Přerušit podnikání není nic složitého

Značné množství podnikatelů letos na jaře ukončilo nebo alespoň přerušilo svou živnost. Přerušení živnosti není nic složitého. Prostě své rozhodnutí oznámíte živnostenskému úřadu.
Podle zákona je možné provozování živnosti přerušit nejdéle na dobu dvou let. Pokud však hodláte přerušit svou živnost na dobu delší než šest měsíců, jste povinni tuto skutečnost předem písemně oznámit finančnímu úřadu.
Pokud se k přerušení živnosti rozhodnete, stačí tedy sednout a napsat živnostenskému úřadu termín odkdy dokdy přestáváte podnikat.
Na základě tohoto oznámení živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu podnikatele vyrozumí. S tím nejsou spojeny žádné správní poplatky.

Informujte sociální správu a zdravotní pojišťovnu
Jestliže se rozhodnete znovu začít podnikat dříve, než vyprší lhůta, kterou jste oznámil úřadům, musíte jim dát znovuzahájení činnosti písemně na vědomí. Živnostenský úřad postupuje jako v předchozím případě. To znamená, že o této skutečnosti provede záznam do živnostenského rejstříku a o zápise vás vyrozumí.
Jakékoli změny je také nutné nahlásit zdravotní pojišťovně a sociální správě.
Do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž přerušíte, nebo znovuzahájíte podnikání, musíte tuto skutečnost oznámit příslušné okresní, případně Pražské správě sociálního zabezpečení.
V případě zdravotní pojišťovny musíte být dokonce ještě rychlejší. Podnikatel je povinen nejpozději do osmi dnů ohlásit u příslušné zdravotní pojišťovny zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti. VZP upozorňuje, že za zahájení výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy začne vykonávat činnost s cílem mít příjem. To znamená vystavovat objednávky, faktury, uzavírat smlouvy o dílo, převádět peníze na účtu a podobně. Zahájením činnosti naopak není pouhé získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k podnikání.

Ne každý živnostník musí platit minimální daň
Důvodem přerušení mnoha živností byly hlavně přísnější zálohy na zdravotní a sociální odvody a minimální základ daně.
V případě zdravotního pojištění si podnikatel přerušením živnosti příliš nepomůže, pokud se současně nenechá zaregistrovat jako nezaměstnaný na úřadu práce.
Pokud by se totiž rozhodl žít z úspor, platil by zdravotní pojišťovně alespoň 905 korun měsíčně. Kdyby ale živnost ponechal aktivní i s rizikem, že nebude mít žádné zakázky, odváděl by 1071 korun měsíčně. Rozdíl jsou necelé dva tisíce korun ročně.
Odvod správě sociálního zabezpečení při podnikání jako hlavní činnosti je nejméně 1146 korun měsíčně, a ti, pro něž je podnikání vedlejší činností, pak musí platit minimálně 574 korun měsíčně.
Pokud se tito podnikatelé přihlásí na úřadu práce, pak samozřejmě uvedené peníze platit nemusí. Stejně tak ušetří, když budou žít z úspor.
K tomu všemu je důvodem masového odhlašování živností také minimální základ daně.
Živnostníci, zemědělci a také například advokáti, daňoví poradci a podobně budou muset do svého daňového přiznání v příštím březnu vepsat do daňového přiznání "zisk" (přesněji daňový základ) 93 900 korun, i kdyby měli fakticky ztrátu. Tuto částku je možné sice snížit odčitatelnými položkami typu na dítě, manželku, invaliditu a podobně, ale pokud se to nepodaří až na nulu, ze zbytku je nutné zaplatit 15 procent.
Minimální základ daně se však nevztahuje na poplatníky, kteří v tom kterém roce zahájili nebo ukončili činnost. Zahajující podnikatelé nemusejí platit minimální daň nejen v roce zahájení své činnosti, ale i v následujícím roce.

Co je potřeba učinit při přerušení živnosti