Stará Moskva je skrytá v podzemí

Mramorem obložený vstup kamsi pod zem si věci neznalý turista snadno splete se vstupem do metra. Přesto právě tyto schody u zdi obnovovaného hotelu Moskva na Manéžním náměstí v centru města vedou k jedné z nejzajímavějších památek ruské metropole.

Pod zemí byly před deseti lety nalezeny zachovalé oblouky Voskresenského mostu přes řeku Něglinku, která už od první poloviny 19. století teče potrubím.

Utajený most

Pod těmito oblouky pak archeologové vykopali fragmenty dlažby z bílého kamene z ještě staršího mostu, který byl postaven za panování cara Borise Godunova, tedy ve druhé polovině 16. století.

"To byl podle všeho most evropského typu, měl na koncích věže a mezi nimi střechu. Když časem zastaral, byl místo něho v roce 1740 postaven most nový, asi 115 metrů dlouhý a přes 30 metrů široký. Měl pět oblouků, ale Něglinka tekla jen tím nevzdálenějším od centra města," řekla ředitelka muzea Jelena Serebrovová.

Muzeum sahá do hloubky sedmi metrů pod dnešní úroveň povrchu. V této hloubce byly vykopány nejstarší fragmenty dláždění cesty, která je nynější Tverskou třídou. "Je to dlažba z 12. století," dodala odbornice.

Zcela zachovalé oblouky novějšího z obou mostů, objevené při rozsáhlých vykopávkách na dnešním Manéžním náměstí mezi roky 1993 až 1997, jsou výraznou dominantou muzea. Most ztratil smysl, když po požáru Moskvy způsobeném Napoleonovým vpádem v roce 1812 rozhodli architekti o výrazné přestavbě centra. Řeka Něglinka, důležitý obranný prvek poloostrova, na němž stojí Kreml, byla mezi roky 1817 a 1819 svedena do kolektoru a od té doby teče pod zemí. Na místě jejího údolí vznikly dnešní Alexandrovský park a Manéžní náměstí.

Vykopané poklady

Serebrovová je však hrdá i na daleko menší exponáty muzea, než jsou velké kamenné kvádry klasicistní mostní konstrukce. "Máme tady i poklady skutečné, ze země vykopané poklady," ukázala.

Nejrozsáhlejší z nálezů pochází z oblasti Starého Gostinného dvora. "Gosti" byli v 17. století bohatí kupci. Jeden z nich ve dvou nádobách zakopal 16 stříbrných kusů nádobí, 335 kusů západoevropských mincí nejrůznějšího původu a 95 429 ruských kopějek, což v té době představovalo bohatství.

Dalším podobným pokladem je soubor, který by návštěvník čekal spíš ve ztroskotané španělské galeoně u břehů karibského ostrova Tortuga. Více než 74 kilogramů stříbrných španělských reálů a drobných peset z kolonií v Latinské Americe našel v roce 1970 v Ipatějevské uličce dělník při výkopových pracích. Španělskými mincemi se v Rusku 17. století rozhodně neplatilo, odborníci předpokládají, že je kdosi přivezl, aby po roztavení posloužily jako surovina pro ražení ruských kopějek.

Na tyto a další skvosty nalezené na území Moskvy pod zemí se každý rok přijde podívat okolo 100 000 návštěvníků.

Těsně za "zdmi" podzemního muzea kypí neviditelný život ruské metropole. Nedaleko je vyhloubeno nákupní centrum Ochotnyj Rjad, kříží se zde tři linky podzemní dráhy a svým zděným kolektorem protéká nikým neviděná řeka Něglinka.