Jak se zajistit proti propadu cen akcií

Hasit, když hoří, není jedinou možností, jak zabránit ztrátám při propadu na akciových trzích. Situace, jako byla ta nedávná, nejsou nic příjemného a je třeba s nimi počítat při počáteční tvorbě portfolia.

Každý investor by měl zvážit, jaké riziko chce podstoupit, jaký výnos od cenných papírů očekává a jak dlouho může a chce nakoupené papíry vlastnit.

Tento magický trojúhelník a vzájemné proporce jeho složek jsou základem každého investorského portfolia. Nejen pro začínající, ale i pro zkušené investory platí pravidlo diverzifikace, díky němuž lze do určité míry snížit riziko, aniž by se nutně snížil očekávaný výnos. To platí jak při rozhodování mezi akciemi, dluhopisy, fondy, termínovanými účty, tak i při rozhodování, do kolika konkrétních akciových titulů investovat.

Trhy jsou v mezinárodním měřítku provázané stále více. Negativní informace na jednom konci světa mohou během několika hodin ovlivnit dění na trzích vzdálených nejen geograficky. Proto pouze základní diverzifikace někdy nemusí stačit.

Důležité je snažit se do portfolia zařadit také akcie firem z různých oborů (například IT, farmacie, potravinářství nebo energetika). V průběhu recese nebo naopak růstu ekonomiky nebo při přírodních katastrofách jsou některé obory ovlivněny více a jiné méně. Záleží na faktorech, které mají na daný obor vliv, a také na směru tohoto vlivu. Tím, že investor nakoupí akcie z různých oborů, může snížit potenciální riziko ztráty. Přesto ani diverzifikace ve všech třech zmíněných směrech někdy nemusí znamenat jistotu.

Dalším způsobem ochrany před propadem hodnoty cenných papírů jsou takzvané zajišťovací instrumenty. K ochraně před možnou ztrátou je lze využít i v průběhu propadu. Jedná se o instrumenty obchodované na finančních trzích, jejichž vývoj kompenzuje vývoj zisků a ztrát původní rizikové pozice. Patří mezi ně například futures kontrakty.

Futures můžou být kontrakty na dodávku akcií, měn, dluhopisů či komodit. Představují smlouvu mezi dvěma stranami, ve které má kupující povinnost koupit podkladové aktivum v den splatnosti za předem určenou cenu a prodávající naopak povinnost dané podkladové aktivum za předem určených podmínek prodat. Většinou však dochází místo dodání samotného podkladového aktiva k peněžnímu vyrovnání.

Pojem se nejlépe vysvětlí na příkladu. Představme si investora, který má portfolio nakoupené podle indexu PX. Když se obává, že se blíží krize, nakoupí futures indexu PX a když přijde pokles, futures prodá. Pokud investor futures kontrakt prodává, spekuluje na pokles indexu PX (tzn. sází na to, že hodnota indexu poklesne).

Naopak, když futures kontrakt nakupuje, tak spekuluje na růst indexu. Nakoupené akcie drží, neprodává. Pokud trh bude klesat, hodnota jeho portfolia bude sice klesat, ale bude kompenzována ziskem z transakce (prodeje futures kontraktu). Neutrpí tedy ztrátu. Pokud trh poroste, pak už víc nevydělává, ale to je prémie za to, že se ochrání před propadem ceny. Vypočítat však přesně hodnotu potřebných futures kontraktů, započítat poplatky za uskutečněné transakce a odhadnout pohyb cen akcií, není jednoduchý úkol.

Odpovídá: Roman Koděra

vedoucí makléř Patria Direct