Za každý den dluhu naskakuje penále

Penále, pokuty či dokonce exekuce hrozí zaměstnavateli, který za své lidi neplatí řádně zdravotní pojištění. Odpovědnost přitom nese vždy, i tehdy, pokud se neúmyslně přepočítal jeho účetní. Navíc se může firma ocitnout na seznamu dlužníků na internetu.

Při vyměřování penále za neplacení postupují všechny pojišťovny stejně - podle zákona. Stanoví se na 0,05 procenta z dlužné částky za každý den prodlení. Kdyby tedy měl zaměstnavatel na zdravotním pojištění za své lidi odvést 100 tisíc, za každý den neplacení mu naskočí padesát korun navíc. Penále dokonce musí pojišťovny ze zákona vymáhat.

Zaměstnavatel má povinnost měsíčně doručovat pojišťovně takzvaný přehled o platbě pojistného. V tomto přehledu stanoví, jakou částku by měl odvádět. Pojišťovny doručování těchto přehledů kontrolují. "Zaměstnavatele, kteří ho neposlali, oslovíme a upomínáme," říká Petr Kvapil ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.

Pravidelné kontroly

Pojišťovna není povinna dát dlužníkovi vědět, že pojistné neplatí. "Termín pro upozornění na neplacení neexistuje," říká Eva Frančíková z Vojenské zdravotní pojišťovny.

Po pěti letech dochází k promlčení pohledávek. Je tedy v zájmu pojišťoven, aby své dlužníky vyhledávaly a upomínaly. Řeší to různě. Většinou dělají pravidelné měsíční, čtvrtletní či půlroční automatické kontroly a dlužníky obvolávají.

Když pojišťovna zjistí, že zaměstnavatel dluží, pošle mu výměr, ve kterém stanoví penále. Adresát má možnost podat žádost o jejich prominutí či snížení. Používá se termín "žádost o odstranění tvrdosti". Podnikatel ji musí stihnout poslat do 15 dnů od doručení platebního výměru. Na prominutí penále však neexistuje právní nárok, záleží na ochotě pojišťovny. Nejdřív je nutné vše zaplatit a potom teprve může pojišťovna penále zmírnit. "Žádost nelze schválit, má-li plátce vůči pojišťovně dluh na pojistném," vysvětluje Tomáš Červinka z VZP.

Prominutí sankcí

Pojišťovny posuzují žádosti individuálně. Pro odpuštění či zmírnění penále musejí existovat vážné důvody. Hodnotí se délka prodlení, spolupráce dlužníka nebo kázeň při plnění oznamovací povinnosti. Důvodem pro odpuštění či zmírnění penále mohou být i nepředvídatelné události jako povodně nebo vykradení firmy. K žádosti je třeba doložit dokumenty, které by tyto události mohly dokázat, například policejní protokol o krádeži. Některé pojišťovny nabízejí splátkový kalendář. Ten ale nabíhání penále nezastaví.

Není-li dohoda možná, řeší to pojišťovny správním řízením a následnou exekucí majetku. Pokud neplacení pojištění zavinil účetní, může po něm zaměstnavatel škodu vymáhat. Proto je ale výhodnější mít na zpracování účetnictví najatu externí firmu, která je pro případy pochybení pojištěna. Problémy vznikají i v případech, kdy podnik nepřihlásí nového zaměstnance nebo neoznámí změnu pojišťovny někoho ve firmě. Lhůta je osm dnů. Za neoznámení hrozí pokuty až 200 tisíc. Dalším postihem je i vyvěšení seznamů dlužníků s adresami a výší nedoplatku na internetových stránkách pojišťoven.