Produkce i obchod trvale rostou

Mezi světovými válkami patřilo Československo mezi deset nejvýznamnějších strojírenských zemí světa. K prudkému rozvoji strojírenství došlo i po druhé světové válce, kdy se hlavně toto odvětví stalo nástrojem pro rozšíření průmyslu i do méně rozvinutých oblastí státu. Útlum následující pád totalitního režimu se vyhnul snad jen výrobě automobilů. Ostatní strojírenská odvětví ztratila své tradiční zahraniční odběratele a zažila hospodářský propad. Na zahraniční trhy se však v posledních letech úspěšně vrací.

Česká ekonomika v moderní historii vždy silně prosperovala v podmínkách otevřených trhů, stačí připomenout enormní růst českého hospodářství po liberalizaci pohybu zboží v rámci Rakouska-Uherska na začátku sedmdesátých let devatenáctého století. V obdobné situaci jsme také dnes, kdy vstup do Evropské unie usnadnil pohyb českého zboží, služeb i kapitálu na trzích členských států. Dodávky českých strojírenských výrobků však nesměřují pouze do států EU. O ocelářské produkty mají například stále větší zájem prudce rostoucí asijské trhy.

Současná situace v českém strojírenství

Výroba stavebních, důlních, zemědělských a lesnických strojů a strojů pro potravinářský, textilní, oděvní nebo papírenský průmysl je dnes víceméně rovnoměrně rozmístěna ve všech krajích České republiky. Kromě velkých strojírenských závodů existuje značný počet drobných závodů a provozoven. Pro české strojírenství je proto charakteristická rozptýlenost do mnoha závodů, ale také velmi široký výrobní sortiment, který představuje zhruba 60 % světového sortimentu. V loňském roce působilo v České republice 1061 strojírenských podniků s více než 20 zaměstnanci, které zaměstnávaly více než 135 000 pracovníků.

Na tvorbě přidané hodnoty se v posledních letech svými 15 % nejvíce podílejí podniky z Jihomoravského kraje. Druhé a třetí místo zaujímá Moravskoslezský a Středočeský kraj s podílem kolem 10 %, přičemž podíl ostatních krajů se stabilně drží na 5 až 9 %. Nejmenší podíl má Karlovarský kraj dlouhodobě se pohybující kolem 1 %. Podobně i další ukazatele jako je počet zaměstnanců a tržby dosahují dlouhodobě téměř shodných hodnot. Z toho vyplývá, že podnikatelské subjekty v různých regionech se ve výkonnosti příliš neliší a vliv odvětví na ekonomiku regionů v rámci celé ČR je vyrovnaný.

Dynamický růst průmyslové produkce se příznivě promítl do vysokého růstu tržeb a při vyšší celkové zaměstnanosti vedl ke zvýšení produktivity práce o 9,2 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 9,3 %. Ve strojírenském sektoru dosáhla výrazného 15 % růstu výroba dopravních prostředků a výroba a opravy strojů a zařízení.

Rostoucí domácí a zejména zahraniční poptávka, spolu s uváděním nových výrobních kapacit do provozu v průmyslových zónách za účasti zahraničního kapitálu, se zákonitě projevily i ve výrobě a opravách strojů a zařízení, kde produkce ve stálých cenách vzrostla o 18 %, tržby o 18,1 % a tržby z přímého vývozu o 22,6 %.

Silné zastoupení v odvětví z hlediska podílu na tržbách má obor výroba strojů pro určitá hospodářská odvětví, který se svým průměrným meziročním růstem o 17,3 % v poslední době také řadí mezi obory s vysokou dynamikou rozvoje. V roce 2006 dosáhly tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb v tomto odvětví téměř 2,2 mld. eur. Zhruba čtvrtinu z této sumy vykázala skupina 60 podniků zabývajících se výrobou stavebních a důlních strojů. Více než 80 % z nich přitom patřilo do kategorie malého a středního podnikání. Početně v této skupině převládají společnosti soustřeďující se na výrobu strojů a zařízení pro těžbu a další zpracování vytěžených surovin.

Výrobě strojů pro potravinářský průmysl a zpracování tabáku se v roce 2006 věnovalo 41 podniků, z nichž naprostá většina patřila mezi MSP. Tržby za vlastní výrobky a služby byly 143,4 mil. eur, s meziročním nárůstem o téměř 17 %. Naproti tomu dlouhodobou stagnací prochází výroba strojů pro textilní, oděvní, kožedělný průmysl, na jejíž rozoj má vliv především pokračující útlum oděvního průmyslu na evropském kontinentu v důsledku dovozu levného spotřebního zboží z Asie. Ačkoli v roce 2006 tato skupina, tvořená 36 výrobci s více než 80 % podniků MSP, dosáhla tržeb 402,25 mil. eur, s meziročním nárůstem o 3,8 se řadí na jedno z posledních míst v odvětví.

Investice do tuzemského strojírenství

Cyklický vývoj charakteristický pro průmyslové investice se odráží i v jejich současné struktuře, ve které je patrný posun od stavebních investic k vyššímu podílu investic do strojů a technologií. Nejvyšší růst v loňském roce zaznamenala výroba dopravních prostředků, kde investice narostly o 14,6 %. Pokles o 4,3 % naopak zasáhl odvětví výroby a oprav strojů a zařízení. Investiční pobídky přes 600 mil. eur získalo v loňském roce v sektoru strojírenství 28 projektů.

Významné tuzemské strojírenské podniky

V sektoru výroby stavebních a důlních strojů patří k rozhodujícím společnostem asi sedm firem, jako například Ammann Czech Republic, a.s., která je členem nadnárodního uskupení Ammann Group - výrobce tahačových, tandemových a pneumatikových válců, kompaktorů a silničních fréz. Dále OSTROJ, a.s., který největší část svého výrobního programu zaměřuje na tradiční sortiment důlních zařízení pro všechny podmínky dobývání v hlubinných dolech. Společnost ale také uspěla jako výrobce nakládacích hydraulických jeřábů, a to jak pro lesní hospodářství, tak pro stavebnictví. Největším zaměstnavatelem v obotu je VOP-026 Šternberk, s.p., který mimo opravárenskou a výrobní činnost v oblasti vojenské techniky vyrábí a opravuje také těžební a stavební stroje.

K největším producentům strojů pro potravinářský průmysl patří ZVÚ POTEZ, a.s. a TS Plzeň, a.s. Seskupení společností "ZVU" představuje vyváženou kombinaci inženýrských, výrobních a servisních kapacit zaměřených na potravinářské, chemické, energetické a ekologické systémy. TS Plzeň, a.s., dříve ŠKODA TS, a.s., je tradičním dodavatelem investičních celků, mj. také cukrovarů.

Výroba strojů pro textilní, oděvní, kožedělný průmysl je zastoupena dvěma největšími společnostmi, a to GROZ-Beckert Czech, s.r.o., člen Groz-Beckert Group a výrobce dílů a příslušenství pro textilní stroje a výrobu a firmou Rieter CZ, a.s., jež je součástí švýcarského koncernu Rieter - výrobce bezvřetenových dopřádacích strojů a strojírenských komponentů pro textilní stroje. Mezi "velké" společnosti svým významem, jež přísluší do skupiny patří rovněž UNIPLET Třebíč, a.s., která je vlastněna americkou společností Monarch Knitting Machinery. Firma UNIPLET Třebíč, a.s., si udržuje přední místo mezi výrobci maloprůměrových pletacích strojů na světě také díky vlastním výzkumným a vývojovým aktivitám a využití nejmodernějších technologií. Vizitkou vývojového potenciálu společnosti je špičková konstrukce pletacích strojů chráněná desítkami vlastních patentů.

Největším zaměstnavatelem mezi podniky vyrábějícími stroje pro papírenský průmysl je PAPCEL a.s. Společnost vyrábí a dodává stroje a zařízení pro kompletní linky papírenských strojů a přípraven látky. Zajišťuje kusové dodávky, dodávky kompletních technologií, opravy, repase a rekonstrukce výrobních uzlů a celých technologií.

Nejvýznamnějším podnikem v oboru zemědělských a lesnických strojů je společnost ZETOR, a. s., která vyrábí tři základní řady traktorů. Počátkem letošního roku přešla společnost v rámci další fáze restrukturalizace na ZETOR TRACTORS, a.s. Jde o největšího výrobce traktorové techniky v nových členských zemí EU, který navíc disponuje distribuční sítí ve více než 40 zemích světa.

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod v sektoru strojírenství v posledních letech významně roste. Jen v roce 2006 vzrostl vývoz meziročně o 19,7 % a import o 16,6 %. Největší zájem je v zahraniční o výrobky energetického strojírenství a vybavení a produkty dalších specializovaných strojírenských oborů.

ČR si od roku 2000 udržuje v objemu exportu do zemí EU trvale vzestupný trend (v roce 2003 nárůst o 13,5 %). Vývoz tuzemských strojírenských výrobků směřuje z 84 % do států EU. Největším obchodním partnerem českých strojírenských podniků je SRN. V posledních třech letech se podíl vývozu, ale i dovozu do SRN pohyboval řádově kolem 40 %. Příznivě pro ČR vychází též srovnání s výsledky v rámci CEFTA, kde právem zaujímá vedoucí pozici výší podílu na exportu zemí CEFTA do EU (36,7 %). Rozhodující vliv na český zahraniční obchod má automobilový průmysl. V exportních žebříčcích jsou dopravní prostředky zastoupeny na prvních místech prakticky u každé země, která je důležitým obchodním partnerem České republiky.