Ještě trh ani plně nevstřebal rozhodnutí ČNB, která minulý týden zvýšila své sazby, a první banka oznámila, že zvýhodní spoření. Ode dneška Citibank zvyšuje úročení svého spořícího účtu o půl procentního bodu. Je to poprvé, co si tuzemská banka pospíšila s reakcí na straně vkladů. Dosud Čechům nejprve zdražovaly půjčky.
"Chtěli jsme dát o sobě vědět," říká Markéta Dvořáčková, mluvčí Citibank. Ta úročení se zvyšuje ze dvou na dvě a půl procenta ročně a tím útočí na dosud nejvýhodnější tuzemské spořící konto ING Bank se sazbou 2,25 procenta ročně.
Úroky na termínovaných vkladech dříve zvedly i Raiffeisenbank a eBanka, a na spořícím účtu Poštovní spořitelna. "Rozhodnutí padlo před nejnovějším zvýšením sazeb ČNB, reagovali jsme na konkurenci dalšími kroky," říká Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank.
I nejvýhodnější vklady však Čechům stále prodělávají. Inflace je kolem dvou a půl procenta, což je sice na úrovni nové nabídky Citibank, z výnosu ale klient platí patnáctiprocentní daň. Podle ekonomů se obrat příliš brzy nedá čekat. "Banky mají přebytek likvidity," říká Pavel Mertlík z Raiffeisenbank. Na vkladech českých bank bylo ke konci července 2,13 bilionu korun, na úvěrech zhruba 1,5 bilionu korun.
Lepší úroky na vkladech se dají podle ekonomů čekat nejdříve od menších bank, které potřebují více peněz pro úvěrovou expanzi. Peníze z vkladů jsou levnější, než když si je banky půjčují mezi sebou. "Velké banky začnou reagovat, až když by jim začali klienti odcházet," tvrdí Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Výrazný signál už ale vydala minulý měsíc Česká spořitelna. Ta od 10. srpna úročí zůstatky do 50 tisíc korun na novém kontu dvěma procenty ročně, na dosavadních kontech to je od 0,1 do 0,35 procenta.
"Chtěli jsme vyjít vstříc klientům," říká Kristýna Havligerová, mluvčí ČS.
Podle bankéřů zesiluje konkurenční boj o vklady a z toho by měli časem víc profitovat klienti.
Na růstu sazeb vydělají i ti, kdo svěřili peníze fondům peněžního trhu. Ty investují majetek klientů do velmi bezpečných cenných papírů, jako jsou krátkodobé státní dluhopisy, nebo je ukládají na termínových vkladech.
"Fondy peněžního trhu ponesou lidem více. Mezi růstem sazeb a růstem krátkodobých výnosů je silná závislost," říká šéf Investiční společnosti ČS Radek Urban.
České fondy peněžního trhu vydělaly průměrně za poslední rok necelá dvě procenta. To je méně než inflace.
Pokud ČNB zvýší do konce příštího roku sazby ještě o jeden procentní bod, vzrostou podle Dalibora Hampejze ze společnosti Atlantik Asset Management v přibližně stejné míře i výnosy z peněžních fondů.
Vyšší sazby naopak škodí dluhopisům. Jejich cena totiž s růstem úroků klesá. a tak se ztenčuje jejich majetek. Ovšem v daleko menší míře, než rostou sazby. Záleží samozřejmě na tom, v kterých zemích firmy dluhopisy nakupují.
Zatímco sazby v Česku a Evropské unii by měly dál růst, americká centrální banka Fed naznačuje, že by s úroky mohla jít dolů.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace





