Do země za skalními městy - Podivuhodné Broumovsko a polské Stolové hory

 
Snímek: CZECH TOURISM (KAMENNÁ BRÁNA)

Sama pro sebe
Z vnitrozemí se sem cestuje poměrně těžce a dlouho, Broumovské stěny totiž oddělují výběžek od vnitrozemí téměř po celé jeho délce. Přijíždíte-li autem, musíte vystoupat až do téměř 600 metrů nad mořem, abyste se Honským sedlem spustili do roviny, kterou však na severu téměř okamžitě ohraničují kuželovité vrcholky hraničních Javořích hor.
Dvě města (Broumov a Meziměstí) a zhruba dvacítka vesnic tvoří Broumovský výběžek. Malá, ale útulná placka nesla odnepaměti pojmenování "Zemička". Dlouhou dobu ovšem v jazykové verzi "Ländchen", protože drtivá většina místního obyvatelstva až do konce druhé světové války nemluvila česky.
Oblast jako celek je bezesporu krásnou studovnou přírody a také lidové architektury. Zejména klasicistní dvorcové statky a domy s vchody umístěnými v obloukových výklencích a kamennými sedátky k posezení, které dostaly přídomek "stavení broumovského typu", se naštěstí zachovaly ve velkém množství. Najdeme je nejen v Broumově, ale i Křinici, Hejtmánkovicích, Martínkovicích, Božanově, Šonově a dalších místech.

Za starou slávou
Broumov byl původně osadou, kterou Pře-mysl Otakar II. přiřkl břevnovským benediktinům. Ti zde vystavěli proboštství a následně klášterní kostel. Po několika požárech a přestavbách dal konečnou podobu broumovskému klášteru K. I. Dientzenhofer v letech 1727 až 1733. Podobně jako na jiných velkých církevních stavbách podepsalo se i na benediktinském kláštěře svatého Václava v Broumově čtyřicet let vlády dělníků a rolníků. Klášterní knihovnu stál komunistický experiment nemalou část cenných svazků, které skončily ve sběrných surovinách, celý objekt pak museli řeholníci opustit a rychle chátral. Dnes se opět po částech rekonstruuje.
Jeho věhlas poněkud zastiňuje další místní raritu: hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarším dochovaným dřevěným kostelem v českých zemích. Byl založen v roce 1177 a nově postaven ve 14. století. Dnešní podoba je z roku 1449. Kromě něj zde ještě uvidíte například Starou radnici z počátku 15. století nebo mariánský sloup na náměstí.
Suverénně největší budovou v Meziměstí (do roku 1921 Halbstadt) je trochu překvapivě nádraží. Svého času už bylo téměř hotovou věcí, že právě tudy budou pruskou hranici překračovat mezinárodní rychlíky přijíždějící od Teplic nad Metují (Wekelsdorf) a spojující Budapešť s Berlínem. Nakonec se všechno jaksi zvrtlo a dráze i městu zůstala krásná budova, která připomíná spíše lázeňskou kolonádu. Svých pár mezinárodních minut slávy, pro které bylo kdysi postaveno, si nádraží přece jen letos v létě užilo. Kvůli výlukám na tratích v Polsku tudy zcela výjimečně projel 16. července slavný Orient expres.
Smutný osud potkal také železniční trať vedoucí samotným Broumovskem: údolím řeky Stěnavy z Meziměstí přes Broumov a Otovice do pruského Mittelsteine (dnes polská Scienawka Srednia). Podobně jako na jiných místech zde byl přeshraniční provoz zastaven, a od prosince 2005 jezdí vlaky dokonce jen do Broumova.

Vzhůru do skal!
K samotnému Broumovsku sice patří především Broumovské stěny, do CHKO Broumovsko však náleží i další skalní města. Většině vandrovníků se přitom vybaví adršpašsko-teplický komplex kvádrových pískovců (viz IN magazín 18/2007, Víkend v Čechách).
Bizarní útvary, vzniklé z tzv. saxonských horotvorných pohybů a "zkompletované" působením vody, mrazu a větru, byly přitom dlouho jen skalami v pralese a až požár v roce 1842 je učinil přístupnější. Nejznámější a nejnavštěvovanější je 3,5kilometrový okruh v Adršpachu, vhodný i pro kočárky s nejmenšími návštěvníky. Na velmi malém prostoru jsou zde vedle sebe natěsnány všeobecně známé kuriozity jako plavba loďkou na skalním jezírku, které plní nedaleko pramenící Metuje (jezdí se zde od roku 1857), busta J. W. Goetheho jako vzpomínka na jeho návštěvu skal v roce 1790 a notoricky známé skalní výjevy jako Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru nebo Sloní náměstí.
Kdo chce zažít skály v čistší a liduprázdnější podobě, měl by zamířit žlutě značenou cestou přes Vlčí rokli do Teplických skal. Ty už jsou nepoměrně členitější a své pomyslné vrcholy mají na skalním hradu Střmen a na nejvyšším bodě Čáp (786 m), z nichž se otevírají zajímavé pohledy na okolní skály. A také na Teplice nad Metují, které se stačily proslavit jako dějiště každoročního festivalu horolezeckých filmů. Sousední Skály zase prosluly jako dějiště dnes už pomalu do zapomnění odstrčených románů Aloise Jiráska.
Ještě větší osamělost čeká poutníka na Ostaši, skalním městě stojícím stranou ostatních komplexů. Je vysoké (nejvyšší Frýdlantská skála dosahuje výšky 700 metrů) a hůře přístupné. Lidé zde proto často hledali úkryt při nebezpečí, které jim hrozilo ve vesnicích dole. Asi nejznámější je skála Zrádce, pojmenovaná údajně po mlynáři Holinkovi, který v roce 1421 místní lidi zradil a přivedl na jejich stopu vojsko ze Slezska. I některé ostatní zdejší názvy jako Sluje českých bratří, Zbrojnoš, Mohyla smrti připomínají místa s temnou a tajemnou minulostí.
Kdo nenajde dostatečnou samotu na Ostaši, může vyzkoušet sousední labyrint Hejda. Jeho návštěva se ovšem nedoporučuje, ve zdejším neznačeném bludišti se dá zabloudit skutečně velice snadno.

Zemička jako na dlani
Nekorunovanou královnou místních skal je Hvězda (674 m), ze které je vidět prakticky celý Broumovský výběžek. Právě tady překračoval skalní hradbu při cestách ze studií v broumovském klášteře do rodného Hronova mladý Alois Jirásek. Jak jinak než pěšky.
Původně se vrchu říkalo Polická hora a současný název vznikl zřejmě roku 1670, kdy zde byl vztyčen dřevěný kříž a na něm byla pro orientaci umístěna pozlacená hvězda.
Ponechme stranou, jak dlouho by zde vydržela v dnešních časech, a pro současníka přidejme podstatnější informaci - totiž že tu najde krásnou hvězdicovitou kapli Panny Marie Sněžné. Pro broumovského opata Otmara ji projektoval ve zdejším kraji velice aktivní K. I. Dientzenhofer. Přežila svou klinickou smrt za dob Josefa II., v roce 1855 byla obnovena a zároveň k ní přibyla restaurace ve švýcarském slohu.
Kdo jde na Hvězdu od Broumova, zapotí se stejně jako kdysi klasik české literatury. Od Police nad Metují se na Hvězdu dá dojet po silničce, kterou v roce 1959 postavili členové TJ Spartak Police nad Metují, a loni dostala zbrusu novou podobu včetně parkoviště pod Hvězdou. Pro romantiky má ovšem daleko větší náboj cesta Kovářovou roklí, kaňonem se skalními bloky vysokými až sto metrů. Celý komplex Broumovských stěn je typický takzvanými skalními hřiby. Na Broumovské stěny vyjdete také z Honského sedla přes Laudonovy valy, pozůstatek zákopů z roku 1758, které nechal postavit známý generál Laudon při bojích s Prusy. Od roku 1854 se turisté mohou kochat pohledem na "zemičku" také z tzv. Supího koše. Za krásnými vyhlídkami do Polska a na sousední Stolové hory se chodí na Korunu, Božanovský Špičák nebo Junáckou vyhlídku.

Přes sto zákrut do Náchoda
Určitým pokračováním Broumovských stěn jsou Stolové hory, jediné tabulové hory v Polsku, kde od roku 1993 funguje Park Narodowy Gór Stolowych. Nejlépe se sem z Broumovska dostanete od hraničního přechodu v Tlumaczówě přes Radków. Takzvaná Cesta sta zatáček z roku 1870 motoristu v dolních partiích navnadí novým asfaltovým kobercem, ve vyšších polohách ho ale nechá i s plechovým miláčkem trpět v nekonečném seriálu výmolů. Po cestě objevíte několik bezplatných parkovišť, která jsou východiskem turistických cest k pískovcovým skalám.
Za pozornost určitě stojí Skalne Grzyby, Biale Skaly, Bledne Skaly, pozůstatky skalní pevnosti Fort Karola nebo rašeliniště na Niknacej Lake (kilometr dlouhý dřevěný chodník). Na rozdíl od českých protějšků s hustou sítí skalních kuloárů se však turista na polské straně mezi jednotlivými skulpturami nachodí nepoměrně více.
Centrem Stolových hor je městečko Karlów (dříve Karlsberg) a atrakcí číslo jedna nepochybně přes 900 metrů vysoká tabulová hora Szczeliniec Wielki (česky ovšem používanější Hejšovina, z původního německého Heuschauer). Před více než dvěma sty lety sem karlsbergský hostinský Pabel s majorem von Rauchem vytesali ve skalách cestu s 665 schody, po kterých od té doby vedle tisíců turistů vyšlapali např. J. W. Goethe nebo pruský král Bedřich Vilém II.
Cestou sta zatáček můžete sjet až do lázní Kudowa Zdrój a dále do Náchoda. Kdo má čas, jistě si rád odpočine v dalších dvou lázeňských městech pod horami, Duszniki Zdrój a Polanica Zdrój. Nejen pro věřící je atraktivní návštěva poutního místa Wambierzyce, kterým se od dostavby Kalvárie v roce 1710 říká také Jeruzalém.

Opuštěné, ale krásné
Únikem z labyrintu skal a lidského hemžení je výlet do Javořích hor, jejichž hřeben je současně hranicí s Polskem. Ideálním východiskem do kopců je Vižňov, ale ještě lépe Ruprechtice - vesnice se zajímavým barokním kostelem, jak jinak než od Dientzenhofera. Na konci vsi váhající turisty dodnes popohání směrem na nejvyšší bod pohoří, Ruprechtický Špičák, původní dvojjazyčná česko-německá tabule oznamující vandrovníkům, že míří "Zur Landesgrenze und zum Spitzberg" (K zemské hranici a na Špičák). Na vrcholu (880 m) stojí nová ocelová konstrukce rozhledny/vysílače, jež nabízí nádherné pohledy na Kladsko, Broumovsko, Slezsko i do sousedních Gór Suchych a Kamiennych. Na vrcholu se v dohledné době připravuje otevření dalšího hraničního přechodu pro pěší.
Po kopcích s překvapivě strmými srázy vede hřebenovka, která po kilometrech bez civilizace vyústí v Janovičkách s možností občerstvení, ubytování a cesty do polské Gluszyce. Kdo pokračuje dál po hřebeni, mine Třípanský kámen z roku 1732 se znaky majitelů tří sousedních panství a schází do Šonova. Zde nad obcí stojí kostel svaté Markéty, který poskytuje přístřeší kulturním akcím a známým jménům vystupujících.
Sousedem Javořích hor jsou Góry Suche a Góry Kamienne s vrcholy přesahujícími místy 900 metrů. Za návštěvu určitě stojí Rogowiec, nejvýše ležící zřícenina hradu v Sudetech (862 m) z 12. století, další zřícenina Radosno nebo lázeňské městečko Sokolowsko. V zimě se lyžařským centrem oblasti stává samota Andrzejówka v sedle pod nejvyšším vrcholkem Waligórou.

Irena Mikešová

Jak přes hranice?
• Meziměstí – Mieroszów (auta, cyklisté, pěší, železniční doprava pouze nákladní)
• Ruprechtický Špičák – Lomnica (pěší)
• Janovičky – Prelacz pod Czarnochem (auta, cyklisté, pěší)
• Otovice – Tlumaczów (auta, cyklisté, pěší)
• Náchod – Kudowa Zdroj (auta, cyklisté, pěší)

Jak se tam dostat?
Z Prahy je aktuálně nejrychlejší spojení dálnicí D11 k Hradci Králové, odtud po silnici č. 33 přes Jaroměř a Českou Skalici do Náchoda, kde se odbočí na silnici č. 303 přes Hronov, Polici nad Metují a Broumov (cestou odbočky ke skalním městům Adršpachu, Teplic, Ostaše i Broumovských stěn). Cesta autobusem bez přestupu trvá z Prahy do Broumova téměř
4 hodiny, vlakem s jedním přestupem ve Starkoči zhruba stejně dlouho.

Ubytování
* Penzion Malý Dům, Ruprechtice v Javořích horách 7, tel.: 736 180 857, www.malydum.penzion.com  
* Penzion St. Florian, Zdoňov 22, Teplice nad Metují, tel.: 491 542 809, 606 172 785, e-mail: st.florian@tiscali.cz  
* Penzion Benešov, Benešov 41, tel.: 491 520 039, 731 614 999, www.sweb.cz/pensionbenesov  
* Penzion Broumov, Alšova 136, Broumov-Olivětín, tel.: 541 632 111, 724 212 658, e-mail: fasura@hotel-prometheus.cz  
* Hotel Veba, Šalounova 127, Broumov, tel.: 491 580 211, www.hotel.veba.cz  

Tipy na výlety
* Expozice mumií ve sklepích kláštera v Broumově - za nepatrný příplatek je pro silné povahy skutečně nevšedním zážitkem výstava bývalých občanů Vamberka z poloviny 18. století, kteří si tehdy zaplatili možnost mumifikace. Kvůli nevyhovujícím technickým podmínkám ve Vamberku byla expozice v roce 2000 přemístěna do Broumova.
* Křížová cesta ve Zdoňově - v sousedství Adršpašských skal leží Křížový vrch se zastaveními vytesanými do pískovce. Na vrcholu je železný kříž a krásný výhled široko daleko.
* Klodzko (čs. Kladsko, něm. Glatz) - původně srdce českého Kladska, odstoupeného Prusku, ve městě "zmenšenina" pražského Karlova mostu a hrad.