Nejlepší česká piva - Nejúspěšnější piva roku 2007 a mistři výčepní

 
Snímek: www.prazdroj.cz  

Český svaz pivovarů a sladoven pořádá každoročně soutěž České pivo roku. Její součástí je i novinářská anketa. Více než stovka vybraných publicistů, kteří se tomuto moku věnují v rámci profese i soukromě, doporučila svá oblíbená piva a zvolili Naše pivo 2007.

Na stupních vítězů
Letos se v soutěži objevil rekordní počet 77 přihlášených piv. V nejobsazenější kategorii světlých ležáků se vítězem a nositelem titulu České pivo 2007 stalo mezi 29 značkami Starobrno Medium z pivovaru Starobrno.
Druhý se umístil Kozel Medium z pivovaru Velké Popovice ze skupiny Plzeňský Prazdroj a třetí skončil Hostan Hradní ze znojemského pivovaru Hostan, náležejícího skupině Starobrno.
V kategorii světlá výčepní piva soutěžilo dvacet značek. Vyhrál Braník světlý z Pivovarů Staropramen, druhé místo obhájil z loňského ročníku Zubr Gold z Pivovaru Zubr, třetí místo získal Kozel světlý z Velkých Popovic.
Loňské vítězství potvrdil v kategorii tmavých ležáků Primátor Premium Dark z Pivovaru Náchod před Postřižinským pivem tmavým z Pivovaru Nymburk, třetí se umístil Granát tmavý ležák, který vaří Pivovar Černá Hora.
Poprvé se vyhlašovala soutěž tmavých výčepních piv. Vyhrál ji Pivovar Janáček s pivem Janáček tmavé, druhý skončil Dark výčepní tmavé pivo z Pivovaru Litovel a třetí pozici obsadilo pivo značky Krušovice černé z produkce Královského pivovaru Krušovice.
Stejně tak se letos poprvé soutěžilo v kategorii nealkoholická piva. To je jistě dobře, protože jde o sortiment, jehož spotřeba, a tedy i produkce, neustále prudce stoupá. Dlouhodobě se jedná o nejsilněji rostoucí segment mezi všemi českými pivy. Zvítězil Bernard Free z Rodinného pivovaru Bernard, stříbro si odnesl Platan Alkohol Free z Městského pivovaru Platan a bronz Svijanský vozka z Pivovaru Svijany.
Novináři nominovali 66 značek, což je nejvyšší počet v historii doprovodné soutěže o titul Naše pivo. Zvítězil, jako už tradičně, Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, následován Gambrinusem ze stejné pivovarské skupiny. Třetí se umístil Bernard z Rodinného pivovaru Bernard.

Hodnocení naslepo
Nejrůznějších pivních přehlídek a soutěží se u nás každoročně koná celá řada (Cena českých sládků, Pivo České republiky, Zlatý pohár Pivex, Žatecká dočesná aj.). Český svaz pivovarů a sladoven si k hodnocení zve známé sládky a vyhlášené pivní znalce. Letos v porotě zasedli odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Pivovary přihlašují své vzorky k hodnocení dobrovolně, účast tedy není pro výrobce povinná.
V soutěžení piv to je podobné jako u vín. Protože zatím naštěstí neexistuje přístroj, který by dokázal do detailu určit a porovnat všechny chuťové nuance, záleží na kvalitě a kondici hodnotitelů. Jejich úloha je zajímavá, odpovědná a často nevděčná. Vítězové se totiž pochopitelně radují, ale ti, kteří nedosáhli na "bednu", porotě mnohdy vyčítají podjatost a neumětelství.
Hodnotí se, stejně jako víno, naslepo. Vzorky jsou předkládány porotě anonymně, čímž se eliminují podprahové vjemy, které si sice skutečně poctivý hodnotitel nepřipouští, ale přesto ho ovlivňují. Je to například známost a obliba určité značky, tlak reklamy a podobně. V rámci maximální objektivity se letos opět hodnotilo dvoukolově za přítomnosti notáře. Porotci posuzovali senzorické vlastnosti piva, jeho vůni, plnost, hořkost a říz. Kontroloval se i extrakt, aby odpovídal deklarované stupňovitosti piva, a tím i kategorii, do které ho výrobce přihlásil. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídali pracovníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Pivní stabilita
Situace na pivním trhu je poměrně stabilizovaná. V současné době se pivo na území České republiky vaří ve 48 pivovarech. Po pádu řady regionálních pivovarů na přelomu tisíciletí si už ty, které přežily, našly cestu ke spotřebitelům a zpestřují nabídku na trhu.
K rapidnímu snížení počtu pivovarů však nedošlo, jak se někdy traduje, až po roce 1989. Například v roce 1960 bylo na území dnešní České republiky v provozu 129 pivovarů. O deset let později jich fungovalo jenom 104, v roce 1980 pak 79 a v roce 1990 - před začátkem privatizace - se vařilo pivo v 71 pivovarech.
Sortiment je nyní více než pestrý a kvalita se s tím, co jsme pili před revolucí, nedá srovnat. Ne že by tehdy sládci neuměli pivo správně vařit, ale až na výjimky neměli přístup ke kvalitním surovinám ani k potřebným investicím.
Kdo chce dnes ochutnat i něco exotického, může navštívit některý z přibývajících minipivovarů nebo prověřit vyhlášenou zahraniční značku. Také v tomto sortimentu je slušná nabídka. Dokonce se už v Česku objevily i pivní lázně - první je ve svých prostorách otevřel Chodovar v Chodové Plané.
Pravověrný pivní Čech je ovšem většinou věrný své značce i hospodě, i když někdy naříká, že tuzemští giganti vaří pivo sice dobré, ale stále víc globálně unifikované. Bohužel už dávno neplatí rčení, že když se zvýší cena piva, padne vláda. Kvůli stále dražším vstupům půjde cena piva opět vzhůru.

 
Snímek: www.budvar.cz  

Zajímavé novinky
Smíchovský Staropramen poslední letní sobotu velkolepě oslavil stomiliontý hektolitr, který se zde od první várky v roce 1871 uvařil. Pivo teklo ze sedmdesáti kohoutů a přišlo si ho v rámci akce SmíchOff Summer vychutnat na deset tisíc lidí. Pivařům udělal radost třeba speciálně pro tuto akci připravený kvasnicový Granát.
Užitečnou novinkou, jíž Staropramen letos potěšil milovníky domácích pivních slavností, grilování a jiných kratochvílí pod širým nebem, je samochladicí víceplášťový sud Cool Keg. Během hodiny, bez jakýchkoliv zásahů zvenčí dokáže vychladit dvacet litrů piva, které obsahuje, na 5 °C. Tuto teplotu pak udrží dalších dvanáct hodin.
Obsluha vratného sudu je jednoduchá. Tento systém se začal poprvé používat v roce 2001 v Německu a mezi tamními milovníky piva je velmi populární.
Na stejný okruh zákazníků se orientuje i novinka největšího domácího pivního producenta, Plzeňského Prazdroje. Letos uvedl na trh XXL plechovku Gambrinus. Za první tři měsíce prodeje získala party plechovka XXL 64procentní podíl na prodeji piva v pětilitrovém balení. Jako spotřebitelé neplatíte zálohu, protože plechovka je nevratná, a nemusíte si půjčovat výčepní zařízení. Pivo si čepujete pomocí pípy nebo vypouštěcím ventilem v dolní části.

Když se Stella točí
Díky spojení Staropramenu s nadnárodní společností InBev se na náš trh dostalo v roce 2001 jedno ze světově nejpopulárnějších belgických piv: Stella Artois. Tento elegantní ležák se vaří na základě zkušeností získávaných sládky v belgickém městě Leuven od roku 1366. Ročně se ho uvaří deset milionů hektolitrů a prodává se v osmdesáti zemích světa. Stella Artois je tak pátou nejprodávanější mezinárodní značkou piva na světě.
Artois se jmenuje po sládkovi Sebastianu Artoisovi od roku 1717. Jméno Stella, latinsky hvězda, získalo pivo až v roce 1926, kdy vánoční várka měla nejenom mimořádnou jiskru, ale i vynikající chuť.
Od roku 1997 se v Belgii pořádá mistrovství světa v točení Stelly Artois. V roce 2003 se ho poprvé zúčastnili i naši výčepní, kteří zvítězili na mistrovství republiky. Letos v Praze proběhl už pátý ročník, tentokrát pořádaný společně se zástupci Slovenska.
Regionální kola se konala ve 115 vybraných provozovnách po celé republice a na pražské semifinále se kvalifikovalo 28 soutěžících. Do finále jich postoupilo sedm.
Finalisté měli za úkol předpisově natočit, stejně jako je tomu na mistrovství světa, v limitu sedmi minut dvě sklenice prémiového ležáku Stella Artois, kvasnicové pivo Hoegaarden White a z lahve naservírovat pivo Leffe Bruin. O největší překvapení letošního mistrovství se pak postaraly svým absolutním triumfem soutěžící ženy. Z osmadvaceti finalistů jich sice bylo jen šest, ale do finále postoupily tři. A tam taky všechny stanuly na stupních vítězů! Na mistrovství světa v Belgii nás tedy bude reprezentovat vítězná Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Na druhé příčce skončila Romana Gašová z Pizzerie Alfredo v Orlové a třetí se umístila Slovenka Ingrid Botlóová z restaurace Dobrá Bašta v Šamoríně.

Mistři pevné pěny
Jan Koreis z restaurace Na Spilce, kterou najdete přímo v areálu Plzeňského Prazdroje, bude zastupovat Českou republiku v New Yorku na světové soutěži Master Bartender v čepování piva Pilsner Urquell. Zvítězil totiž v národním finále v točení plzně. Druhé a třetí místo patří Brňákům Emilu Fedákovi z restaurace Železná růže a Josefu Hulejovi z hostince U Bláhovky.
Načepovat správně dobrou plzeň vyžaduje přesný odhad, švih i pevnou ruku. Za osvědčenými "výčepáky", když náhodou změní místo, se dokonce milovníci piva přesouvají z jedné restaurace do druhé. Čisté trubky a v těch "nejprůtočnějších" restauracích, kde čepují nejvíce Pilsner Urquell, i tanky místo sudů, jsou dnes samozřejmostí. Potom skutečně záleží na umění mužů či žen za pípou. Můžete dostat lahodný perlivý mok s pevnou pěnou, stejně jako mnohokrát dotáčenou bžundu.
První várka piva Pilsner Urquell byla v Plzni uvařena právě před 165 lety - 5. října 1842. Tehdy zkombinoval plzeňský sládek Josef Groll bavorský způsob spodního kvašení s místními vybranými ingrediencemi - speciálním druhem sladovnického ječmene a žateckým chmelem - a doplnil je zdejší měkkou vodou. Už o půl roku později, 8. dubna 1843, doputovalo tohle pivo na koňském povozu do Prahy do restaurace U Pinkasů, kde ho točí v nejvyšší kvalitě dodnes. V roce 1856 ho poznali ve Vídni a roku 1913 se ho poprvé během dvanácti měsíců vyrobilo milion hektolitrů. Nedávné narozeninové oslavy proběhly ve dvanácti plzeňských restauracích v osmi českých a moravských městech: v každé z nich 5. října od 18.42 vytočili 165 narozeninových piv zdarma.
Plzeňští připravují vydání unikátního průvodce restauracemi a hospodami, o jehož konečném obsahu rozhodnou hlasováním sami spotřebitelé - v Pilsner Urquell Pub Guide bude uvedeno sto nejlépe hodnocených podniků. Na webových stránkách www.pilsner-urquell.cz je už připraveno 1030 restaurací a hospod, ze kterých lze vybírat. Své nejoblíbenější můžete podpořit až do 30. listopadu. Součástí akce je také zajímavá soutěž pro hlasující.
Od 17. listopadu bude plně funkční i GPS navigace hospod. Po zadání vaší polohy systém najde nejbližší restaurace s pivem Prazdroj ve vašem okolí. Tištěný průvodce se stovkou nejlepších restaurací pak má být ve vybraných podnicích k dispozici začátkem února. Ke stažení bude i na internetu.

Libor Ševčík
libor.sevcik@economia.cz

Promile SMS
Pití piva a řízení motorových vozidel, ale i kol a koňských povozů na veřejných komunikacích se u nás neslučuje se zákonem. Profitují z toho různé asistenční služby, ale existuje i služba provozovaná občanským sdružením SANANIM, která vám sdělí, jak je to s vaší hladinou alkoholu v krvi. Nejprve odešlete takzvanou Promile SMS na telefonní číslo 9033320. Zpráva musí obsahovat údaje o pohlaví, věku, hmotnosti a začátku konzumace alkoholických nápojů, jejich druh a množství. Žadatel do minuty obdrží odpověď o aktuální hodnotě alkoholu v krvi a orientačním čase, kdy hladina klesne na nula promile. Jedna Promile SMS stojí 20 Kč. Výtěžek z provozu služby je určen na podporu programu prevence a léčby závislostí občanského sdružení SANANIM.
Průměrná hladina alkoholu dosavadních tazatelů byla u mužů 0,81 promile a u žen 0,73 promile.
Podrobnosti na www.promilesms.cz  

Zajímavosti

Cena pro Budvar
Zatímco v domácí soutěži budějovický Budvar příliš nezazářil, ve Velké Británii uspěl skvěle. Tmavý ležák Budweiser Budvar zvítězil v soutěži World Beer Awards pořádané britským pivním magazínem Beers of the World. V kategorii ležáků získal první místo a titul World#146#s Best Lager (Nejlepší ležák světa).
www.beers-of-the-world.com  

Do Afriky za dvě plzně
"Dejte si dvě na cestu" - tak se jmenuje soutěž Pilsner Urquell, které se můžete zúčastnit ve 2500 restauracích po celé republice. Za každé dvě plzně tam dostanete kupon, s nímž lze vstoupit do soutěže, jejíž hlavní cenou je týdenní zájezd do Afriky pro dvě osoby za 200 tisíc korun dle vlastního výběru. Můžete jet na safari, potápět se v moři, vydat se po stopách cestovatele Holuba nebo si zahrát golf v Jižní Africe. Hraje se do 25. listopadu o více než osm tisíc cen.
www.pilsner-urquell.cz  

Staropramen
S 15procentním podílem jsou Pivovary Staropramen dvojkou na domácím trhu. Jsou součástí jedné z největších pivovarnických skupin světa InBev, která mimo jiné pořádá i světové mistrovství v čepování piva Stella Artois. Staropramen se vyváží do třiceti zemí světa. Na pražský Smíchov se letos přesunula výrobu z nedalekého branického pivovaru. V uvolněné zajímavé lokalitě se místo piva objeví atraktivní byty.

Plzeňský Prazdroj
Nejprodávanější značkou na našem trhu je Gambrinus Plzeňského Prazdroje. S celkovým prodejem více než 10,7 milionu hektolitrů za rok je Plzeňský Prazdroj největším výrobcem piva v České republice. Pivo vyváží do více než padesáti zemí světa. Patří pod něj značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast nebo Velkopopovický Kozel. Je členem globální skupiny SABMiller, druhého největšího výrobce piva na světě.

Hlavní typy piva

SVRCHNĚ KVAŠENÁ
* Ale - piva vařená v britském stylu (pale, mild, bitter, old ale, brown ale aj.). Jejich barva je většinou jantarová, chuť vesměs hořká až nasládlá, výjimkou není ani nakyslá chuť. Většina piv je ale poměrně plná a ovocná. Belgické je trochu více kořeněné a je živější.
* bitter - anglické suché ale, často čepované. Společenské pití, ideální v anglické krčmě (pub) z hladké sklenice o obsahu jedné pinty (0,568 l). Mělo by se podávat vychlazené na 12 - 13 °C.
* mild - jemné pivo s nízkým obsahem alkoholu a aromatizované trochou chmele (4 - 7 °C). Vyskytuje se v mnoha formách, mívá světlou i tmavou barvu, jedno je ovocné, jiné plné a sladké, ale nikdy ne hořké.
* altbier (alt) - vaří se v Düsseldorfu, Münsteru a v dalších oblastech severovýchodního Německa. Barva je většinou dost tmavá, bronzová, ale vyskytují se i světlejší verze. Má intenzivní aroma po kvasnicích, kulaté a jemné tělo s nahořklou příchutí po chmelu.
* kölsch - světlé pivo s pevnou linií, lehké a jemné, se silným obsahem CO2.
* porter - velmi tmavé, skoro černé, suché a chuťově vyzrálé, hluboce prokvašené hořké pivo, s vysokým obsahem alkoholu, až 9 %. Vyrábí se především v Anglii. Současné jméno má od nosičů, kteří jej roznášeli v 18. století a před domy se ohlašovali voláním: "Porter!" Podává se vychlazené na 13 °C.
* pšeničná piva - vaří se z nesladované pšenice, bylinek, koření a pomerančové kůry. Jsou zakalená s lehce nakyslou a kořeněnou chutí. Rozeznává se belgická a německá forma (weizenbier: jen z pšenice, bez přísad).
* berliner weisse - nakyslé, osvěžující, lehké pivo z Berlína vařené ze tří dílů ječmene a jednoho dílu žita. Podává se v šampusové sklenici s kapkou malinového sirupu, vhodné v létě na uhašení žízně. Má být středně chlazené na 7 - 10 °C.

speciální
* duvel - typické belgické pivo (vlámsky čert, ďábel), označované jako těžké světlé belgické pivo. Je silně alkoholické, s ráznou chmelovou hořkostí. Obsahuje 8,5 % alkoholu. Pije se v teplotě cca 9 - 11 °C.
* trapista (trappist) - ušlechtilé, silné, chuťově výrazné kvasnicové pivo, vařené trapistickými mnichy v Belgii a v Nizozemsku. Blíží se k belgickým pivům typu ale a ječným vínům. Připravuje se vysokým kvašením (nad 20°) a dozrává v lahvi až několik let. Světlá piva tohoto druhu mají okolo 5,8 % alkoholu. Tmavá jsou podstatně silnější a dělí se na double (8 % alk.) a tripple (10 - 12 % alk.). Podává se při společenských příležitostech na nejvyšší úrovni, v pokojové teplotě a ve sklenicích na stopce. Neskladuje se chlazené.
* klášterní (abbey) - silné a chuťově bohaté pivo vyráběné v belgických pivovarech
* červená (rotes bier) - vaří se v Belgii i Mexiku z ječmene, pšeničné krupice a polotmavého sladu. Mléčná kyselina dává pivu osvěžující a zvláštní chuť.
* biére de garde - styl typu ale z Francie, hlavně severozápadní. Středně silné až silné, s ovocnou příchutí. Podává se vychlazené na sklepní teplotu 10 - 13 °C.
* vlámské hnědé - belgická specialita. Pivo červenohnědé barvy má za sebou zrání jeden rok nebo více a řeže se pak s mladým pivem.
Má lehce sladkokyselou chuť a pije se v teplotě okolo 9 °C.
* stout - velmi tmavé až černé, silně hořké, hluboce prokvašené, ale různě silné plné pivo. Podíl barvicích sladů činí až 20 % a často se při výrobě přidává karamelový cukr. Vyznačuje se kompaktní a trvanlivou pěnou. Typickým představitelem je populární Guinness. Má příchuť spáleného sladu. Vždy má hustou krémovou pěnu. Anglický stout je často sladký a vhodný jako tečka po obědě. Známější, irský typ je suchý, výrazný, nejlepší je nechlazený.

SPODNĚ KVAŠENÁ
* bock - pochází z okolí německého města Einbeck, kde se pivo vaří od 14. století. Piva bock nebo také doppelbock mají poněkud vyšší podíl alkoholu a charakteristickou sladovou sladkost. Jsou zakulaceně sladová, obsah alkoholu 6 - 8 %. V klasické podobě se podává za teploty vyšší než 9 °C v kameninovém poháru.
* kouřová piva - jejich slad se suší nad kouřem ze dřeva či rašeliny. Mohou to být piva jak svrchně, tak spodně kvašená. Vždy je charakteristická jejich kouřová chuť. Tento styl se vyskytuje ve Skotsku, i když častější je u německého Bamberku a okolí. Pivo z uzeného sladu vaří i ve Francii a na Aljašce.
* lager - v některých zemích se termín lager používá k označení nejzákladnějších druhů piva. V Česku a na Slovensku se tak označují piva s více než 11 stupni.
* pilsener - původně pivo Prazdroj z Plzně. Dnes světová třída světlých spodně kvašených ležáků s výraznou chmelovou hořkostí a sladovou chutí. Podává se chlazené na 7 - 9 °C.
* dortmunder - odlišuje se od pilseneru trochu plnější barvou, menším podílem chmele a o trochu jemnější a plnější chutí. Je to světlé pivo, obsah alkoholu těsně nad pět procent. Dort musí být silný, sladový, méně chmelený a méně nasycený CO2. Mimo Německo se vaří v USA, v Nizozemí a v Japonsku, ale ne vždy v původní, německé podobě. Díky celosvětové známosti dostalo toto pivo také jméno Export. Podává se vychlazené na 8 - 9 °C.
* märzen (březňák) - středně silný, sytě zbarvený a po sladu vonící ležák. V celé střední Evropě historicky tradiční velmi silné pivo vařené na jaře do zásoby na celý rok. V ČR vymizelo - současné březňáky jsou normální ležáky plzeňského typu. Dnes je "marcovní" spojované hlavně s německými pivními festivaly koncem září a s Oktoberfestem. Podává se chlazené na 9 °C a výš.
* münchener - mnichovské pivovary tradičně vařily tmavé ležáky s ostrou sladovo-karamelovou příchutí, zůstávající v ústech. Dnes je tu rozšířená i výroba světlých ležáků s výraznou sladovou příchutí. Tmavé variantě se říká dunkel. Podává se chlazené na 9 °C.
* vídeňské (wiener) - jantarově nazlátlý až načervenalý, trochu sladký ležák se sladovou příchutí. Teplota podávání 8 - 10 °C.

SPONTÁNNĚ KVAŠENÁ
* lambiek - nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, tradičně spontánně kvašený a dozrávající v dřevěných kádích. Vyznačuje se chuťovou ostrostí španělského suchého sherry. Kvasnice pro výrobu lambieku se vyskytují v belgickém Zennevallei, těsně pod Bruselem. Pivo se vaří z jedné třetiny z pšenice a dlouho zraje v dubových sudech. Obsahuje málo alkoholu a ve své holé podobě má málo příznivců. Většinou se sladí nebo obohacuje ovocem.
* geuze - kombinace starého a mladého lambieku. Takto vzniklá směs se dále vyvíjí v lahvích ve sladkokyselé pivo, jež je živější než lambiek sám.