Nejlepší výdělky? Na oděvech a nápojích

Jak si nejsnadněji vydělat? Recept se zdá jednoduchý - stačí si otevřít stánek s nápoji a případně ho doplnit nějakým "trendy" oblečením. Právě na tomto zboží mají totiž tuzemští obchodníci či provozovatelé restaurací největší marže.

Například dvoudecilitrové nápoje Cappy, které jsou v restauracích k dostání zhruba za třicet korun, stojí ve velkoobchodu Makro necelých devět korun. Ještě lepší příklad je ale "obyčejný" čaj. V tuzemských hospodách a kavárnách převládají čaje značky Teekanne. Krabička s dvaceti sáčky stojí necelých čtyřicet korun. I při započtení vedlejších nákladů na energii, vodu a cukr nevyjde šálek čaje na více než pět korun. Prodává se přitom nejčastěji za dvacet korun, podobné počty uplatňují restauratéři i u kávy.

"Na restaurační obchod se ale nelze dívat z hlediska jedné položky. Hospody sice vydělávají na čaji, kávě a minerálce, ale takové marže nemají zase na jídle," vysvětluje Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací.

Další odvětví, ve kterém se točí i několikasetprocentní marže, je prodej textilu. Jedinou podmínkou pro vysoké přirážky je výroba v Asii. Ta totiž i po přičtení nákladů za dopravu a clo vychází zhruba dvakrát levněji než v českých továrnách.

"Například trička, která tuzemské oděvní řetězce dovážejí ve velkém množství z Číny a pak prodávají třeba za pět set korun, nemají vyšší hodnotu než sto korun," říká tuzemský obchodník s oblečením.

Stále častěji proto Češi vyrážejí na nákupy oblečení ve velkém do zahraničí. Například v Itálii mají mnohem levnější boty a také mnohem větší výběr, na ještě větší nákupy se zase vyplatí zaletět do New Yorku, tvrdí lidé, kteří rádi nakupují v cizině. Pokud se sečte cena zboží a přidá se i cena letenky a hotelu, stále to vyjde levněji než v Česku, zní jejich argument.

Marže i v hodnotě desítek procent mají v Česku obchodníci na většině zboží. Například na LCD televizoru značky Samsung, který je v obchodech s elektronikou k dostání zhruba za dvacet tisíc, mají jednotliví prodejci marže v rozmezí sedmi až dvaceti procent.

Na plazmovém televizoru Philips za šedesát tři tisíc je marže dokonce čtvrtinová. Za kuchyňský robot v ceně devět tisíc si pak účtují přirážku i sedmadvacet procent.

Českému maloobchodu vládne cena a diskonty se tak těší stále větší oblibě. Chodí do nich pravidelně nakupovat 41 procent Čechů. Zákazníkům nevadí, že zboží musí vytahovat sami z palet, v diskontech je většinou levnější než u konkurenčních super- a hypermarketů. I majitelé diskontů si však k nakoupenému zboží přidají desítky procent.

"Největší marže jsou vždy na nepotravinářském zboží, nejmenší naopak na čerstvých potravinách, ovoci a zelenině. Celkově se ale marže v diskontech pohybují okolo dvaceti procent," říká člověk obeznámený s chodem obchodů.

Třicet procent si k cenám zboží přidávají i prodejci knih a kosmetiky.

Mnohdy až nepřiměřeně vysoké marže odůvodňují obchodníci vysokými náklady na mzdy, provoz, úklid, zásoby, ale i nájmy.

Obvykle nejvýhodnější ceny zboží proto nabízejí internetové obchody, které mají nejnižší režii, a tak mohou z běžné marže ukrojit největší díl. "Často se ale strhne bitva o nejnižší cenu jen mezi kamennými prodejnami u určitého typu zboží, na kterou internetoví prodejci nereagují," upozorňuje Pavel Sláma, šéf společnosti Datart.

Obliba on-line nakupování v Česku stále roste. Loni celý tuzemský internetový trh vzrostl o 40 procent na zhruba 14 až 15 miliard korun. Letos se čeká nárůst o další tři miliardy.