Ajay Banga: Chceme do první pětky českých bank

Místo Citibank se od letoška říká jen Citi. A kdyby někdo z tisícovky českých zaměstnanců největší banky na světě nevěděl, co znamená nový slogan "Let's get it done", přijel jim to do Prahy vysvětlit Ajay Banga, jeden z nejvyšších bossů celosvětového ústředí Citi.

Do deseti let by chtěl být v první pětici českých bank. Aspoň v "retailu", tedy ve službách pro fyzické osoby, jež má Banga v Citi na starosti po celém světě (s výjimkou USA) už dva roky.

Může to vypadat, že Banga "má velké oči". Ale když v roce 2003 přijel do Prahy šéf italského Unicreditu Alessandro Profumo a prohlásil, že se chce dostat do první čtyřky, také to znělo divoce. A nyní po převzetí HVB má splněno.

Žádné kupování konkurentů ale Banga teď v Česku nechystá. Rád by, ale prý nevidí žádnou rozumnou nabídku, takže půjde cestou "organického růstu". To znamená stavět nové pobočky, ale nepřehánět to, a soustředit se na dvě priority: jednak na půjčky a kreditní karty pro střední vrstvu a jednak na správu majetku bohatších lidí.

K obojímu je prý potřeba přistupovat "inteligentně a kreativně", jako při výrobě sladkostí a pití, tedy v oboru, kde Banga jako manažer vyrostl.

HN: Jste v Praze poprvé?

Kdepak, už jsem tu byl víckrát. Byl jsem to já, kdo tu v roce 2000 de facto zakládal "retail". Papír, kterým jsme schválili tuto investici, jsem před sedmi lety podepsal.

HN: Když se řekne Česko, co se vám jako první vybaví?

Kromě Berta? (Nizozemec Bert Pijls je šéfem "retailu" Citi v Česku - pozn. red.). Tři věci: i při relativně malém počtu obyvatel je tu pro náš byznys velký potenciál. Spadáte do atraktivního regionu střední Evropy. A jste členy Evropské unie, což mění spoustu věcí.

HN: Takže to tu máte rád?

Cítím tady příležitost.

HN: Jak ji chcete využít?

Musíme se přizpůsobit zdejší situaci. Děláme tu "retail" sedm let a teprve v posledních dvou letech jsme začali být víc vidět a nabírat pořádně na objemu. Jsou tu banky s daleko větším počtem poboček a větší silou v distribuci. Proto je třeba přemýšlet, co bude třeba za deset let, a postupovat kreativně a inteligentně.

Zařadit se za velkou trojku

HN: A čeho byste tu rád dosáhl za deset let?

Před sedmi lety jsem říkal, že bych tu chtěl vidět rozjetou "retailovou" banku, a jsem spokojen. Chtěl bych být stejně spokojen i příště. Rád bych, abychom v tržbách a ziskovosti byli v první trojce či čtyřce mezi cizími bankami.

HN: Všechny banky jsou tu cizí. Tady máme velkou trojku a pak ty ostatní. Vážně chcete soupeřit s těmi třemi největšími?

Řekněme tedy raději v první čtyřce nebo pětce, i když za deset let se může leccos změnit. Ty první tři dohonit nemůžu, ledaže bych tu udělal nějaký převratný obchod, což teď nemám v plánu. Má priorita je růst organicky.

Střední třída bude naše!

HN: Co tedy chcete podniknout?

Potřebujeme víc poboček, abychom se mohli ubírat kupředu tak, jak to děláme po celém světě.

Stavíme na dvou základních globálních trendech, které jsou pro náš byznys rozhodující: jednak že poroste majetek bohatých lidí a jednak že bude přibývat lidí ve střední třídě. Podle McKinsey se během příštích pěti let na celém světě dostane mezi střední třídu 700 milionů lidí. 700 milionů!

HN: A co přesně je střední třída?

Definují to hodně volně, v závislosti na úrovni bohatství v každé zemi. Třeba to bude jen 300 milionů, kdoví, každopádně to ale budou stovky milionů lidí.

HN: Já a můj fotograf už jsme střední třída?

Ano, i já a Bert jsme střední třída.

HN: Vy se počítáte mezi střední třídu?

Ano. Vzestup střední třídy pro nás znamená možnost půjčovat víc peněz, protože střední třída bude chtít všude po světě lepší život, než jaký měli jejich rodiče. Budou chtít lepší vzdělání pro své děti, hezčí dům, lepší auto, druhou televizi anebo plazmu, když už dvě televize mají.

A protože máme globálně odzkoušené postupy, komu půjčit, jak půjčku dostat zpět, tak bychom měli mít výhodu a být schopni tento trend využít.

HN: Pokud jde o bohaté, na ty se teď u nás zaměřuje kdekdo. Co máte v plánu vy?

Prioritou je správa bohatství pro ty, kteří už nějaký majetek mají a potřebují poradit, ale nejsou ještě v té skupině superbohatých, na niž cílí privátní banky. Takových lidí přibývá a roste i jejich majetek. V posledních letech ve světě platilo, že bohatí bohatli šestkrát až sedmkrát rychleji než průměr.

HN: Když je řeč o bohatství, jaké jsou naše vyhlídky tady v Česku, díváte-li se na Evropu jako celek?

Nedívám se na Evropu jako celek, to bych míchal jablka a hrušky. Vstup do EU je důležitá věc a nevidím důvod, proč byste na tom neměli vydělat jako Portugalci, Španělé nebo Irové. Ale Británie, Francie nebo Německo jsou pořád země, které jsou bohatší.

HN: Není vám líto, že jste se tady trochu zpozdili a nepřišli dřív?

Kdoví, radši se dívám dopředu než dozadu. Co do velikosti jsme v Česku hodně pozadu, takže nemůžeme hrát na masovém trhu, na druhou stranu nechci dělat všechno pro všechny. Radši budu dělat dobře to, co je naše parketa, a to jsou půjčky pro střední třídu a správa majetku pro bohaté.

Zaplatíte otiskem prstu

HN: Máte nějaké nápady a inovace, které se osvědčily ve světě a z nichž byste alespoň jednu chtěli přinést sem?

Jistě, inovace jsou jako krev, která udržuje každý podnik v kondici.

V Singapuru například žijí čtyři miliony lidí a tři miliony z nich jezdí aspoň jednou týdně metrem. Došli jsme za lidmi, kteří mají metro na starosti, a dohodli se, že karta, kterou se metro platí, bude fungovat jako kreditka Citi. Teď prodáváme kreditní karty v metru a během jednoho roku máme dvacet poboček místo pěti, jsme v padesáti stanicích metra a stali jsme se druhou nejznámější značkou na trhu.

Jiným příkladem je placení otiskem prstu. V Indii je spousta negramotných lidí, proto jsme vyvinuli bankomat, který lze obsluhovat hlasem a otiskem prstu.

Někde už jsou i platební terminály, na kterých můžete prstem rovnou zaplatit kafe nebo večeři.

HN: To je kde? Vyzkoušel jste to?

V Singapuru. Před měsícem jsem tam palcem zaplatil večeři.

HN: Když to jde v Singapuru, šlo by to i tady?

V Evropě byste to možná brali jako moc velký průlom do soukromí. Uvidíme, až to pořádně vyzkoušíme a až prověříme, jestli se to vyplatí.

HN: Kterým směrem by se měly ubírat inovace tady, abyste postoupili do první pětky?

Nepůjde jen o inovace, musíme pokročit v distribuci. Budeme stavět pobočky tak, abychom nebyli malí a neviditelní. Nebudeme jich mít 600, ale ani devět. Mezi devíti a šesti sty je velký prostor.

HN: Dřív jste pracoval v Nestlé a v Pepsi. Lze něco ze světa sušenek a limonád využít v bance?

V byznysu s jídlem a pitím je hlavní pochopit, co se děje uvnitř vašich zákazníků. Nejde o nic jiného než pochopit jejich chuti a podle toho vyrobit produkt. A vymyslet něco nového.

Ajay Banga (47)

Američan původem z Indie je členem nejvyšší rady ředitelů Citigroup. Je nejvyšším šéfem Citi přes retail ve všech zemích s výjimkou USA. Tuto funkci zastává od srpna 2005, v Citi už pracuje jedenáct let. Předtím působil dva roky v Pepsi v divizi restaurací a třináct let v Nestlé. Citigroup je podle březnového žebříčku časopisu Forbes největší bankou na světě, a to jak v tržbách, tak v tržní kapitalizaci. V Česku je Citi sedmičkou.