Mezi německými odborníky na pracovní právo a manažerské odměny se rozpoutala nová horká diskuse. Jejím předmětem je na veřejnosti dosud spíše neznámá praxe mnoha firem, která odstupujícím šéfům představenstev zajišťuje další příjem až do doby, kdy odejdou do důchodu. A to přesto, že již pro firmu nepracují.

Tyto jakési de facto předčasné důchody se vyplácejí mnohdy po několik let a v některých případech dokonce pokrývají celý nárok na penzi.

"Toto se nyní velmi intenzivně probírá," řekl Handelsblattu Alexander von Preen, šéf personální poradenské společnosti Kienbaum. "Případ Utze Claassena všechny probudil," dodává.

Šestimístné sumy. A za co?


Claassen je šéfem představenstva energetického koncernu EnBW, který z funkce za šest týdnů předčasně odejde.

Přestože "nedosloužil" celé funkční období a odchází podle vlastních slov dobrovolně, má ve svých 44 letech nárok na tzv. přechodné platby. Jak vysoké by měly být, nechtějí Claassen ani šéf dozorčí rady Claus Dieter Hoffmann sdělit. Podle odhadů odborníků by ale mohly dosahovat až téměř 400 tisíc eur ročně.

Pokud si tedy Claassen nenajde nové zaměstnání, dostane do roku 2026, kdy může jít do penze, dalších více než sedm milionů eur.

Manažer, který nejvyšší pozici ve firmě zastává čtyři roky, si přitom za tuto dobu vydělal již více než 12 milionů eur. Po roce 2026, až bude v důchodu, navíc dostane od firmy penzi, a to ve stejné výši, jako byly přechodné platby.

Toto dvojité, někdy až trojité peněžní zajištění je ale podle odborníků nepřiměřeně vysoké. "Nevidím žádné ospravedlnění pro to, proč by šéf představenstva musel po svém odchodu z funkce ještě 18 let dostávat šestimístné sumy," míní právník Alexander Burger z právní kanceláře KKWP. "Akcionáři by se nad tím měli zamyslet," dodává.

Stejného názoru je také von Preen z Kienbaumu.

"Platby by se měly orientovat výkonem a počtem odsloužených let. To, co vidíme u EnBW, neprospívá všem německým manažerům a jen zbytečně budí závist," dodává.

Podle šéfa dozorčí rady EnBW Hoffmanna ale není vyplácení předčasné penze na trhu ničím nezvyklým. To potvrzuje také studie firmy Kienbaum. Z ní vychází, že takové platby činí zhruba třetina všech 1500 prověřovaných kapitálových společností v Německu. Forma a výše plateb se ovšem výrazně liší, navíc jsou velmi neprůhledné.

Oblíbená zastírací strategie


Mnoho firem určuje výši případné předčasné penze podle toho, jak dlouho manažer ve firmě pracoval. Celkovou dobu vyplácení ale omezují zpravidla na dva roky.

Deutsche Bank tak například penzi vyplácí jen po šest měsíců, průmyslový koncern Linde naopak "předčasný důchod" vyplácí jen v případě, že je šéfovi představenstva více než 55 let a pracoval ve funkci nejméně deset let. Existují ale také případy jako ThyssenKrupp, kdy má podle bilanční zprávy manažer nárok na předčasnou penzi po neomezenou dobu. I zde nicméně v závislosti na tom, jak dlouho pro společnost pracoval.

Podle některých odborníků lze přechodné platby považovat za součást zastírací strategie, jak obejít stále zpřísňující se pravidla ohledně zveřejňování výše příjmů manažerů.

"Důchody jsou pro důchodce. Podpis pod smlouvou o vedení představenstva nemůže být zárukou doživotní bezstarostnosti," kritizuje tuto současnou praxi Ulrich Hocker, šéf Německého spolku na ochranu majitelů cenných papírů (DSW).