Desatero pravidel pro tvůrce webových stránek

Počet webových stránek na internetu je odhadován na tři miliardy a každým dnem přibývají tisíce dalších. Pro organizace a firmy je dnes již nutností mít vlastní webovou stránku, ovšem prakticky i každý jednotlivec s přístupek k internetu si může vytvořit svou. Je samozřejmé, že kvalita stránek se velmi výrazně liší, některé jsou vynikající jiné mohou naopak znamenat pro návštěvníky hotové utrpení. Aby byl internet pro všechny příjemnějším místem, měli by tvůrci stránek dodržovat určité elementární zásady. Zde jsou některé z těch, na nichž se většina odborníků v oblasti webdesignu shoduje.
1. Zřejmě nejhorší věc, kterou může autor udělat návštěvníkům svých stránek, je ignorovat je. Jedním z takových případů bývá, že autor nebere ohled na internetové prohlížeče, jaké návštěvníci používají, a jaké oblibě se mezi nimi těší moderní technologie jako Flash. Je velice snadné dělat internetovou stránku na high-end počítači plném nejmodernějších technologií a to samé vyžadovat od svých návštěvníků. Ve skutečnosti však většina z nich přijde na autorovy internetové stránky se starým prohlížečem a ještě starším hardwarem. Tvůrce stránek by měla vždy zajímat zpětná vazba, je dobré přihlížet k mailovým ohlasům, pořádat mezi návštěvníky ankety o podobě stránek a podobně.
2. Je třeba si uvědomit, proč návštěvníci na autorovu stránku přicházejí a tomu přizpůsobit i použité nástroje. Zatímco s animovanými obrázky formátu GIF bude internetová stránka vypadat jako z roku 1996, některé nástroje jsou často zbytečně použity a ve skutečnosti uživatele iritují - například animovaná loga, zvukové nahrávky či Java applety, díky nimž internetová stránka vypadá jako tržnice v sobotu odpoledne. Nepříjemné rovněž bývají barevné přechody.
3. Každý webdesignér, autor internetové stránky, by si měl zapamatovat, že ačkoli jsou na telekomunikačním trhu dostupné nabídky širokopásmového připojení k internetu, řada lidí ve skutečnosti stále používá modem o rychlosti 56 kbps. Kolikrát se stane, že člověk musí sedět před počítačem a nekonečně dlouhou dobu čekat, až se načte nesmyslně velká internetová stránka? Ohledy by měly být brány i na velikost jednotlivých obrázků - dobrým maximem je 30 kB. Pokud tvůrce chce a potřebuje umístit i obrázky větší, měl by použít náhledy, kdy má uživatel možnost rozhodnout, zda chce velký obrázek zobrazit.
4. S technologií Macromedia Flash je třeba nakládat co nejopatrněji, na internetu lze najít množství internetových stránek, které jsou díky ní doslova předimenzovány, navíc jsou často pro zvláštní grafické kreace zcela nepřehledné. Pokud se ale technologie použije s citem, výsledek nemusí být vždy špatný. Jsou-li stránky vytvořeny s pomocí technologie flash, je vhodné návštěvníkům nabídnout i html verzi těchto stránek - viz například http://www.u2.com/. Když autor používá před vstupem na internetovou stránku intro, měl by dát vždy návštěvníkům možnost jej přeskočit.
5. Není doporučováno používat takzvané rámy (je to vlastně okno otevřené v jiné internetové stránce). Pro jejich aplikaci není žádné rozumné opodstatnění. Jejich stažení trvá návštěvníkovi velmi dlouho, používá se několik HTML stránek současně a vyhledávače mají problémy s tím, aby je zaindexovaly. Další běžnou chybou je pak designování internetové stránky pro rozlišení, které používá sám autor - řada lidí v současnosti používá rozlišení 1024x768 nebo 800x600.
6. U webdesignu je důležité najít rozumnou míru mezi grafickým a textovým obsahem. Jako příklady extrémů mohou sloužit například internetové stránky www.virginaircrewlies.com a www.stopwar.org.uk - na jedné je grafického designu poněkud málo a na druhé zase poněkud mnoho (vyjma toho se zde nacházejí různé velikosti textu, různě velké tabulky, zvýrazněný text atd.). Otevírání odkazu v novém okně je dobrý nápad pouze v případě, že se z otevírané stránky nelze vrátit zpět.
7. Jednou z nejhorších věcí, které se autor může na webové stránce dopustit, je neudržovat ji v aktuálním stavu. Někdy nebývá stránka updatována vůbec, jindy se na ní objevují nejrůznější nefunkční odkazy, které svědčí o tom, že autor údržbu značně zanedbává. Pokud jde o nefunkční odkazy, snadno se proti nim bojuje. Pokud autor používá Dreamweaver, měla by být funkčnost jednotlivých odkazů prověžována automaticky - v opačném případě lze použít například Web Link Validator (http://www.relsoftware.com/wlv).
8. Homepage je výstavní skříň webu, měla by být "nepřeplácaná", přehledná, s maximálně logickým uspořádáním jednotlivých prvků a návštěvník by se v ní proto měl snadno orientovat. Klíčové věci (například ceník, je-li účelem stránek nabízet zboží) by měly být okamžitě a snadno k nalezení a návštěvník by se k nim neměl "proklikávat" přes mnoho dalších stránek.
9. Reklama je sice z ekonomických důvodů důležitá, ale je-li na stránce téměř více reklamních prvků než vlastního obsahu, návštěvník to jistě neocení. Navíc některé formy reklamy jsou více vtíravé než jiné a tvůrce by měl zvažovat, zda se třeba na stránku s reklamními banery, které vyskakují nad texty a nedají se hned "odkliknout", bude chtít návštěvník ještě někdy vrátit.
10. Při webdesignu je dobré dodržovat řadu podobných typografických zásad jako u tištěných médií. Není například vhodné používat příliš mnoho různých fontů na jedné stránce, nadužívat velká písma, kurzívu a tučný text, volit barvy písma i podkladu tak, aby byl text stále dobře čitelný a podobně. Tvůrci stránek by se o typografická pravidla měli zajímat. Neměli by také postrádat invenci, ale korigovanou schopností střízlivého pohledu na věc.
[*]