Serge Faure: Žáky vychováváme k demokratickému životu

Čerstvý padesátník Serge Faure má dvě důležité vlastnosti. Je cílevědomý a rád vítězí a uznává kolektivní duch. Je zvídavý a rád poznává a odhaluje hlubiny všeho nového. Vlastně se v něm kloubí dřívější profesionální sportovec a hráč volejbalu s vystudovaným filozofem, který posbíral manažerské a pedagogické zkušenosti na francouzské škole v Maroku a v Mexiku. Od roku 2003 je Serge Faure ředitelem Francouzského lycea v Praze se sedmi sty žáky. To není jejich konečný počet, zájem o přijetí na tuto výspu francouzského státního školství v zahraničí je tak obrovský, že ne všichni čeští zájemci mohli být v posledních dvou třech letech uspokojeni.

* Můžete říci, v čem spočívá atraktivita a přitažlivost vaší školy?

Francie je zemí, která vybudovala ve 127 zemích síť státních škol. Všechny jsou řízeny francouzským ministerstvem školství, systém vzdělávání je centralizovaný. V praxi to znamená, že kdekoliv se ve světě nacházíte, najdete tam stejné učební programy a rozvrhy. Hlavním úkolem naší školy je zajistit výuku a vzdělání pro děti francouzských státních příslušníků, z toho titulu dostáváme od státu subvence.

Francouzský vzdělávací systém v zahraničí přitahuje tím, že má dobré renomé a zvuk. Důvod této reputace spočívá v tom, že francouzský systém se vyznačuje důsledností, zásadovostí a přísností. Pokud se podíváte na výsledky mezinárodních průzkumů kvality školských systémů, jako je například PIZA, ten francouzský se umisťuje někde uprostřed. Valná část nejlepších studentů pochází však z francouzských škol v zahraničí. Připomeňme ale ještě jedno specifikum francouzského systému - není založen na encyklopedických znalostech, naopak se snaží vypěstovat kritický úsudek.

* Jak se ale kloubí přísnost francouzského školského systému s pěstováním kritického úsudku žáků a studentů?

Přísnost se projevuje v důslednosti a náročnosti. Systém je náročný už svým počtem vyučovacích hodin, proti českému má francouzský o 200 hodin ročně více. Počet hodin je navíc zkoncentrován do malého časového období, takže děti a studenti mají během roku velký počet volných dnů. Náš systém se liší od českého i způsobem hodnocení výsledků žáků. Neuplatňuje testy a zaškrtávání odpovědí, zkoušky probíhají písemně. V tom je důslednost a náročnost systému, neboť ve všech předmětech požadujeme od žáků písemný projev založený na argumentaci a s uplatněním kritického úsudku.

* Český školský systém není založen na povzbuzování kritického úsudku. Jak se českým žákům daří ve francouzské škole?

Když čeští žáci pochopí argumentaci, umožňuje jim to rozvinutí jejich schopností a jsou vynikající. Přizpůsobení se francouzskému školskému systému není vždy jednoduché. Problémem je třeba vztah k textu. Žáci se hlavně musí naučit učit v cizím jazyku. Nejde jen o zvládnutí jazyka. Pracovní nasazení je vysoké a někdy žáci také hůře zvládají pozdní ukončení výuky a způsob života na škole.

* Zmínil jste život vaší francouzské školy. V čem je odlišný od české školy?

V rámci školy se snažíme z žáků vychovávat občany a učit je demokratickému životu. V každé třídě si žáci volí dva zástupce a v rámci školy tito delegáti mezi sebou své zástupce, kteří jsou zapojováni do rozhodovacích procesů školy. Nemají vliv na obsah výuky, ale mohou ovlivnit například organizaci vyučovací doby nebo vystoupit s vysvětlením či obhajobou žáků při jejich klasifikaci. Ta probíhá za účasti třídních zástupců.

* Vaše škola je poměrně známá a je o ni zájem. Jak uspokojujete požadavky na přijetí mezi českými žáky?

Naší povinností je především přijímat žáky - děti francouzských občanů. V Česku je Francouzů více než dříve a jsou věkově mladší a mají děti, takže volných míst je málo. Jsme obětí vlastního úspěchu a v posledních dvou třech letech se nám nedaří uspokojovat všechny žádosti českých rodin o přijetí na školu. Na prvním stupni máme polovinu Francouzů, 30 procent českých dětí a 20 procent zastupuje 35 různých národností. Na druhém stupni máme více možností a 45 procent českých žáků. Co se týká učitelského sboru, jsou zde učitelé ze státních francouzských škol i čeští pedagogové se znalostí francouzštiny.

* Jak chcete do budoucna uspokojovat rostoucí poptávku po francouzském vzdělání?

Z dlouhodobého hlediska je řešením přiblížení obou vzdělávacích systémů. Pokud má společná Evropa smysl, měla by si budovat i společný systém vzdělání. Bylo by dobré, aby vznikaly česko-francouzské vzdělávací sekce a větve, kde by studenti měli část výukových programů francouzských a ve francouzštině a část českých v češtině. Výsledkem by bylo vydávání společných diplomů. V bezprostřední budoucnosti plánujeme rozšířit školu buď na našem pozemku, či jinde. Naším cílem je zvýšení počtu žáků na tisíc ze současných 700 žáků.

* Když jste v roce 2003 přicházel do Prahy, tušil jste, co vás čeká na postu ředitele francouzského lycea?

Mám jako státní zaměstnanec školy šestileté zkušenosti z Maroka a čtyřleté z Mexika. Chtěl jsem však do Evropy a Česká republika byla pro mě výzvou vybudovat zde novou identitu francouzské školy v zemi přistupujícího člena EU. Prahou jsem byl rychle chycen a cítím se zde skvěle.