Co obnáší pojištění na přerušení provozu

Jak zabránit tomu, aby se firma kvůli živelní události dostala do finančních problémů? Existují nějaké možnosti pojištění a jaké jsou obvykle jejich podmínky?

P. Zatloukal, Brno

Pro případ živelní události by měla mít firma uzavřené především pojištění přerušení provozu. Díky němu pak finanční ztráty s tím spojené hradí pojišťovna.

Následky živelní události totiž skutečně mohou společnost dostat do finančních problémů. Zejména dojde-li kromě škod na majetku také k výpadku výroby a provozu.

Nabídka pojištění přerušení provozu bývá zaměřena především na finančně stabilizované podniky s jasnou a dlouhodobou podnikatelskou perspektivou. A se zajištěným obratem. Pojištění přerušení provozu pak garantuje pojištěnému podniku náhradu finančních ztrát způsobených přerušením nebo omezením provozu v důsledku pojistné události. A to v případě, že její příčinou bylo některé z pojištěných živelních nebezpečí.

Cílem pojištění přerušení provozu je tedy zajištění stability podnikání, udržení kvalifikovaných zaměstnanců i klientely v době, kdy je podnik z důvodu pojistné události mimo provoz.

V pojištění přerušení provozu patří mezi základní pojistná nebezpečí požár, výbuch, úder blesku, náraz nebo zřícení letadla.

Tento základní model lze pak dále rozšířit o jednotlivá přidružená rizika. Mohou jimi být například povodeň nebo záplava, voda vytékající z vodovodních zařízení, vichřice a krupobití, tíha sněhu nebo námrazy a podobně.

Pojištění přerušení provozu se běžně poskytuje společně se živelním majetkovým pojištěním sjednaným na pojistná nebezpečí, která klient požaduje sjednat v pojištění přerušení provozu.

To si může klient-podnik sjednat s dobou ručení, po kterou je pojišťovna povinna plnit za finanční ztráty, pokud během této doby vzniknou. Základní dobou ručení je období dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

Dobu ručení lze sjednat i delší, maximálně však dvojnásobnou. Může v případě vzniku pojistné události přesáhnout dobu platnosti pojistné smlouvy.

Taková situace může nastat, pokud povinnost pojišťovny vyplatit pojistné plnění vznikne těsně před koncem platnosti smlouvy a tato povinnost trvá i po ukončení smlouvy.

Pojistné se stanovuje pomocí pojistných sazeb, které vyjadřují míru rizika pro pojišťovnu a jejichž výše je ovlivňována řadou faktorů. Východiskem pro stanovení pojistné sazby je konkrétní provozovaná činnost a hospodářské výsledky konkrétního podniku.

K pomocným faktorům patří například úroveň zabezpečení pojišťovaného provozu, jako jsou vybavenost požární a podobnou signalizací, kvalita střežení, doba předpokládaného příjezdu požárních záchranných sborů a podobně.

Vedle základního pojištění finanční ztráty, to jest ušlého zisku a vydání za stálé náklady, které musí podnik vynakládat i v době přerušení provozu, lze sjednat i pojištění takzvaných vícenákladů.

To je určeno pro takové činnosti, které se dají realizovat v jiných náhradních prostorách, což si ovšem na podniku vyžádá další náklady. Podnikatel ale tak získává možnost dále podnikat a alespoň částečně tak eliminovat škody vzniklé z důvodu přerušení podnikatelské činnosti.

Speciálním druhem pojištění je potom pojištění "ušlého nájemného". Je určeno především klientům, u nichž tento požadavek vyplývá například z vlastnictví nemovitostí, což mohou být nájemní domy, pronajímání kanceláří a podobně.

Odpovídá: František Pech,

Česká pojišťovna