Théra – poklad Egejského moře, kde vyspělou civilizaci pohřbila obrovská erupce

 
Hlavní město Fira, v pozadí vlevo nejvyšší hora Profitis Ilias
Snímek: Ivana Nováková

"Tenkrát totiž bylo lze se dostati přes ono moře, neboť mělo před svým ústím, které vy zvete Heraklovými sloupy, ostrov. A na tomto ostrově povstala neobyčejná královská moc. Ale přišel jeden osudný den a noc a tu propadlo se všechno mužstvo schopné zbraně do země a právě tak ostrov Atlantis se propadl do země a zmizel..." Tak popsal Platon ztracenou pevninu, na které měla vzkvétat vyspělá civilizace. Mnozí odborníci věří, že předlohou báje byl výbuch Théry, který se odehrál někdy mezi lety 1660 až 1600 př. n. l.

Historie psaná sopečným ohněm
Osm set tisíc let před naším letopočtem vyčnívala z Egejského moře v místech, kde se nyní rozkládá Théra (řecky Thira), jen vápencová hora nesoucí dnes jméno proroka Eliáše - Profitis Ilias. Sopečná činnost pak poblíž vyzdvihla ze dna gigantický vulkán. Ten se po čase spojil hmotou vyvrženou ze svých kráterů s Profitis Ilias a s dalšími ostrůvky. Před pěti tisíciletími tu už ležel ostrov o průměru několika desítek kilometrů, na němž se tyčila více než dva tisíce metrů vysoká sopka.
Jelikož sopečnou aktivitu střídala dlouhá období klidu, přišli sem osadníci z nedaleké Kréty. V dobách, kdy na našem území žili lidé v zemljankách a plácali z hlíny neumělé hrnce, zde vyrostly několikapatrové domy vybavené kanalizací. Stěny těchto staveb zdobily nádherné fresky.
Okolo roku 1600 př. n. l. ale idyla skončila. Sopka explodovala a město pohřbila gigantická erupce. Vše nasvědčuje tomu, že většina obyvatel stačila odplout, nelze ale vyloučit, že vlny cunami (podle některých badatelů vysoké až sto metrů) a mračna žhavého popela zastihly jejich lodě na moři. Exploze rozprášila do atmosféry střed ostrova, zatímco zbytek hory se propadl do podzemí a obrovský kráter zalilo moře. Nad vodou zůstal jen potrhaný prstenec někdejších břehů. Vnitřní stěny kráteru dodnes dokumentují nepředstavitelnou sílu exploze: do kaldery o průměru třináct kilometrů spadají k hladině téměř kolmo z třísetmetrové výšky. A pod mořem ještě pokračují do hloubky bezmála čtyři sta metrů.
Vlny cunami a spad popela zřejmě podlomily moc mykénské civilizace, ovlivnily ale i další vyspělé kultury Středomoří. Někteří vědci se domnívají, že úkazy líčené v biblickém Exodu souvisejí právě s gigantickou explozí na Théře. Později ze dna laguny vyrostla nová sopka, která dnes tvoří dva ostrůvky v jejím středu: Palea a Nea Kaimeni. Čas od času dají najevo, že vyhasnout hned tak nehodlají: poslední větší erupci předvedly roku 1950.

Callisti znamená nejkrásnější
Théra byla znovu osídlena až v klasickém antickém období, v 9. století př. n. l. Tehdy se ostrovu říkalo Stronghili - Okrouhlý nebo také Callisti - Nejkrásnější. Trosky antického města jsou stále k vidění na jednom z předhůří štítu Profitis Ilias, na hoře Mesa Vouno.
Dá se sem vystoupat po silnici z osady Perissa, ležící na vnějším pobřeží. Zejména v podvečer jsou antické ruiny ve výšce takřka 400 metrů nad mořem velmi působivé. Pokud odtud přejdeme sedlo oddělující Mesa Vouno od hory Profitis Ilias, můžeme "pokořit" nejvyšší vrchol ostrova ve výšce 566 metrů. Před námi to ale už udělala řecká armáda, která si tady postavila telekomunikační zařízení.
Ve středověku dostal ostrov své druhé jméno Santorin. Vzniklo ze slov Santa Irini - Svatá Irena. V současnosti je jednou z nejvyhlášenějších turistických destinací a pohled z Firy přes modré kostelní báně na kráterovou stěnu nad lagunou je skoro stejně známý jako Eiffelovka nebo silueta Manhattanu. Milovníci vína oceňují nápoj ze zdejší vyhlášené odrůdy Assyrtiko, přizpůsobené specifickým podmínkám vyprahlé sopečné půdy.
Města na kráterové hraně nad lagunou obvykle žijí rušným nočním životem, navíc tu neustále procházejí davy turistů z výletních lodí. Hlouběji ve vnitrozemí je však klidněji a na výběr se naskýtá mnoho zajímavých výletů, včetně cyklistických, protože tu nechybí půjčovny kol. Z Firy také vyjíždějí linkové autobusy do všech významnějších obcí ostrova.
Vnější, většinou písčité pobřeží je jako stvořené pro vodní sporty a užijí si ho i rodiny s dětmi. Hotely a pláže nabízejí vše, na co jsou turisté zvyklí odjinud: vodní atrakce, potápění, vodní skútry... Vyhlášené jsou především pláže z černého sopečného písku u Kamari a Perissy. Největší zvláštnost ostrova ale leží jinde: u vesnice Akrotiri.

Egejské Pompeje
Roku 1866 vykopali dělníci těžící na Théře materiál pro stavbu Suezského průplavu - velké kamenné kvádry. Francouzský archeolog Fouqué později prozkoumal kamennou stavbu s ochrannou zdí a v ní našel část lidské kostry, keramiku a další předměty. V roce 1870 pokračoval ve vykopávkách u Akrotiri a učinil senzační objev. Pod desítkami metrů sopečného materiálu ležely kamenné domy se zbytky hmotné kultury do té doby zcela neznámé vyspělé civilizace.
Vzhledem k obtížnosti vykopávek byly další práce na Théře obnoveny až roku 1967. A našly se dokonalé patrové domy, dlážděné ulice, kanalizace, nádherná keramika, psané dokumenty, krásné nástěnné fresky. Profesor Aténské univerzity Spyridon Marinatos, který vykopávky vedl, už věděl, že jde o kolonii minójské kultury, jejíž centrum bylo na Krétě. Přesto až do své smrti věřil, že když mluvil Platon o Atlantidě, měl na mysli právě katastrofu, která se odehrála na Théře.
Jiní však poukazovali na to, že Platon bájnou civilizaci umístil do Atlantiku (tedy moře za Heraklovými sloupy) a do doby o mnoho tisíc let vzdálenější. Podle řeckého archeologa Angelose Galanopoulose je ale časový rozdíl vysvětlitelný zkreslením údajů při překladech egyptských materiálů, ze kterých Platonův strýc Solón podle pověsti čerpal. Heraklovými sloupy přitom nemusela být Gibraltarská úžina, ale i jiné výrazné skalní útvary mezi Aténami mykénské doby a Thérou.
Dnes je možné obdivovat tuto "Atlantidu" na dvou místech ostrova. Především to jsou vlastní archeologické vykopávky nedaleko Akrotiri. Z Firy sem jezdí linkový autobus, takže zájemce zvládne návštěvu i během jednodenního výletu na ostrov z Kréty. Odkryté budovy jsou působivé, a to jde jen o zlomek dávné kvetoucí metropole. Co všechno se dosud ukrývá pod lávou a struskou v okolí, dosud nikdo neví. Jisté je jen to, že podstatná část města se při osudném výbuchu zřítila do sopečné kaldery.
Komu se nechce až do Akrotiri, může spatřit nálezy z minójských vykopávek i v Muzeu prehistorické Théry ve Fiře. Ve městě je také Archeologické muzeum, vystavující předměty z klasického antického období, především z Mesa Vouno.

Ivana Nováková

Jak se tam dostat
Neletíte-li charterovým spojem některé cestovní kanceláře přímo na Théru, můžete to vzít linkou přes Atény, kam létá z Prahy několik aerolinií. Z Atén na Théru pak létají řecké společnosti Olympic Airways, Aegean Airlines a AirSea Lines. Let trvá asi tři čtvrtě hodiny. Linkové spoje mají oproti charterovým tu výhodu, že jsou v provozu celoročně.
Z aténského přístavu Pireus také vyplouvá na Théru několik lodních spojů. Trajektem lze na sopečný ostrov dopravit i automobil, cestovatel však musí počítat s tím, že na lodi stráví přes devět hodin a po vylodění ho čeká náročná jízda z přístavu Athinios mnoha strmými serpentinami na tři sta metrů vysokou kráterovou stěnu ostrova. Na Théru jezdí rovněž trajekty ze Soluně (Thessaloniki). Plavba trvá skoro dvacet hodin.
Turisté, kteří nemají vlastní vůz, dávají přednost rychlým katamaránům společnosti Hellenic Seaways Highspeed. Ty cestu z Pirea na Théru zvládnou za tři a půl hodiny.
Théra bývá také častým zpestřením pobytů na nedaleké Krétě. Jednodenní lodní výlety prodává většina cestovních kanceláří, které mají Krétu ve svém portfoliu. Lze je ale snadno zakoupit i v hotelech a turistických kancelářích až na Krétě.

Tipy v okolí
Z Théry lze vyrazit některým z četných lodních spojů na další ostrovy Kykladského souostroví. Jsou mezi nimi i zvučná jména známá už z antiky, například Délos, kde je také mnoho antických památek, nebo Naxos.
Nejste-li zrovna příznivci pobytů na otevřeném moři, můžete dát přednost lodnímu výletu na sopečné ostrůvky Palea a Nea Kaimeni přímo v laguně. Jde o krátery činných sopek, které momentálně zůstávají v klidu. U ostrůvků však jsou horké prameny a další stopy stále aktivního podzemního ohně. Kuriozitu představují plovoucí kameny: pórovitá pemza, která často plave v laguně. Čluny odplouvají z přístavu Mesa Falos. S Firou jej spojuje moderní lanovka nebo mulová stezka vytesaná do příkré stěny kráteru. Jízda na zvířecím hřbetě do třistametrové výšky patří k vyhledávaným atrakcím.

Zajímavost
Pokud na Théru cestujete přes Atény a tam máte chvíli času, využijte ji k návštěvě Národního archeologického muzea. Mimo jiné i proto, že právě sem byly z Théry přeneseny originály fresek nalezených pod vrstvami sopečného popela na stěnách domů. Jedná se o mimořádně cennou součást kulturního dědictví lidstva, jejíž reprodukce nechybí v žádné publikaci o historii výtvarného umění.
Jde o silný zážitek: přes obrovskou propast času na návštěvníka promluví lidé, kteří už jsou mrtví tři a půl tisíce let. Jarní krajina s liliemi rozkvetlými na skalách, mezi nimiž poletují vlaštovky. Dvojice boxerů. Krásné ženy. Rybáři nesoucí úlovek. Námořní výprava na květinami ozdobených lodích vplouvá do přístavu... V dobách, kdy obrovské říše Egypta a Předního východu zobrazovaly bohy, vládce, vítězné bitvy a pokořené nepřátele, tady uvidíte neokázalá civilní témata dýchající radostí ze života.

Ubytování
Z hlediska ubytování lze Théru rozdělit na dvě části. Městečka na kráterové hraně (především Fira, Oia a Imerovigli) mají luxusní hotely zaměřené na movitější klientelu: zejména ty s výhledem na kráterovou lagunu. Často bývají cílem novomanželských párů. Některé hotely ležící přímo na kráterové stěně neubytovávají rodiny s malými dětmi vzhledem k nebezpečí pádu do hlubin. Není to tady také nic pro milovníky koupání: moře sice máte stále na očích, jenže je pohříchu o tři sta metrů níž.
Zbylá část ostrova, tedy vnitrozemí a vnější východní pobřeží, nabízí ubytování a ceny podobné jako na jiných ostrovech Kykladského souostroví. Většina hotelů je v zimním období až do Velikonoc uzavřená. V letních měsících naopak může být obtížné sehnat nocleh bez předchozí rezervace.

Informace
www.santorini.com  
www.santorini.cz  
http://recke-ostrovy.rovnou.cz/recko.santorini.html  
http://wikitravel.org/en/santorini