Útraty za teplo lze srazit až na desetinu

Kvůli vzrůstajícím cenám elektřiny, plynu i uhlí mezi Čechy stoupá zájem o nízkoenergetické domy. Přesto těchto staveb stojí v tuzemsku řádově jen několik desítek. Přitom šetří kapsu svého majitele, metr čtvereční přijde asi na 20 tisíc korun.

Často se ale stává, že firmy používají nálepku nízkoenergetický či pasivní dům pouze jako marketingový tah. "Ve skutečnosti vám však takový dům úspory na energiích nepřinese a zvýšené náklady na stavbu oproti běžnému domu tak přijdou vniveč," upozorňuje Karel Srdečný z poradenské společnosti Ekowatt.

Ušetříte 50 až 90 procent

Nízkoenergetické domy by měly ušetřit až polovinu nákladů oproti běžným domům. U ještě úspornějších takzvaných pasivních domů mohou být výdaje na energie dokonce pouze desetinové. "Standard nízkoenergetických a pasivních domů ale není stanoven zákonem, a proto je jeho vymáhání složité," konstatuje Tomáš Vanický, konzultant z poradenské společnosti Enviros.

Spolumajitel stavební firmy Rigi Michal Navrátil doporučuje provést takzvaný Blower-door test, jinak také test průvzdušnosti. "Ten však přijde zhruba na deset tisíc korun a do toho se lidem příliš nechce," říká Navrátil. Identifikovat tepelné úniky z budov je také možné pomocí termokamer. Po projektantovi můžete jako součást projektu žádat i takzvaný energetický štítek obálky budovy. Z něho se dozvíte, jakou kvalitu mají stěny střechy, podlahy, okna a další konstrukce, kterými uniká teplo.

Nově postavený či rekonstruovaný dům by v žádném případě neměl patřit do kategorie D energetického štítku a horších. Z tohoto štítku však nezjistíte množství tepla, které uteče s větracím vzduchem, energii na ohřev vody ani spotřebu elektřiny v domě. Přitom pokud chcete mít budovu s nízkými provozními náklady, tak jsou tyto faktory neopomenutelné. Řešením by do budoucna mohl být nový průkaz energetické náročnosti budovy. Tím budou povinně od 1. ledna 2009 opatřeny všechny novostavby, domy po rozsáhlé rekonstrukci a při prodeji i starší domy.

Kamenem úrazu bývá často výpočet spotřeby tepla na vytápění na metr čtvereční. Nízkoenergetický dům musí mít roční spotřebu tepla nižší než 50 kilowatthodin na metr čtvereční, pasivní dům méně než 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Způsobů výpočtu je však několik a těch, kteří se v tom vyznají, není mnoho. Stává se, že tento ukazatel je projektantem vypočten nesprávně či neexistuje vůbec. Pokud má stavebník o kvalitě výpočtu pochybnosti, může ho bezplatně konzultovat například v poradnách sítě EKIS České energetické agentury - www.i-ekis.cz.

Vyšší počáteční náklady

Než začne platit nový průkaz energetické náročnosti, budou muset zákazníci podle odborného poradce z Centra pasivního domu Juraje Hazuchy spoléhat z velké části sami na sebe. "Abychom získali skutečně pasivní dům, měli bychom mít alespoň základní povědomí o tom, bez kterých prvků se tento dům neobejde," říká.

Úsporné domy jsou založeny na silnější izolaci dosahující až padesáti centimetrů. Najdete v nich kvalitnější okna, která by měla být orientována na jih. U pasivních domů je nezbytností větrací jednotka.

Pořízení provozně úspornějšího domu vyžaduje zvýšené investiční náklady. "Tlustší izolace přijde na 100 až 200 tisíc korun. Investice do kvalitnějších oken se počítá v desítkách tisíc korun a větrací systém stojí 170 až 400 tisíc korun," vypočítává Juraj Hazucha. Často však takový dům nepotřebuje systém ústředního vytápění, což je úspora 150 tisíc korun.

Návratnost projektů úsporných domů se většinou počítá někde mezi 15 až 20 lety. Někteří odborníci to však vidí jinak.

"Z vlastní zkušenosti vím, že je to zhruba 10 let, ale to platí při současných cenách. Protože je téměř jisté, že ceny energie půjdou nahoru, tak se brzy dostaneme i na návratnost do šesti let," tvrdí architekt Petr Mareček. Ten si pochvaluje také příznivé klima uvnitř pasivního domu. "Nikdy se mi například nestalo, že bychom měli v ložnici takový ten nasmrádlý vzduch. Kvalita bydlení v pasivním domě je lepší než u běžných staveb. Pro mě je to důležitější argument než ekonomická a ekologická hlediska," říká.

Vícenáklady se přitom pohybují mezi pěti až dvanácti procenty oproti klasické výstavbě.