Češi kupují málo aut a brzdí tak trh unie

Češi kupují málo aut a brzdí tak trh unie

Zpomalení tolik potřebného růstu odbytu automobilů, to je výsledek prvního měsíce společného trhu rozšířené Evropské unie. Poklesem prodeje o 11,5 procenta za pět měsíců se na snížení tempa podepsalo i Česko, jehož meziroční deficit je mezi všemi státy unie nejhlubší.
Neslavný český primát má několik příčin, od nedostatku peněz mezi lidmi po změny ve výkaznictví.
"Jsou to nevypočitatelné vlivy. Lidé například očekávali po vstupu země do Evropské unie zlevnění, to se ale nekonalo," uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.

Češi chtějí užitkové vozy

Snížení prodeje osobních aut je ve skutečnosti menší, protože řada značek některé své modely osobních vozů upravuje na užitková auta, aby si zákazník mohl při nákupu odečíst daň z přidané hodnoty. Takové vozy se sice užívají jako osobní, ve statistice se však vykazují jako užitkové. A prodej užitkových aut v Česku za prvních pět měsíců meziročně vzrostl o 50 procent, z šesti tisíc na devět tisíc.
V souhrnu se od ledna do května v Česku prodalo 64 tisíc nových osobních a užitkových aut, což je meziročně o 5,9 procenta méně.
Podstatnou příčinou nižšího prodeje aut v Česku je podle ekonomů i opatrnost zákazníků. Lidé nevěděli, nakolik je postihnou změny DPH spojené se vstupem do unie, a proto větší nákupy odkládali. Kvůli vysoké nezaměstnanosti totiž nemají jistotu, že by zvládli splátky za nový vůz.
"Nezaměstnanost je letos vyšší než před rokem a do konce roku se situace nezlepší. Také reálné mzdy letos rostou pomaleji," uvedla Markéta Šichtařová, hlavní ekonomka Volksbank CZ.
Konkurencí nových automobilů na tuzemském trhu jsou ojetiny. Za pět měsíců se jich letos prodalo více než 41 tisíc, tedy tři ojetiny na každá čtyři nová auta.
Žádný z dovozců a dealerů nechce přiznat problémy, ale množství a výše slev naznačují, že situaci na trhu považují za kritickou. Firma Škofin jde dokonce tak daleko, že za vozy Škoda Fabia odpouští na první rok leasingové splátky.
"Prodej mohou snižovat také individuálně dovážené nové vozy, které se ve statistice neobjevují. Po vstupu země do unie je totiž snazší a někdy i levnější koupit auto v zahraničí," připomněl Antonín Šípek.

Evropané kupují v cizině

Právě přeshraniční nákupy jsou jedním z hlavních důvodů růstu prodeje aut v Dánsku, kde jsou prodejní ceny v Evropě daleko nejvyšší. Tři pětiny tamních cen ale tvoří daně a poplatky, které cizinec platit nemusí. U vozů mladších šesti měsíců nebo které mají najeto méně než šest tisíc kilometrů totiž platí kupující daň až v té zemi, kde auto zaregistruje. A dánské ceny aut bez daní a poplatků jsou v Evropě nejnižší, 18 procent pod evropským průměrem.
Výhod přeshraničních nákupů využívají podle expertů i zákazníci z nových členských zemí, které sice mají do budoucna značný kupní potenciál, v současnosti ale tvoří necelých šest procent trhu unie. Méně peněz mezi lidmi však dokáže celkový trh ovlivnit. Rakousko a Česko mají přibližně stejně obyvatel, přitom v Rakousku se prodalo dvakrát více aut. Ze zemí srovnatelné velikosti se více aut než v Česku prodalo i ve Švýcarsku, Finsku, Portugalsku či Maďarsku.
Zatímco v dubnu se prodej v pětadvaceti zemích budoucí unie zvýšil meziročně o 4,2 procenta, v květnu už jen o 0,6 procenta.
Pokles tempa způsobil jak propad na trzích Německa, Nizozemska a Švédska, tak více než pětiprocentní snížení odbytu v nových zemích. Z nich prodej klesl jen v Polsku a v Česku. Polsko ale i přes květnový propad prodává od počátku roku o pětinu víc aut než loni.
Loni přitom trhy Evropské unie meziročně poklesly o 1,2 procenta a proto byl letošní růst vítanou známkou oživení poptávky.

Prodej nových osobních aut v Evropě roste (prodané vozy za leden až květen)

2003 2004 změna %
Evropa celkem* 6 593 614 6 801 978 3,2
1. Německo 1 379 157 1 344 955 -2,5
2. Velká Británie 1 107 311 1 137 490 2,7
3. Itálie 1 063 841 1 095 900 3,0
4. Francie 864 214 850 087 -1,6
5. Španělsko 551 083 631 194 14,5
6. Belgie 222 184 249 893 12,5
7. Nizozemsko 237 326 236 049 -0,5
8. Polsko 141 872 169 530 19,5
9. Rakousko 135 620 138 277 2,0
10. Řecko 116 668 134 885 15,6
11. Švýcarsko 114 200 115 463 1,1
12. Irsko 100 571 108 412 7,8
13. Švédsko 112 883 108 316 -4,0
14. Portugalsko 81 695 86 376 5,7
15. Maďarsko 83 183 86 248 3,7
16. Finsko 64 812 70 437 8,7
17. Česko 61 869 54 804 -11,4
18. Norsko 35 648 46 055 29,2
19. Dánsko 38 198 45 727 19,7
20. Slovinsko 26 530 29 966 13,0
21. Lucembursko 22 299 24 137 8,2
22. Slovensko 15 970 16 797 5,2
23. Estonsko 6 439 7 627 18,5
24. Island 3 930 4 611 17,3
25. Lotyšsko 3 263 4 558 39,7
26. Litva 2 848 4 184 46,9