Krátká jména, dlouhá historie - Cheb, Aš, Selb, Soos a další

 
Císařský pramen v přírodní rezervaci Soos vyvěrá z velké hloubky a s teplotou 14 - 18 °C je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi. Rezervace je dokladem pozdní vulkanické činnosti, která se na Chebsku projevovala ještě na začátku čtvrtohor. Projít ji můžete po zhruba 1 km dlouhé naučné stezce.
Snímek: Czech Tourism

Čtyřproudá silnice mířící z Chebu do Německa je široká a rychlá. Nebýt modrých unijních vlajek se žlutými hvězdami, leckdo by ani nepostřehl, že se blíží k hranici mezi dvěma státy. Místo varování o pohraničním prostoru tu jsou pouze nápisy, které dělí přijíždějící na členy Evropské unie a zbytek světa. Jenže tento západní výběžek České republiky dobře pamatuje časy, kdy tu z hlavní samopalů šlehaly plameny.

Autobus strachu
Psal se rok 1978, a dvanáct měsíců po zveřejnění Charty 77 nejednal komunistický režim s lidmi v Československu v rukavičkách. Normalizace byla na vrcholu a svoboda jen zdálky probleskovala skrz oka plotu z ostnatého drátu na západní hranici. Pokus o opuštění země bez souhlasu úřadů znamenal tiché vyhlášení války tehdejšímu režimu. Do konce školního roku zbýval v roce 1978 měsíc, a začal čas výletů. Devětatřicet studentů cestovalo Chebskem v autobusu na školní výlet. Ve stejnou dobu vyloupili tři bratranci Barešovi hájovnu, kde vzali několik pušek s náboji. Pak se tyto dva příběhy spojily. Barešovi autobus se studenty unesli a pokusili se přejet v Pomezí nad Ohří do Německa, kde by je ovšem za ozbrojený únos čekal nepodmíněný trest.
Komunistická propaganda o kauze natočila film Autobus strachu, ve kterém jedna z dívek takto popisuje začátek pokusu o průnik do západního Německa: "Do otevřených dveří autobusu vešli tři ozbrojení muži, kteří nařídili řidiči, aby jel podle jejich pokynů. Řidič tedy otočil autobus, pokračovali jsme cestou k západní hranici. Nedaleko za Chebem nařídili zastavit a vyslali jednoho našeho spolužáka Lubomíra Krátkého, aby vyřídil na místním oddělení VB, že pokračujeme směrem na hranice."
Před hraničním přechodem začali bratranci Barešovi vyjednávat s pohraničníky. Závěrečná dohoda, která měla respektovat tehdy půl roku platné vládní nařízení, zněla: Pokud únosci propustí rukojmí, bude jim otevřena cesta na Západ. Jenže pohraničníci stovkami nábojů autobus rozstříleli. Palbu nepřežil únosce Milan Bareš, ale také nevinný řidič autobusu Jan Novák. Zní to až neuvěřitelně, ale projednávání tohoto případu po revoluci české soudy dosud neuzavřely. Dnes už naštěstí takové incidenty při putování kolem Aše a Chebu nehrozí. Nejzápadnější výběžek České republiky ztratil pověst zapovězeného území a zůstala mu jeho historická romantika.

Délka podle ryb
Slavný dvoupísmenný název získala Aš od ryb z Německa. Asch je totiž německý název pro dravé lipany, které má Aš dodnes ve znaku a jejichž velké sochy zdobí například městskou kašnu.
Zápisy v kronikách sahají až do roku 1270, kdy se objevují první písemné zmínky o městě. Ttéměř do dvacátého století ovládali území v Ašském výběžku Zedwitzové, což z tohoto místa udělalo po skončení třicetileté války jediný protestantský "ostrůvek" na českém území. Však také mezi památkami, které stojí v regionu za zhlédnutí, najdete například známý evangelický kostel v Hranicích nebo pomník Martina Luthera. Nikde jinde v Česku reformátor Luther svou sochu nemá. Na Masarykově náměstí stojí památník osvobození Aše americkou armádou.

Pohledy z výšky
Atraktivní pohled na Ašský výběžek nabízí síť sedmi rozhleden rozmístěných na českém i německém území. Přímo nad Aší je na více než 750 metrů vysokém kopci Háj Ašská rozhledna, z žulových kvádrů vystavěná až do výšky 34 metrů. Patnáct kilometrů západně od Aše na německém území je další kamenná rozhledna na vrcholku Kornbergu, ze které je vidět jak do Čech, tak do Bavorska. Nad městečkem Markneukirchen je přes šest set metrů vysoký stejnojmenný kopec s Bismarckovou rozhlednou. Avantgardně působí vyhlídkový pavilon na vrcholku Wirtsbergu, který díky své geometrické konstrukci vypadá jak přistávací modul vesmírné lodi určený k výsadku průzkumnické skupiny. Vysokou dřevěnou rozhlednu najdete také nad městem Adorf, další vyhlídky pak jsou na německém Kapellenbergu a české Stráži.
Osvěžení v horkých letních dnech v okolí Aše hledejte třeba u přehrady Bílý Halštrov nebo na přírodním koupališti Studánka. Oblíbeným výletním místem je rovněž pramen Bílého Halštrova nebo Goethovy skály nedaleko silnice z Hazlova do Aše.

Město plné protikladů
Pro pochopení zvláštní atmosféry Chebu, další zajímavé zastávky v Ašském výběžku, mohou posloužit dvě historické zmínky. Cheb je město velebené: "Město Cheb je celé velmi pěkné. Uvnitř nacházíme nádherné domy obývané zdvořilými, přívětivými a počestnými obyvateli. V okolí města pak půvabné a úrodné zahrady a pole, také mnoho rybníků plné ryb." (Popis veškerého světa, Amsterodam 1651)
Ale stejné město dokázalo být i místem velkého strádání: "Kámen by se slitoval nad tím, co vše jsme již vytrpěli a přestáli. Třetina města vyhořela a zůstaly jen trosky... Co měšťané a sedláci nosí na sobě, je jediné, co jim zůstalo. Ve jménu svatých, krvavých pěti ran Kristových prosíme Vaší výsost, uchraňte nás dalších hrůz." (Z dopisu Chebanů z 5. prosince 1640 císaři Ferdinandu III.)
Protikladů najdete v Chebu ale mnohem víc. Například pro nově vzniklé Československo byl Cheb důležitý tím, že tu v roce 1918 bylo jediné funkční letiště na území nového státu. Zároveň tu ale většina místního obyvatelstva po skončení 1. světové války nesouhlasila s nově vzniklým Československem a žádala v rámci Deutschböhmen odtržení.

Valdštejnův konec
Svůj věhlas chebské letiště již dávno ztratilo, ale rozhodně si ho udržel Špalíček, pitoreskní komplex jedenácti domů na zdejším náměstí. Špalíček se rodil postupně tak, jak se původní kramářské boudy a masné krámy proměňovaly v kamenné domy. Před Špalíčkem je umístěna kašna se sochou Divého muže, třímajícího zlacený kyj, kterým od roku 1728 chrání městský znak. Kromě samotného Špalíčku ale stojí za prohlídku i další domy na chebském náměstí. Například Gablerův dům se zdobenou rokokovou fasádou nebo Schirdingerův dům, na kterém lze pozorovat nejrůznější slohové přestavby. Propojuje se v něm gotický štít s renezanční arkádovou pavlačí na nádvoří.
V takzvaném Městském domě, který na spodním konci náměstí poznáte podle renezančního průjezdu a gotického portálu, byl 25. února 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna. Dnes v tomto domě sídlí místní muzeum. Valdštejnovi důstojníci pak byli zavražděni na zdejším hradu, ze kterého se do dnešní doby dochovala z původního románského opevnění Černá věž a část východní hradby.

Přidejte se do seznamu
Možná si říkáte, že jste zdraví a na popíjení léčivých pramenů vás neužije. Pak by motivem k zastavení ve Františkových Lázních mohlo být doplnění seznamu vážených hostů právě o vaše jméno. Tady jsou někteří vaši předchůdci, kteří se už do těchto lázní podívali: císař Karel I. a Zita von Bourbon, císař František I. a Marie Luisa, císař František Josef I., Ludwig van Beethoven, Božena Němcová, Johann Strauss mladší nebo Johann Wolfgang Goethe.
Na někdejší vesnici úctyhodný seznam! A Františkovy Lázně opravdu dlouho byly obyčejnou vsí s jediným pramenem kyselky, kterou od středověku místní ženy nosily do nedalekého Chebu. V roce 1789 byl pramen zakryt dřevěným pavilonem s mříží a voda byla z hygienických důvodů svedena do jímky. To se ale nelíbilo nosičkám vody, které pavilon zbořily. V dubnu 1793 byla úředně založena Ves císaře Františka, které byl teprve v roce 1807 přiznán dnešní název Františkovy Lázně podle císaře Františka I.

Podivná rozhledna
Venkovská minulost dlouho trápila místní radní, a ti se proto na začátku dvacátého století rozhodli, že lázním bez historických památek jednu dominantu opatří. Na malém návrší tak vznikla pseudogotická stavba imitující středověký hrad, jejíž věž s cimbuřím měla sloužit jako rozhledna. Přes vysoké stromy a nový hotel však z rozhledny dnes už není vidět takřka nic.

Václav Poustka

Tip na výlet
Národní přírodní rezervace SOOS je cosi jako kříženec měsíčního povrchu a krajiny na Islandu. Poblíž Františkových Lázní probublává skrz mokřiny a rašeliniště kysličník uhličitý a tento proces za sebou zanechává malé krátery pestře zbarvené vykrystalizovanými minerálními solemi. Vše má na svědomí kaolinové dno velké příkopové propadliny, skrz které nemůže prosakovat voda, a proto se tu již od čtvrtohor usazují mohutné vrstvy rašeliny. Uvolňováním solí z minerálních pramenů pak vznikly takzvané slatiny. V jižní části rezervace bylo solí dokonce tolik, že tu kdysi bylo jezírko se slanou vodou, ve kterém žily v křemičitých schránkách jednobuněčné řasy rozsivky. Protože jezero dávno vyschlo a rašelina byla před více než sto lety vytěžena, vede tu dnes po dnu jezera, na kterém schránky rozsivek vytvořily křemelinový štít, naučná stezka.
Na konci této cesty je možné pozorovat tak-zvané mofety, tedy vývěry oxidu uhličitého. Ten skrz křemelinový štít uniká z podzemí, tlačí před sebou vodu a probublávání na povrchu pak vypadá, jako by se voda vařila. Slané jezírko tu tedy již neuvidíte, ale v rezervaci dodnes rostou slanomilné rostliny, kterým se souhrnně říká halofity.
Prémií pro děti je muzeum u vstupu do rezervace, ve kterém se nachází Dinosauří pavilon s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely ještěrů v životní velikosti.

Jak se tam dostat
Cesta autem z Prahy do Aše měří necelých dvě stě kilometrů a při běžném provozu ji lze zvládnout zhruba za tři a čtvrt hodiny. Jede se po staré karlovarské silnici přes Sokolov a Cheb. Přibližně stejnou dobu potřebuje ke zdolání o něco kratší trasy z Prahy do Chebu rychlík, který vyjíždí z pražského hlavního nádraží v 6.16 a do Chebu přijíždí v 9.45. Další spoj pak jede z Prahy 7.19, který je ovšem pomalejší, jízda trvá čtyři a půl hodiny.

Volný čas
Každý den je od 9.00 do 21.30 v Chebu otevřeno městské koupaliště Dřenice. Kromě plavání si tu můžete užít hřiště na vodní kopanou, beach volejbalové hřiště, fotbalové hřiště na velkou a malou kopanou, hřiště na plážovou házenou a plážovou kopanou nebo bulodrom na petanque. Telefon: 603 868 171.

Kam s dětmi
Zpestřením putování po nejzápadnější části republiky je pro děti návštěva takzvaného Motýlího domu v Žirovici. Najdete ho u Františkových Lázní poblíž přírodní rezervace SOOS. Ve velkém skleníku chovatele Stanislava Macka uvidíte celý motýlí život od vajíčka přes housenku a její zakuklení až po vylíhnutí velkého motýla. Ve skleníku jich poletuje v teplém a vlhkém prostředí imitujícím tropy několik druhů. Kromě skleníku je v další části Motýlího domu výstava preparovaných motýlů, z nichž některé je možné koupit domů jako suvenýry.
* Motýlí dům je do konce prázdnin otevřený od úterý do neděle od 10 do 17 hod., v září od úterý do pátku od 13 do 17 hod. a o víkendech od 10 do 17 hodin. Tel.: 354 543 558.

Kam na jídlo
Restaurace Háje, Na Hájích 1734, Aš, tel.: 354 599 129
Rybářská bašta, přehrada Jesenice u Chebu, tel.: 354 431 951
Irish pub Guinness, Evropská 47, Cheb, tel.: 354 433 450
Restaurace Pod Komínem, Potoční 255, Skalná, tel.: 354 594 065

Kam k sousedům
Po pádu železné opony lze ašským regionem bez potíží cestovat křížem krážem všemi směry bez ohledu na to, které město leží na českém území a které na německém. U sousedů na německé straně je hned několik lákavých turistických cílů:
Adorf - muzeum miniatur a botanická zahrada, muzeum perleťářství ve středověké Freibergské bráně.
Bad Brambach - malé lázeňské město, ve kterém se pomocí radioaktivních a železitých pramenů léčí revmatismus a nemoci pohybového ústrojí.
Bad Elster - s dvanácti minerálními prameny největší saské lázně na řece Weisse Elster.
Rehau - město obklopené přírodou v místě, kde se protínají tři hranice - České republiky, Saska a Bavorska.
Selb - historie "města porcelánu" sahá až do roku 1188.

Kde se ubytovat
Penzion Rozhledna, Na Háji 932, Aš, tel.: 354 525 907
Finský srub, Výhledy 75, 352 01 Aš, tel.: 603 218 779
Turistická ubytovna U Sluníčka, Mikulášská 36, Aš, tel.: 774 801 082
Ubytovna Enka, Chebská 217, Aš, tel.: 354 526 183

Informace
Turistické informační centrum v Aši na Neumannově ulici je otevřené každý den od 9 do 20 hodin a kromě prodeje map nebo pohlednic nabízí také zdarma přístup k internetu.
Telefon: 777 138 776
www.assko.cz  
www.muas.cz  
www.mestocheb.cz  
www.frantiskovy-lazne.cz