Využití pohledávek může být velmi pestré

Když banky pumpují do ekonomiky hodně peněz, je poptávka po alternativním financování menší. "Silný růst ekonomiky nemusí vždy znamenat dobrý vývoj pro alternativní financování," říká Tomáš Morávek, generální ředitel společnosti ČSOB Factoring. "Sílí totiž zájem bank podílet se na tomto růstu větším zapojením do financování firem formou úvěrů."

Poslední dva roky jsme však svědky poněkud paradoxního vývoje: Silnou expanzi úvěrů poskytovaných bankami neprovází útlum alternativního financování, jak tomu podle zkušeností a z logiky věci bývá. Naopak, například odkup pohledávek firem roste ještě rychleji než jejich půjčky od bank - jestliže objem úvěrů rostl od roku 2005 každoročně o pětinu, obchody s pohledávkami podle statistik Asociace factoringových společností (AFS), sdružující velkou část trhu, stouply loni o čtvrtinu a za letošní první pololetí dokonce o téměř třetinu.

Umí české firmy pracovat s pohledávkami?

Dynamika obchodů ukazuje, že postupování či prodej pohledávek je v ČR obvyklejší než v Německu.

"Německý trh factoringu není rozvinutý, tvoří pouze tři procenta HDP oproti 15 procentům ve Velké Británii," říká Jan Kudera, předseda představenstva společnosti CashReform, která je významným nebankovním subjektem v obchodech s pohledávkami. "Je to dáno právním prostředím s většími restrikcemi v nakládání s pohledávkami klientů. Factoring zde byl vždy vnímán jako vymáhání pohledávek, které nemělo dobrou pověst, a mimo to jsou německé firmy silně vázané na banky." Německý konzervatismus dává přednost řešení v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Mnoho podniků si určuje své nákupní a platební podmínky (např. platba až 60. den všem odběratelům) a nerespektují, že některé faktury mají splatnost kratší. Problémem bývá například i změna čísla účtu.

Nástup bezregresního factoringu

Pojištění pohledávek je jeden z nejdynamičtějších segmentů v obchodu s pohledávkami. Jde ruku v ruce s bezregresním factoringem (tzn. riziko, že obchodní partner nezaplatí, na sebe bere factoringová společnost). Tento typ je sice stále ve srovnání s typem s regresí (zpětným postihem pro klienta) nižší - podle nových pololetních čísel AFS zhruba třetinový (14,5 mld. korun proti 45,4 mld. korun), ovšem v samotném prvním čtvrtletí byl pouze čtvrtinový (7 mld. proti 21 mld. korun).

I v krátkodobém časovém horizontu je patrné jasné posilování bezregresního factoringu. Ve vyspělých zemích EU se podíl pojištěných pohledávek pohybuje kolem 40 %, v ČR podstatně méně, ovšem s dynamickým růstem. "Je to výraz rozvinutější ekonomiky se standardním právním prostředím a platební morálkou subjektů," vysvětluje Jan Kudera. "Lze tak nabízet i bezregresní factoring zajištěný pouze bonitou dlužníků, nikoli klienta."

Co se zatím příliš nepoužívá

"Zatím není příliš rozšířen tzv. invoice discounting, půjčka na saldo pohledávek, které má klient v rozvaze," pokračuje Kudera. "Je poskytována vyspělejším firmám střední velikosti s jistou bonitou, které se nechávají auditovat a reportovat, za což u nich factoringová společnost nevyžaduje účelové čerpání financování."

Firma je prověřována v dlouhodobém časovém horizontu, aby bylo zřejmé, že klient má opakované dlouhodobé kontrakty s konkrétními odběrateli, kteří pravidelně platí. Produkt je spíš blízký bankovnímu úvěru. Pohledávky nejsou postupovány, jejich portfolio si klient ponechává, zůstává tu tradiční obchodní vztah klienta s odběratelem (to může být pozitivní v těch vztazích, kdy se odběrateli nelíbí, že jeho závazek přešel od dodavatele jinam). Úvěr bývá poskytován zpravidla na 80 % objemu salda pohledávek, ve výjimečných případech i víc. Klient ale nedostává dodatečné služby, například pojištění či inkaso pohledávek. Dostává jen peníze, což vyhovuje klientům žádajícím pouze financování.

Odvětvová modifikace "klasiky"

Ve stavebnictví, zažívajícím nyní obrovský boom, již začínají chybět kromě stavebnin a pracovníků i finanční zdroje. Pro toto odvětví je typická zakázková, nikoli opakovaná výroba, čemuž je nutné přizpůsobit i procedury při postoupení či odkupu pohledávek - je tu dodatečné riziko plynoucí z reklamací, možných penále, vzájemných kompenzací (tzv. zádržné tvoří 5 až 10 % z ceny uvedené ve smlouvě o dílo a je určené pro případ reklamací).

"Nároky na řízení projektu jsou vyšší, někdy je nutné do něj integrovat i vlastní stavební dozor, který si musí faktor na zakázku přizvat," vysvětluje Kudera. "Je to rizikovější segment a jsou s ním spojeny i vyšší náklady na straně faktora."

Modely na míru

Jasným trendem v ČR i v zahraničí jsou obchodní modely strukturovaných řešení s poskytnutím peněz a několika službami. Jde o kombinace factoringu, úvěrů, správy pohledávek a pojištění. V nabízených technikách řešení mohou někdy nebankovní subjekty bodovat větší pružností - týká se to nástrojů zajištění nebo realizace tohoto zajištění. Banky totiž mohou být omezované v přijetí některých aktiv a hlavně v nakládání s nimi. Prostě banka může mít, na rozdíl od nebankovního subjektu, problém s obstaráváním určitého typu zajištění i s jeho správou.

Prvořadým zajištěním je sice samotná pohledávka, ale ta někdy nemusí být postačující. Pak přichází na řadu další aktiva klienta z jeho rozvahy, z jeho podnikání. Například u financování zásob. Aby totiž zástava ve formě zásob byla účinná, je z právního hlediska nutné držet je odděleně od podnikání klienta, ve skladě, který spravuje třeba právě nebankovní subjekt (musí zajistit přijímání a vydávání zásob, pokud fungují jako zajištění).

Pro něj může být schůdnější to, co je pro banku značně náročné a složité - její vnitřní předpisy mohou bránit využití financování dovozu, skladování, logistiky některého zboží (některé obory mohou být ze strany bank restriktivní).

Rizikový kapitál a factoring

Když firmy specializované na rizikový kapitál (venture capital) investují do zvolených podniků, používají k tomu také zpravidla strukturované financování s pákovým efektem. Pak může být jedním ze zdrojů financování i pohledávka objektu, který se firma orientovaná na venture capital pokouší získat. Dodá mu část finančních prostředků tradičně ve formě investice do základního kapitálu, další část třeba formou dluhového financování, což mohou být zčásti bankovní úvěry - provozní či investiční, zčásti pak i leasing či factoring. Jako jeden ze zdrojů financování se tak používají pohledávky samotného podniku, který je firmou rizikového kapitálu přebírán. "Právě v Německu je trendem využívat factoring na financování venture kapitálových investic," dodává Kudera.