Seznam "teroristických" firem roste

Americká finanční inspekce (SEC) rozšířila svou "černou listinu" firem, na něž by si investoři měli dát pozor. Na seznamu se nově objevilo pět velkých švédských společností a dvě norské ropné firmy.

Do exkluzivní společnosti, kterou Američané od roku 2002 rozšiřují o nová jména, tak přibyly velké skandinávské koncerny jako Volvo, Astra Zeneca a ABB. Zařadily se po bok firem jako Nokia, Ford, Siemens nebo Unilever. Z českých firem zatím na seznamu není žádná. Objevuje se na něm jen vlastník třineckých železáren Mittal Steel.

Volvo, Lundin Mining, Millicom a ABB se podle svých výročních zpráv angažují v Íránu a farmaceutická firma Astra Zeneca má kontakty s Kubou.

Pozor na teroristy

Američané ale nechtějí, aby jejich podnikatelé spolupracovali s firmami, které by "mohly být zapleteny" do financování terorismu.

"Žádní investoři by neměli mít pochybnosti o tom, zda se jejich investice nepoužívají k financování teroru nebo zločinů proti lidskosti," uvedl v tiskovém prohlášení k případu šéf americké inspekce Christopher Cox.

Firmy jsou na index zařazovány poté, co Securities and Exchange Commission objeví v jejich výroční zprávě informace o obchodních kontaktech s nepřátelskými zeměmi.

"Netvrdíme, že uvedené firmy přímo nebo nepřímo podporují terorismus, uvádíme jen to, že podnikají v zemích, které podporují terorismus," říká mluvčí SEC John Nester.

Označené firmy se samozřejmě uvedení v seznamu brání. Argumentují především tím, že Spojené státy považují za země podporující terorismus více států než samotná OSN. Kromě Íránu a Severní Koreje mají Američané políčeno i na Sýrii, Súdán a Castrovu Kubu.

"Írán není na černé listině OSN a my naše tamní působení neustále důkladně posuzujeme a diskutujeme. Stáhli jsme se například ze Severní Koreje, skončili jsme s obchody se Súdánem," dodal Thomas Shmidt z ABB. Stejný názor zastává i firma Volvo, která do Íránu dlouhodobě prodává nákladní automobily.

Staffan Ternby, informační ředitel farmaceutického koncernu Astra Zeneca, tvrdí, že způsob evidence na listině SEC je "velmi podivný". "Nemáme na Kubě žádné vlastní zastoupení, léky tam exportujeme prostřednictvím jednoho lokálního agenta. Dodávat léčiva je ale přece humanitární čin," říká.

Nadšený není ani Todd Malan, šéf Organizace pro mezinárodní investice, která sdružuje více než 1200 firem. "Neustále mi teď zvoní telefon. Kvůli novým jménům na seznamu to vypadá, jako by zástupci uvedených firem seděli v Teheránu u čaje a vypisovali pro teroristy tučné šeky," říká Malan.

Neunikla ani norská ropa

Stejně jako švédské společnosti se na seznam dostali i norští ropní giganti Statoil a Norsk Hydro. Důvodem byly podle norského rozhlasu NRK investice obou koncernů v Íránu a na Kubě.

"Ve Spojených státech máme mnoho aktivit a vůči americkým institucím jsme byli, pokud jde o naše investice v Íránu, velmi otevření," komentovala americký krok Rannveig Stangelandová ze Statoilu. Podle ní se firma neobává žádných dramatických následků.

Norští experti však podle NRK stejně bezstarostní nejsou.

Například analytička energetického trhu Lill Sandviková soudí, že připojení norských společností na "černou listinu" může v dlouhodobé perspektivě zkomplikovat kontakty s americkými úřady a navíc poškodit jejich image v USA.