Zahrnovat neuhrazené pohledávky do daní bude složitější než dosud. Na tom se shodují daňoví odborníci i podnikatelé při hodnocení jedné z částí reformy veřejných financí.
Do nákladů si totiž podnikatelé budou moci bez soudního řízení dát jen pohledávku do 200 tisíc.
A dlužníci budou muset nově po uplynutí 36 měsíců svůj dosud neuhrazený závazek dodanit. Toto opatření by mělo tlačit české firmy k lepší platební morálce.
Opravná položka jen do 200 tisíc
Pokud vám v současnosti odběratel dluží nějakou částku, můžete bez ohledu na její výši po uplynutí šesti měsíců po splatnosti vytvořit opravnou položku na 20 procent její hodnoty. Aniž byste tuto pohledávku vymáhali soudně či v rozhodčím řízení.
Podle nové úpravy si však bez soudního řízení budete moci takovou opravnou položku zahrnout do nákladů pouze k pohledávce do 200 tisíc korun. "Tato částka je strašlivě nízká, měla by se podle mě pohybovat někde kolem milionu korun. Firmy tak nebudou pohledávky nad tuto výši dávat do opravných položek a budou se je snažit vymoci jinak než soudně," domnívá se Martin Jelínek, daňový poradce ze společnosti Adar. "Do toho, aby dali čtyři procenta z vymáhané částky na soudní poplatky, platili právníka či exekutora, a to vše s nejistým výsledkem, mnoho firem nepůjde," dodává. Chytré české firmy to podle něj mohou vyřešit také tak, že místo jedné faktury na 1,2 milionu jich vystaví šest po 200 tisících.
Představte si, že máte pohledávku 100 tisíc korun, tak zhruba 16 tisíc korun odvedete státu na DPH. Zbytek vám jde do výnosů a zaplatíte poté přibližně 20 tisíc korun na dani z příjmu. "A teď nastane situace, že vám obchodní partner nezaplatí a vy si nemůžete po šesti měsících od splatnosti dát bez soudního, správního či rozhodčího řízení do nákladů ani těch současných 20 procent. To je pro firmy úplně hrozné," pokračuje v kritice Jelínek.
Podobný pohled mají i sami podnikatelé. "Do soudních sporů se skutečně firmy pouštět nechtějí, neboť to není náročně jenom finančně, ale zejména časově. Menší firmy, budou-li mít problematické pohledávky, tedy spíše odpis oželí a kreativně si najdou jinou nákladovou položku," uvádí Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků. Střední a větší firmy budou podle něj využívat soudy více, ovšem pouze u větších pohledávek. "Více využíváno pak bude z těchto důvodů rozhodčí řízení," míní.
Změnou pravidel chce vláda zabránit zahrnování sporných pohledávek do nákladů. Například takových, které dvě spřízněné společnosti vytvoří za účelem placení nižších daní.
Účinný bič na dlužníky
Naopak kladně hodnotí odborníci nově zavedenou povinnost dlužníka dodanit po třech letech neuhrazený závazek nebo závazek odpovídající pohledávce, která byla promlčena.
Podle Martina Jelínka to bude účinný bič na dlužníky. "Když už nic jiného, tak z toho alespoň zaplatí daně. Podvodník to samozřejmě ale zase obejde, formálně si tu částku zaplatí z pokladny. Tím se však vystavuje riziku, že to finanční úřad odhalí," říká Jelínek.
Pokud dlužník po 36 měsících, tedy po třech letech, závazek přece jen zaplatí, pak si ho bude moci dát mimoúčetně do nákladů a na daních ušetří.
"Musí však předtím získat navíc prostředky na zaplacení zhruba dvacetiprocentní daně při dodanění závazku. Čím dříve pak dlužník svůj závazek zaplatí, tím to na něj bude mít menší dopad, a to vlivem klesající sazby daně z příjmu," říká Zenon Folwarczny, daňový manažer poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. "V roce 2008 dostane na daních zpět 21 procent, o dva roky později již jen 19 procent," doplňuje Folwarczny. 
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



