Románské Val d’Aran - Katalánské údolí na francouzské straně Pyrenejí

Přestože bylo až do roku 1924 ze španělské strany téměř nepřístupné, je Val d’Aran součástí dnešního Španělska už od 12. století. O dvě století později se tu dokonce konalo všelidové referendum, v němž se Aranci zcela jasně vyjádřili pro zachování svazků s Katalánskem. Dnes se sem jezdí především lyžovat, ale začíná tu být živo i v létě.  

Románský kostel v Bossostu pamatuje 12. století.
Snímek: Miluše Válková

Rozumíte jim?
Val d´Aran (620 km2) leží v nejsevernější výspě katalánských Pyrenejí. Otevřené k Atlantiku a obklopené vysokohorskými štíty, dosahujícími v některých místech téměř třítisícových výšek, je tvořeno třemi údolími. Mijaran s hlavním městem regionu Vielhou je uprostřed, směrem na sever se táhne Baix Aran, jímž protéká řeka Garona a otevírá cestu do Francie. Jedinou, která po celá staletí spojovala tuto oblast s okolním světem.
Dáte-li se na východ proti proudu řeky Rudy, dostanete se do Naut Aranu. Je nejvíce poznamenáno rozvíjejícím se turismem, který odsunul na vedlejší kolej tradiční pastevectví a zemědělství, ale zase přinesl spoustu pracovních příležitostí. Je to znát, protože na rozdíl od jiných odlehlých horských oblastí odtud lidé neodcházejí, a počet obyvatel dokonce mírně roste. Ve více než třiceti obcích jich tu dnes žije necelých osm tisíc a ve velké většině je zaměstnává cestovní ruch. Aranci mají i svůj vlastní jazyk, jehož základem je gaskonština a katalánština, obohacená o slovní zásobu z baskičtiny. Pro lidi odjinud je nesrozumitelný, většina obyvatel však dokáže podle potřeby přejít na katalánštinu, španělštinu či francouzštinu.

Turistiku nastartoval král
Prvním panovníkem v historii, který Val d´Aran navštívil, byl Alfons XIII. Přijel v roce 1924, aby se zúčastnil slavnostního otevření silnice vedoucí přes sedlo Bonaigua (2072 m) - první, která spojila údolí se zbytkem Španělska. Bylo to pouze "letní" řešení, protože skoro sedm měsíců v roce byl průsmyk zcela zapadán sněhem. Ještě dnes, kdy je o něj dobře pečováno, je mnohdy v zimě uzavřen.
Celoročním řešením se stal tunel de Vielhy, který se v roce 1924 začal stavět pod masivem Maladeta. Zprovozněn byl až o 24 let později, zcela dokončen v roce 1965 a má úctyhodnou délku 5260 metrů. Nic už nebránilo tomu, aby se Val d´Aran otevřelo okolnímu světu a nabídlo mu především výborné podmínky k lyžování. V nejvýše položené části Naut Aranu bylo dokonce o rok dříve otevřeno dnes nejproslulejší a také nejdražší lyžařské středisko v celém Španělsku - Baque`ira-Beret, na jehož svazích se často prohání na lyžích španělská královská rodina. Není třeba zdůrazňovat, že "královské" příklady táhnou a místní lidé se zvýšeného zájmu snaží jaksepatří využít. A tak se staví stále nové horské hotely a apartmány, naštěstí z kamene v tradičním horském stylu, takže do krajiny docela zapadají. Většina vesniček si díky tomu dosud zachovala své starobylé jádro s úzkými uličkami a domy obklopujícími románské kostelíky.

Za románskými památkami
Než se vydáte za poznáním tohoto kraje, stojí za to se nejdříve zastavit ve Vielhe, kde vás v informační kanceláři vybaví kvalitně zpracovanými materiály a mapkami. Kousek od ní je románský kostel svatého Michala, v jehož interiéru vás překvapí Kristus z Mijaranu z 12. století, dřevěná busta v životní velikosti, která patří ke skvostům románského umění v oblasti Pyrenejí.
Pak už projíždíte Baix Aranem, zastavujete v Bosso`stu a projdete se po jeho hezké promenádě u řeky. Ve staré části městečka určitě nepřehlédnete románský kostel z 12. století se zajímavým reliéfem zdobeným tympanonem ani skupiny francouzských turistů, protože na hranici je to kousek. Pokud budete pokračovat tímto směrem, těsně před hranicí odbočte třeba do kamenné vesničky Bausenu, odkud je nádherný výhled.
Při sjezdu dolů, těsně před Vielhou, odbočte do Naut Aranu a zastavte v Salardú. Zdejší románský kostel sv. Ondřeje s hezkou plastikou Ukřižovaného stojí za zhlédnutí, stejně jako vesnička Unhy, jejíž kostelík také pamatuje 12. století. Z každého vyvýšeného místa, a zvláště vyjedete-li úplně nahoru nad Baque`iru, až tam, co končí silnice, se otevírají úchvatné výhledy na masiv Maladety a další horské štíty.

Stezkou kolem dokola
Chcete-li si dát trochu do těla, můžete se pokusit zdolat některou z devíti značených turistických tras různé obtížnosti. Všechny mají tu výhodu, že jsou okružní a vedou atraktivní krajinou kolem vodopádů, bystřin i jezer, přes kouzelné vesničky, kde se můžete zastavit a v těch větších se i občerstvit. Nejste-li příliš zdatnými chodci nebo máte-li s sebou děti, vydejte se například ke kaskádě říčky Joeu. Chvíli podél ní stoupáte prudce nahoru a pak už vás pohodlná, mírně stoupající stezka dovede do široké horské doliny Artiga de Lin, jíž vévodí Malh dera Artiga (2881 m). Celý okruh je dlouhý 3,5 km a zvládnete ho za necelou hodinu.
Snad nejatraktivnější túrou ve Val d´Aran je výlet do úchvatné horské kotliny Circ de Colome`rs se spoustou jezer a jezírek. Je už v bezprostřední blízkosti Národního parku Aigüestortes i Sant Maurici, který patří k tomu nejkrásnějšímu, co Pyreneje nabízejí. Autem (případně taxíkem) se vydáte z vesnice Tredo`s k hotelu Banhs de Tredo`s (9,5 km), odkud je to k horské chatě Refugi de Colome`rs na břehu přehrady Lac Major 3,5 km. Od července do září se můžete nechat nahoru vyvézt taxi-džípem. Od chaty vede řada dvou- až čtyřhodinových nádherných okružních tras kolem jezer a jezírek, jichž je tu údajně přes čtyřicet. Máte-li dost sil, zvolte si některou z těch delších, třeba tu, která vás zavede na Co`th de Po`do do výšky 2601 metrů. Nádherný pohled na celou kotlinu a většinu jezer určitě stojí za námahu.

Je libo adrenalin?
Chcete-li si vyzkoušet některou z adrenalinových aktivit na divoké vodě, nemusíte být zrovna zkušenými borci, protože tato oblast nabízí vhodné podmínky i pro začátečníky. Můžete volit mezi raftingem či stále oblíbenějším hydrospeedem na řece Garoně nebo si vyzkoušet canyoning v soutěsce řeky Bausenu. Veškeré vybavení vám půjčí společnost, která tyto aktivity organizuje. Vy musíte umět jen plavat a věnovat pozornost pokynům zkušeného instruktora.

Miluše Válková

Jak se tam dostat
* Letecky do Barcelony, kam se např. se Swiss Airlines dostanete v současné době za 2500 Kč + letištní a jiné poplatky. Nejpohodlnější je půjčit si v Barceloně auto (cca 165 eur za týden) a vydat se směrem na Lleidu (Lérida) a pak na Vielhu (Viella). V závorce jsou uvedeny názvy katalánských měst i ve španělštině - takto je totiž objevíte většinou jen na našich mapách. Nebo můžete z Barcelony autobusem společnosti Alsina Graells (dvakrát denně - 25 eur). Lokální autobusové linky mezi jednotlivými vesnicemi ve Val d´Aran jezdí čtyřikrát denně.
* Rozhodnete-li se jet vlastním vozem, přijde vás jedna cesta do Vielhy (z Prahy 1730 km, cca 16 h) včetně dálničních poplatků na cca 220 eur. Pojedete směr Norimberk, Karlsruhe, Štrasburk, Mulhouse, Beaune, Montchanin, Clermont-Ferrand, Toulouse a Sant-Gaudens.

Informace
Turistické informační kanceláře naleznete nejen ve Vielhe, ale také v Bosso`stu, Lesu, Arties a Salardú. Cenné informace získáte na www.aran.org (i anglicky a francouzsky) a na www.lleidatur.com  (anglicky, německy, francouzsky, rusky). Sportovní aktivity nabízí např. společnost Deportur (www.deportur.com). Ubytovat se lze v některém z hotýlků, aparthotelů, penzionů či kempů, jejichž přehled včetně www stránek je uveden na www.aran.org