Balkánu chybí bankéři i zedníci

Chorvatka Kristina Tomkičová zanedlouho vyjde z učiliště pro kadeřnice. Ví, že vzhledem k tomu, že na místním pracovním trhu je o 5 tisíc kadeřníků víc, než je potřeba, se možná svou profesí nikdy nebude živit.

"Vím, že je těžké najít práci v mém oboru, ale mám ráda kontakt s lidmi a doufám, že díky svým znalostem a snaze pracovat nakonec uspěji," říká. Stejně jako někteří jiní vyučení kadeřníci v Chorvatsku možná nakonec najde práci jako pedikérka nebo prodavačka.

Její vyhlídky ale ilustrují širší problém, který se týká Balkánu i dalších částí Evropy. Vzdělávací soustava nevyhovuje potřebám ekonomiky.

Rigidní pracovní trh a systém, který od komunistických dob neprošel reformou, poškozují mnohé lidi na Balkáně. Na řadě míst zeje propast po lidech, kteří v obrovských počtech odešli na západ za lepšími výdělky.

"To, co se studenti naučí v balkánských zemích, nekoresponduje s potřebami ekonomiky," uvádí analytik investiční banky CAIB Goran Saravanja. "Navíc jsou pracovní trhy ve většině zemí nepružné. To zvyšuje cenu práce pro zaměstnavatele."

Chorvatsko čeká otřes

Chorvatsko by mělo vstoupit do Evropské unie někdy kolem roku 2010. Analytici však varují, že může zažít po přistoupení šok, pokud se jeho pracovní síla nepřizpůsobí na nové podmínky.

Mezi nemnoha profesemi, které v Chorvatsku seženou práci během měsíce či dvou, jsou lékárníci, počítačoví odborníci, stavební inženýři, architekti a účetní.

Stanko Berecki, ředitel školy Kristiny Tomkičové, si je problému dobře vědom. "Většina chorvatských středních škol by mohla na pět let zavřít a trh práce by neutrpěl nedostatkem lidí. To znamená, že problém není jen s kadeřníky, ale s celým vzdělávacím systémem".

Podle odborníků byly dosavadní kroky, které by měly vést k nápravě, jen nesmělé a nedostatečné. Vladimir Gligorov z vídeňského Institutu ekonomických studií si myslí, že téměř žádná země v regionu ještě nepochopila nutnost investovat do lidského kapitálu. "Do jisté míry jen Bulharsko," říká Gligorov.

Avšak i v Bulharsku si zaměstnavatelé stěžují, že systém je stále neadekvátní. "Je opravdový hlad po specialistech na informační technologie a inženýrech, ale technické předměty tvoří jen čtyři procenta výuky na středních školách. Stát prostě nebere v úvahu potřeby trhu," uvádí Dikran Tebejan, místopředseda bulharské Průmyslové komory.

Srbsko je podle odborníků Světové banky v podstatě ve stejné situaci. "Lidé s vyšším vzděláním, především v bankovnictví a dalších službách, mohou najít práci. Ostatní nemají lehké časy," říká Vladimir Gligorov.

Rumunsko a Bulharsko po vstupu do Evropské unie navíc zažívají masívní odliv pracovníků do západních zemí. Rumunsko podle odhadů opustilo na dva miliony dělníků, kteří chybí především ve stavebnictví.

Polsko otevírá dveře

Téměř totožný problém ale řeší i země, které do unie vstoupily už dříve. Polsko se proto nyní rozhodlo uvolnit sezónní pracovní trh pro obyvatele zemí, se kterými sousedí na východě. Ukrajinci, Rusové a Bělorusové budou moci pracovat v Polsku na základě tříměsíčního víza.

Polsko se sice řadí mezi státy s největší nezaměstnaností v celé Evropské unii, nedostatek lidí však pociťují nejen stavební společnosti, ale i zemědělci.

Nařízení ministryně práce Anny Kalatové má začít platit dnes. Zájemcům o práci v Polsku bude stačit jen potvrzení od polského zaměstnavatele, které dodají k žádosti o vízum.

Náměstek ministerstva práce Kazimierz Kuberski řekl, že bude mnohem snazší a levnější získat tříměsíční pracovní vízum než pracovní povolení. "Chceme, aby procedura byla co nejjednodušší, aby Ukrajinci mohli snadněji získat v Polsku práci. Chceme také, aby polské nabídky byly v tamních úřadech práce," uvedl.

Ministerstvo odhaduje, že země potřebuje stovky tisíc pracovníků. Mimo jiné na stavby spojené s pořádáním mistrovství Evropy ve fotbalu v roce 2012.