Rakouský skandál století před soudem

/Od našeho spolupracovníka/

Dnes bude ve Vídni zahájeno soudní líčení s devíti obviněnými, včetně dvou bývalých generálních ředitelů kdysi třetí největší rakouské banky Bawag a bývalých předních činitelů rakouského odborového svazu OeGB. Je mezi nimi i rakousko-americký investiční bankéř a muž vnučky amerického prezidenta Eisenhowera.

Všichni jsou obviněni, že přímo či nepřímo způsobili ztrátu téměř jedné a půl miliardy eur, které utrpěla Bawag v letech 1998 až 2000 v rámci spekulací na Bahamských ostrovech, retušováním ztrát a falešným účetnictvím. Spekulace a následné ztráty přivedly banku na pokraj bankrotu, který odvrátila až státní záruka ve výši téměř miliardy eur.

Proces, který má odpovědět na otázku, kdo nese vinu na největším finančním skandálu poválečného Rakouska, má trvat nejméně tři měsíce. Obžaloba, která sama o sobě čítá 109 stran, je podložena dalšími 70 000 stranami svědeckých výpovědí a znaleckých posudků. V případě odsouzení hrozí obžalovaným tresty až do deseti let vězení.

Hlavní obžalovaný, bývalý generální ředitel Bawagu Helmut Elsner, je obviněn z podvodu, zpronevěry a falšování bilancí. Bývalí členové správní rady Johann Zwettler, který nastoupil po Elsnerovi jako generální ředitel, Peter Nakowitz, Christian Buettner, Hubert Kreuch, Josef Schwarzecker a ředitel správní rady Bawagu a hospodářský ředitel OeGB Guenter Weninger jsou rovněž obviněni ze zpronevěry a falšování bilancí. Robert Reiter z nezávislé auditorské a poradenské firmy KPMG je obviněn z falšování bilancí. Řadu obžalovaných uzavírá Wolfgang Floettl, syn bývalého generálního ředitele (předchůdce Elsnera) a zakladatel americké investiční společnosti Ross Capital. Tento muž vnučky amerického prezidenta Eisenhowera se bude zodpovídat ze zpronevěry a z toho, že téměř celé jmění banky prospekuloval.

Skandál okolo Bawagu, Banky pro práci a hospodářství, která byla založena v roce 1920 jako banka pro lidi s nižšími příjmy a malopodnikatele a patřící odborům vedeným socialisty, vypukl na podzim 2005. Tehdy vyšlo najevo, že představenstvo Bawagu, aniž by o tom uvědomilo správní radu, poskytlo nezajištěnou osobní půjčku v celkové výši okolo 450 milionů eur Philipu Bennetovi, šéfovi Newyorské makléřské společnosti Refko, jen několik málo dnů předtím, než Refko ohlásila bankrot a na Benneta byl uvalen zatykač pro podezření z podvodu. Bennet použil peníze k tomu, aby zaretušoval schodek v bilanci své firmy, kterou sám vytuneloval.

Katastrofální zprávy ze zákulisí Bawagu se potvrdily, když auditor odmítl uznat konečné vyúčtování za rok 2005 a předal případ státnímu bankovnímu dozoru. Ten zjistil, že manko bylo pouze špičkou ledovce a že ztráty banky sahají daleko do poloviny 90. let, kdy mladý Floettl prospekuloval 23 miliard šilinků (1,7 miliardy eur). V roce 2000 se přidaly neúspěšné spekulace s japonským jenem a ztráty Bawagu dosáhly zhruba další jedné miliardy eur. Floettlovy machinace kryl jak Elsner, autokratický ředitel Bawagu, tak jeho nástupce Zwettler a i předseda OeGB Fritz Verzetnitsch, který poskytl celou rezervu stávkové kasy odborů Bawagu ve snaze manko pokrýt.

Díky státní záruce se nakonec bankrot banky podařilo odvrátit a zachránit ji prodejem americkému finančnímu fondu Cerberus.