Ti němí svědkové dávných časů uhranuli člověka hned zkraje moderního věku, když coby archeolog začal v 19. století pátrat po jejich smyslu.

Chrám Hagar Qim na jihu Malty leží na vrcholu kopce, odkud je nádherný výhled na moře.
Snímek: Petr Orság
Upřímně řečeno - za ta dvě století výzkumu je jasných odpovědí stále málo. Tušíme, proč ty fascinující stavby z "velkých kamenů", jak zní volný překlad slova megalit, dávní lidé vytvářeli. Zřejmě to byly monumentální svatyně. Pomocí nejmodernějších metod jsme schopni zhruba určit stáří těchto památek. Historie těch maltských sahá až do dob kolem 3600 let před Kristem. Víme, že jejich umístění v krajině bylo velmi promyšlené - například lokalizace chrámů v Mnajdře dokládá, jak skvěle měli stavitelé zvládnutou astronomii.
Dodnes ovšem netušíme, kolik ještě v sobě tyto chladné kameny nesou skrytých významů a kódovaných poselství. Nevíme ani to, jak lidé mnohatunové kamenné kvádry přemisťovali na velké vzdálenosti a zvedali je až do výše devíti metrů.
Sedm chrámů v UNESCO
Výhodou ostrova je jeho nevelká rozloha - díky ní jsou zdejší megalitické památky rychle dostupné. Koncentrace megalitů je mimořádná, to je také hlavním důvodem, proč bylo sedm chrámů na Maltě a Gozu zapsáno v seznamu památek UNESCO. Dva chrámy v Ggantiji na ostrově Gozo patří ke zdejším nejdůležitějším archeologickým nalezištím. Díky jejich proporcím (rozměry vnitřních lodí chrámu činily asi 10 x 9 metrů) místní lidé po staletí věřili, že chrámy v Ggantiji jsou dílem obrů. Ostatně slovo ggantija v maltštině znamená obr, respektive obryně.
Z Goza na Maltu se dostanete trajektem a nejblíže budete mít chrámy Ta´Hagrat a Skorba, vzdálené od sebe asi kilometr. Ta´Hagrat, jeden z nejranějších dochovaných megalitických komplexů Malty, je sice menší než ostatní, ale spatříte ho v nejméně narušené podobě. Při stavbě chrámu ve Skorbě byl mimo jiné užit i takový druh vápence, jehož nejbližší naleziště leží takřka dva kilometry od chrámu. Tuto vzdálenost tedy museli tehdejší stavitelé při přemísťování kamenů překonat.
Šest metrů, dvacet tun
Nezapomeňte ani na chrámy Hagar Qim a Mnajdra na jihu Malty. První leží na vrcholu kopce s úchvatným výhledem na okolní krajinu a moře. Mimo jiné je k vidění i zřejmě nejrozměrnější kus kamene ze všech maltských chrámů - měří přes šest metrů a váží skoro dvacet tun.
Nedaleká Mnajdra byla vystavěná přímo na útesu nad mořem. V době jarní a podzimní rovnodennosti procházejí sluneční paprsky středem vstupních dveří jednoho z chrámů a ozařují jeho hlavní osu. Návštěvu Tarxienu můžete nechat až na samý závěr. Je to odtud nejblíže do Valletty i na letiště.
PETR ORSÁG
Informace
Kromě charterů létá na Maltu z pražské Ruzyně dvakrát týdně (středa, neděle) přímá linka společnosti Air Malta.
* www.airmalta.cz
Otvírací doba
* Hagar Qim, Mnajdra, Tarxien, Ggantija: denně 9 - 17 hod.
* Ta´Hagrat: pouze úterý 9.30 - 11 hod.
* Skorba: pouze úterý 11.30 - 13 hod.
Vstupné
* Vstupné se na jednotlivých místech liší Dospělí platí 1-2 MTL, studenti a senioři (od 60 let) 0,50-1 MTL, děti od 6 let 0,25-0,50 MTL, děti do 5 let neplatí nic. (maltská libra je cca 64,50 Kč)
* www.heritagemalta.org
* www.visitmalta.com
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



