Velké evropské energetické společnosti by měly být rozbity a rozděleny. Požaduje to ve svém dopise Evropské komisi osm členských zemí EU: Velká Británie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, Finsko, Rumunsko a Dánsko. Jedna skupina firem by měla vlastnit "trubky a dráty" na dopravu energií a jiná by měla provozovat elektrárny a zásobníky plynu, tvrdí tyto státy.
Vlastnictví by mělo být oddělené a Evropská komise by měla toto oddělení požadovat ve svém "balíčku" liberalizačních opatření v oblasti energetiky, který bude zveřejněn v září. Signatáři dopisu tvrdí, že spojené vlastnictví přenosu a výroby energií umožňuje velkým firmám potlačovat konkurenci a zvyšovat ceny pro zákazníky. Podrobnosti dopisu zveřejnil britský list Financial Times.
Proti rozdělení energetických gigantů jsou hlavně Francie a Německo. Terčem kritiky jsou totiž podniky jako německý E.ON, francouzská EdF či italská Eni. Oponenti úplného oddělení tvrdí, že navrhované opatření k ničemu nepovede. Navíc bude třeba akcionářům kompenzovat ztráty způsobené rozdělením firem. Také Česká republika má k návrhu na rozdělení výhrady. Je proti takovému postupu v plynárenství (v oblasti elektrické energie jsou přeprava a výroba v ČR odděleny). "Nevíme, jak udělat trh, tam kde jsou jen dominantní dodavatelé, například Gazprom či Sonatrach. Navíc jsou tu i bezpečnostní ohledy", zdůvodňuje to český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Koresová už na začátku letošního roku obvinila bývalé monopolní elektrárenské a plynárenské společnosti z potlačování konkurence. Navrhla také řešení: kromě úplného oddělení vlastnictví přenosu, distribuce a výroby či skladování energií uvažovala i o vytvoření regulačního úřadu, který by dbal na fungování konkurence v energetice.
K tomu se nyní přiklání i Evropská komise. Jednalo by se přitom jen o dozor nad funkčním oddělením výroby a přenosu, tj. elektráren a zásobníků plynu, od páteřní infrastruktury. Distribuce, tj. doprava až do domácností, by regulována nebyla.
