Rujana – taková, jakou ji chcete

 
Ostrov Rujana je lemován křídovými útesy a většina jeho území je národním parkem.
Snímek: Archiv

Rujana je ostrovem mnoha tváří. Existuje Rujana tajemná, plná bludných balvanů a obětních kamenů. Pak objevíte Rujanu historickou. Pozůstatky hradišť dokládají, že zde žili slovanští předci. Cihlové románské kostely zase upomínají na dobu křesťanskou. Rujana je i malebná, s borovicovými hájky svažujícími se k písečným plážím s nezbytnými proutěnými či umělohmotnými kukaněmi, jež chrání před neustálým větrem. Nejvyšší bod ostrova má 161 metrů a za lány obilí se leskne hladina moře a bělostné skalní útesy. Nechybějí divoké stráně a stáda pasoucích se ovcí.
Kdo chce, najde i Rujanu sportovní - po opuštěných silničkách či zpevněných cestách se dobře jezdí na kole. Právě teď v září může být cykloturistika napříč ostrovem či podél jeho členitého pobřeží velkým lákadlem. A co takhle Rujana lázeňská a mondénní s typickou vzdušnou architekturou, kasiny a hotely? Která podoba ostrova vás láká nejvíc? Vyberte si Rujanu takovou, jaká vám bude nejbližší.

Rujná, tedy divoká
Na ostrov se připlouvá lodí, napadne suchozemce. To platilo do roku 1936, než úžinu Strelasund mezi městem Stralsund a Rujanou propojila hráz, dlouhá 2540 metrů. A už brzy bude cesta na ostrov ještě snazší - v říjnu má být otevřen nový, moderní most.
Ostrovních 928 kilometrů čtverečních se vejde zhruba do obdélníku dlouhého padesát a širokého čtyřicet kilometrů. Odborníci tvrdí, že na počátku byla pevnina, kterou zalilo moře. Jak voda opadávala, vystupovaly ostrovy. Dnes jich je jedenatřicet, ale počet se měnívá. Například Wittow je poloostrovem asi sto padesát let, kdy ho s Rujanou, respektive dalším poloostrovem Jasmundem, spojila úzká kosa u Juliusruhu. Naopak dnešní ostrůvek Vilm odtrhla bouře v roce 1304, podobně jako o čtyři roky později i Hiddensee.
Kdybyste chtěli obejít celé pobřeží s jeho četnými zálivy, ujdete přesně 573 kilometrů. Určitě byste se u toho nenudili. Vždyť slovanský název ostrova prý souvisí se slovem rujný, tedy divoký. A za divoké považovali Slované právě pobřeží. Přišli sem někdy v šestém až osmém století. Později ovládli území Dánové, po třicetileté válce ostrov i okolní pevnina připadly Švédsku a od roku 1815 patřila Rujana Prusku.

Tanec na bludném kameni
Ostrov je plný tajemných kamenů. Ten svůj malý si určitě najdete při procházce podél moře. Z doby ledové jsou tady ale obrovské, několikatunové bludné balvany. Největší z nich se jmenuje Buskam (v názvu slyšíme slovanský boží kámen) a nachází se v moři u lázní Göhren. Leží v pětimetrové hloubce, dvě stě metrů od břehu. Dosahuje výšky téměř devíti metrů a není to žádný drobek - váží zhruba 550 tun. Podle prastaré legendy na jeho vrcholku tancovali svatebčané a ženich s nevěstou tu naplňovali poslání čerstvě uzavřeného svazku...
Největší obětní kámen na Rujaně se nazývá Opferstein. Z parkoviště v Quoltitzu na okraji Národního parku Jasmund se k němu prodíráte od staré vodárny stráněmi vzhůru. Pohoříčko nepřevyšuje sto nadmořských metrů, přesto má ráz Orlických hor. V přítmí mezi prastarými lipami leží mohutný opracovaný plochý balvan. Není nutné se příliš nutit do snění, abyste spatřili dávné kněze obětující bohům. Hlubokým žlábkem tekla po kameni kouřící se krev obětovaných zvířat a možná i lidí.
Nápadné hájky mezi dozrávajícím obilím mohou ukrývat pozůstatky starověkých osídlení. Nedaleko Nobbinu na poloostrově Wittow leží pět tisíc let starý megalitický hrob, dolmen, pocházející z mladší doby kamenné. Řady kamenů tvoří lichoběžníkovou komorovou mohylu, kterou v rozích střeží čtyři další balvany.
Nejcennější památkou je Lancken-Granitz. Pět velkých megalitických hrobů na louce nad vesnicí pochází z doby před 1800 až 3500 lety. Vztyčené kameny přikrývá horní kamenná deska, mezi stromy pak stojí další dva menhiry.

Recept na slanečky
Na osm kilometrů dlouhé úzké kose u Juliusruhu mezi poloostrovy Jasmund a Wittow lemují písčité pláže borovicové hájky. Na kraji silnice parkují auta, pak stačí proběhnout vonícím lesíkem posetým šiškami rovnou k moři. Z letoviska vede kolem pobřeží cyklistická stezka až k pověstnému mysu Arkona a třeba až do Dranske. Na cyklisty čekají borovicové hájky, lány polí a daleké výhledy na zvlněnou vodní hladinu.
K Arkoně míří kroky většiny návštěvníků ostrova. Však je také na co se dívat. Staroslovanské hradiště, dva majáky, muzeum... Právě tady se rozhodovalo o dějinách ostrova. Možná proto je tahle oblast pro automobily uzavřená. V Putgartenu najdete velké záchytné parkoviště. Jak dál? Turistickým vláčkem, koňským povozem nebo pěšky. Vzdálenosti nejsou velké.
Začněte třeba ve Vittu. O této malé, typické rybářské vesničce, zaříznuté do pobřežních skal, už existuje zmínka z roku 1290 v listině zaručující rybářům jejich práva. Na rybí trhy sem přijížděli dávní kupci už ve středověku ze Stralsundu i odjinud. Dnešní Vitt připomíná skanzen, opravené domky mají střechy z rákosí. Recept na tradiční slanečky najdete na tabuli hned u vchodu do místní osvěžovny.

Pohroma Slovanů
Na obzoru se tyčí bílé útesy arkonské. Po kamenitém pobřeží dojdete pod skály spadající až k moři. K vrcholu zbývá nějakých padesát metrů po schodech ve svahu. Pro slovanské Rany, kteří ostrov a okolí obývali, byl osudný osmašedesátý rok, ovšem ve 12. století. Tehdy hradiště na vrchu Arkona rozvrátili pokřesťanštělí Dánové.
Do dnešních dnů zůstaly jen stopy valů na pokraji srázů, mnohé části dávné tvrze už skončily ve vlnách. To neznamená, že by tady nebylo nic k vidění. Jak vypadala svatyně nejvyššího slovanského boha Svantevíta, lze usuzovat z vykopávek. Hradiště chránily hliněné zdi široké patnáct metrů a šest metrů vysoké, na nich ještě stála nejméně třímetrová hradba z palisád. Bránu střežila věž. Po křesťanském knížeti se místo jmenovalo Jaromarburg.
V letech 1826 až 1827 zde, na nejsevernějším okraji Německa, postavili Prusové maják, ve kterém je nyní umístěno muzeum a svatební síň. Nejfotografovanější bělostná skála na Rujaně ovšem není Arkona, nýbrž masiv na poloostrově Jasmund. Vrchol Piekberg je ukrytý v lesích a dosahuje 119 metrů. Jsou to ovšem metry poctivé, z moře vyčnívající. Vyhlídka ze strmých skal, v podvečeru růžovějících, okouzlila i legendárního romantika Caspara Davida Friedricha, malíře, který svými obrazy na počátku 19. století očaroval Evropu.

Přímořské vily
Lázeňská místa na východním pobřeží ostrova se utvářela na konci 19. století. Od Thiessowa přes Göhren, Sellin, Binz... Nutno připočítat i Sassnitz, kde nad starým přístavem vznikaly lázeňské vily už od roku 1870.
Píše se rok 1900. Chcete strávit léto v lázních na Rujaně? Cesta je ale obtížná, dostanete se sem jedině lodí. Jenomže v rybářských vesničkách nemají ani pořádný přístav. Hosté tak musejí z parníku přestoupit do kymácející se veslice a pak trnou, zda utopí sebe, manželku nebo jenom kufry.
V Binzu proto v roce 1902 postavili dřevěné, do moře vybíhající molo dlouhé 560 metrů, o čtyři roky později vzniklo podobné i v Sellinu. Měří "jen" 508 metrů, ale na konci je známá restaurace. Dávnou rybářskou vesnici s lázněmi už v Sassnitz nehledejte. Největší město na ostrově vyrostlo zásluhou přístavu a lodní přepravy. Od roku 1909 odtud pravidelně vyplouvá trajekt do sto sedm kilometrů vzdáleného švédského Trelleborgu. Pokud ale nemíníte vyrazit na širé moře, zajděte si třeba do starého přístavu, kde vám nabídnou výborné uzené ryby.
Správním centrem celé oblasti je Bergen. Leží uprostřed Rujany a dýchá klidnějším tempem. Na náměstí upoutá pozornost nejstarší hrázděný obytný dům na ostrově, postavený v roce 1538. Kopec nad městem měří jedenadevadesát metrů. Nic moc, takže na vrcholku přistavěli v roce 1899 rozhlednu. Plochý ostrov z ní přehlédnete téměř celý. Určitě už jste vylezli na mnohem vyšší dominanty, přesto si můžete být jisti, že právě na tuhle vyhlídku jen tak nezapomenete.

Richard Grégr

Atrakce
První rujanská úzkokolejka vedla z Putbusu do lázní Binz. Na necelých jedenáct kilometrů vyrazil vláček tažený parní lokomotivou už v roce 1895. Později dosáhla délka všech tratí 98 kilometrů, před koncem minulého století se však zdálo, že úzkorozchodná železnice z ostrova nadobro zmizí. Nakonec se ji podařilo alespoň částečně zachránit, a tak dnes jezdí soupravy po hodinové trase z Putbusu až do Göhrenu. Lokomotivy, nejstarší je přes devadesát let, táhnou dávné vagony, houkají a krásně dýmají. Jen nesmíte mít smůlu na "obyčejnou" dieselovou mašinu.

Jak se tam dostat
Vlak: na skupinový Schönes Wochenende Ticket v přepočtu za zhruba 1000 Kč dojede v sobotu a neděli pět osob po Německu bez použití rychlíku až na Rujanu.
Auto: Drážďany - Berlín - Greifswald (z Prahy na Rujanu je to zhruba 700 km).
Lodí do Dánska: ze Sassnitzu lze podniknout plavbu na dánský ostrov Bornholm. Trajekt jezdí denně, cesta trvá 2.45 hod, cena 22 eur, cyklista s kolem zaplatí 28 eur.

Informace
* www.ruegen.de  
* www.ruegeninsel.de  
* www.ruegenmagic.de  
* www.kap-arkona.de  

Ubytování
Kempy
Thiessow, Suhrendorf, Drewoldke, Altenkirchen. Ceny: 10 - 15 eur za stan, dvě osoby a auto
www.sund-camp.de  
www.campingplatzruegen.de  

Penzion Familie Schweingert
Dorfstrasse 20a, Putgarten auf Rügen
Ceny: dvoulůžkový pokoj 70 - 90 eur
www.zum-kap-arkona.de  

Hotel Staphel garni
Neru Mukran 27, OT Staphel, Sassnitz.
Ceny: dvoulůžkový pokoj 50 - 60 eur
www.hotel-staphel.de