Hackeři našli nový "byznys", kradou lidem identity

Hackeři si našli nový způsob obživy. A vydělávají i na Češích. Klientům komunikačního programu ICQ, který umožňuje posílání zpráv z počítače na počítač nebo videohovory, kradou uživatelská jména a hesla.

Ty pak nabízejí za desítky až tisíce dolarů k prodeji na internetu, například na stránkách brute.ru.

"Najednou jsem se nemohl přihlásit ke svému účtu. Když jsem se ozval novému uživateli mého čísla, oznámil mi, že za padesát dolarů ho můžu mít zpět," říká jeden z postižených Čechů, sedmadvacetiletý student Jiří Mezihorák.

Jako ukradený mobil

Ztrátu ICQ čísla lze přirovnat k tomu, když člověk přijde o mobilní telefon, ve kterém má uložené všechny kontakty. A navíc: v horším případě se může nový majitel vydávat za toho původního.

Program ICQ jen v Česku využívá 1,8 milionu lidí. Vyvinula ho firma Mirabilis už před jedenácti lety. V roce 1998 ji koupila americká internetová společnost AOL za 407 milionů dolarů.

Autoři programu však s krádeží identit nemohou téměř nic dělat. "Je nám to líto, ale pokud si uživatel zadá slabé heslo, nemůžeme ho moc ochránit. To se týká všech internetových účtů, jako třeba e-mailů," říká David Duroň z portálu Atlas.cz, který v tuzemsku ICQ nabízí ke stažení.

Provozovatel služby totiž nemůže objektivně posoudit, kdo je skutečným majitelem účtu.

Bolí i "virtuální" zlodějna

Počet případů ukradených identit roste v poslední době úměrně se zvyšujícím se počtem uživatelů používajících internetové volání či posílání zpráv z komunikačních programů. "Problém je v tom, že pro tyto služby neexistuje žádný právní rámec, jako například pro poštovní zásilky. Uživatelé, ale i provozovatelé serverů jsou pak často proti pirátům bezbranní," říká mluvčí Jan Folda z tiskového oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Na úřadu podle Foldy registrují dotazy s tematikou narušení internetového soukromí a krádeží identit průběžně už od doby, kdy se tyto služby na českém internetu objevily. Kvůli chybějícím zákonům s tím však nelze v současnosti nic dělat.

S internetovou kriminalitou se potýká i speciální oddělení policie.

"Počet případů, které se k nám dostanou, je poměrně malý, přibližně kolem padesáti případů ročně," říká šéf oddělení Karel Kuchařík. Podle něj je to jen zlomek případů, ke kterým na internetu dojde.