Někdy stačí vycvičený pes za dva tisíce, jindy musíte investovat statisíce či miliony korun do kamerových systémů. Řeč je o ochraně firemního objektu a majetku před zloději. Částka, kterou se vám vyplatí dát do zabezpečení, se odvíjí od hodnoty majetku, který je takto chráněn.
"Investice do zabezpečení by se měla pohybovat mezi jedním a pěti procenty z hodnoty majetku," odhaduje ředitel bezpečnostní agentury Dora Ivan Flek.
"Jedna z prvních pouček, která se ke mně dostala, říká, že úplně nejlepší je, když si koupíte velkého hlídacího psa. Klientovi to musíte přiznat i přes to, že mu podrobně povyprávíte cokoli chcete o tom, jak skvělá je vaše mechanická, elektronická nebo fyzická ostraha," konstatuje Flek. Například vycvičeného německého ovčáka pořídíte od dvou tisíc korun.
Základem je mechanické zabezpečení
Nejjednodušším způsobem ochrany objektu je mechanické zabezpečení. To zahrnuje mříže do oken, závoru na vstupní dveře nebo vrata či speciální fólie do oken. Ty značně zkomplikují rozbití skel. Pokud nemáte žádné speciální požadavky, měli byste se s tímto mechanickým způsobem ochrany vejít do dvaceti tisíc korun.
Druhou možností je elektronická ochrana, která spočívá v nainstalování různých druhů čidel. Ta mohou být otřesová, zaznamenávající například rozbití okna, pohybová nebo taková, která monitorují otevření dveří. Čidla jsou pak propojena na takzvaný pult centrální ochrany (PCO). Pokud na toto středisko dorazí signál z konkrétního čidla, pak vysílá bezpečností agentura na dané místo zásahové vozidlo. Mělo by dorazit do patnácti minut.
Signál však nemusí nutně směřovat jen na pult centrální ochrany. Můžete si ho nechat posílat na svůj mobilní telefon či telefon vašeho souseda, který podniká ve vedlejším objektu a nepřetržitě se tam zdržuje. Poslání této zprávy na mobil vás vyjde sice levněji, existuje však riziko, že nebudete v tu chvíli na telefonu k zastižení. Pokud využijete PCO, platíte 1000 korun měsíčně, zasílání zprávy na mobil vás pak za měsíc stojí 150 korun. "Vysílač a osazení čidla může přijít asi na deset až patnáct tisíc korun," doplňuje Ivan Flek.
Další možností ochrany je zaměstnat bezpečnostního pracovníka, který může zároveň být recepčním nebo pracovníkem telefonní ústředny. Odměna za jeho práci se obvykle pohybuje od stokoruny na hodinu. Ale může se vyšplhat i na 250 korun. Záleží, zda firma požaduje znalost angličtiny, zbrojní průkaz či jiné dovednosti.
Situace na trhu bezpečnostních služeb je však taková, že některé firmy vyplácejí svým zaměstnancům peníze na ruku či najímají důchodce a lidi v invalidním důchodu.
Tímto tak mohou dosáhnout i na cenu sedmdesát korun za hodinu. Je to však na úkor kvality a mnohdy i proti zákonu.
Využít může podnikatel také kamerové systémy. Podle Ivana Fleka to ale je pro malou či střední firmu příliš vysoká investice. U rozlehlé a složité budovy to totiž může přijít na statisíce korun, někdy až miliony. Vlastní kameru však pořídíte podle kvality obrazu od 5 do 15 tisíc korun. A můžete s ní monitorovat například alespoň vstupní prostory.
Podle odborníků je nutné výše zmíněné způsoby vhodně kombinovat. "Trend je však takový, že firmy stále více používají elektronické zabezpečení. Najmout strážného od agentury vás totiž může přijít na měsíc i na 70 tisíc korun," říká Flek.
Petr Heczko, zástupce generálního ředitele firmy G4S, která se zabývá bezpečnostními řešeními, však stále považuje lidský prvek za nepostradatelný. "Elektronika všechno nezvládne, především neumí myslet," poznamenává Heczko.
Nechte si zpracovat audit, který vyhodnotí rizika
Než se rozhodnete pro nějaký typ ochrany, nechte si udělat bezpečnostní audit. "Na základě něho potom zpracujeme projekt a předložíme ho majiteli objektu," vysvětluje Heczko.
Ten upozorňuje, že u větších či složitějších objektů by součástí projektu mělo být vyhodnocení rizika. "Vyhodnotíme, která jsou největší, která menší a která z nich je lépe přesunout na někoho jiného, například pojišťovnu," dodává.
Podstatný je také vlastní výběr bezpečnostní agentury. Člověk by se měl podívat na její webové stránky, získat si reference a především si zjistit, jak je agentura pojištěná a do jaké výše. "Jedná se hlavně o pojištění za škody způsobené při výkonu bezpečnostní služby. Stává se totiž, že ten či onen strážný při službě usne a škoda způsobená tímto pracovníkem, potažmo agenturou, se pak hradí právě z tohoto pojištění," radí Ivan Flek.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




