na Rusy nikdo nestačí

"Kdybyste mi před pár lety řekli, že v Londýně prodáme za týden umění za víc než 400 milionů liber, nevěřil bych vám," prohlásil jeden z ředitelů Christie's Edward Dolman.

Poprvé po mnoha letech se také stalo, že američtí vlastníci umění chtěli prodávat nikoli doma, ale v Londýně. Vede je k tomu nejen slabý dolar, ale také neslýchaně bohatí zájemci o výtvarná díla nejvyšší kvality, kteří možná občas draží po telefonu v newyorské aukci, ale mnohem raději přijdou do aukčního sálu v Evropě. Jsou to hlavně movití Rusové a Ukrajinci, "noví" Číňané a zámožní milovníci umění ze Středního východu, kteří žijí v Londýně, Ženevě a dalších evropských metropolích.

"Ti lidé od základů proměnili poměry na trhu s uměním," přiznává Edward Dolman.

V poslední době se také zkvalitnila evropská nabídka impresionistů. Znalci totiž uvádějí, že hlavně bohatí Rusové, kteří se dosud soustředili na ruské umění, se začínají přesměrovávat na evropský impresionismus. Majitelé kvalitních děl proto využívají momentálního boomu k tomu, aby právě teď své skvosty nabídli k prodeji, takže na trh přicházejí čím dál významnější obrazy.

Finanční možnosti zejména ruských kupců jsou přitom takové, že v souboji s nimi neobstojí nejen muzea, ale většinou ani západní soukromí sběratelé.

Známí sběratelé nebo významní galeristé, kteří draží místo movitých kupců, jsou "okoukanými" postavami velkých aukcí. Pozorovatelé trhu s uměním ale vždycky zpozorní, když se v sále hodně aktivně projevuje někdo, kdo mezi ně nepatří.

Záhadný brunet

Na aukci Christie's budil například pozornost tmavovlasý muž, kterého nikdo neznal. Tento dražitel bojoval o všechno od Matisse a Miróa po současné autory Davida Hockneye a Franka Stellu. Dorážejícím novinářům se představil pod několika jmény, aby je zmátl, ale zaměstnanci aukčního domu v něm identifikovali Ghara Ivanišviliho, synovce gruzínského magnáta v důlním průmyslu Borise Ivanišviliho, o kterém se říká, že si v Kyjevě buduje vlastní muzeum. Právě Boris Ivanišvili je považován za kupce, který loni v květnu vydražil v New Yorku za 95,2 milionu dolarů Picassův obraz Dora Maarová s kočkou. Ivanišvili ale nebyl jediný záhadný kupec bohatého londýnského týdne. Znalci z obou velkých aukčních síní Christie's a Sotheby's spekulují, že třetinu nabídky skoupili ruští sběratelé žijící v Ženevě.

Současné umění letí

Trh se současným uměním dál přesvědčivě vede New York, ale nikdo se neodvažuje odhadnout, jak dlouho ještě to bude pravda. Například mezi roky 2001 až 2006 narostl tento trh v Evropě o 348 procent, zatímco v Americe "jen" o 185 procent. V červnovém týdnu se v Christie's v Londýně prodal Portrét Bruce Bernarda od Luciana Freuda za 7,8 milionu liber. V té chvíli to byl nejdražší obraz žijícího autora v historii aukcí. Rekord však vydržel jen čtyřiadvacet hodin. O den později našli v Sotheby's kupce pro "lékárničku" Damiena Hirsta za 9,6 milionu.