Vůdčí bojovníci proti globálnímu oteplování spojili síly. Evropská unie, několik států USA i kanadských provincií a Nový Zéland včera v Lisabonu založily fórum, které má zpomalit klimatické změny. A hlavním nástrojem má být vytvoření celosvětového trhu s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Přestože do Lisabonu nakonec nepřijel kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger, všichni účastníci brali podpis dohody jako příležitost ukázat, že to s tažením proti klimatickým změnám myslí vážně. "Vysíláme důležitý signál ostatním. Říkáme politickým vůdcům na celém světě, že můžeme spolupracovat na snižování emisí," řekl předseda evropské komise José Barroso.

Vlastní trh s emisními povolenkami založila EU v roce 2005. I když je předmětem pochyb i sporů členských států unie, několik zemí světa a části USA i Kanady se chystají zavést obdobný model. Podle odborníků jsou však rozdíly mezi plánovanými systémy tak velké, že uvažovat o celosvětovém obchodování s emisemi je předčasné.

Problém má i Česko

Nová dohoda navíc přichází v době, kdy se EU nemůže dohodnout, jak bude sama snižovat emise.

Letos se členské státy dohodly, že do roku 2020 budou do vzduchu vypouštět o 20 procent méně skleníkových plynů než v roce 1990. Pomoci k tomu má hlavně zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie o pětinu.

To je cíl, se kterým půjde Evropská unie do prosincové konference OSN na Bali. Na ní se má 180 zemí světa dohodnout, jak snižovat emise CO2. A EU chce ostatní velké světové hráče - USA, Rusko, Čínu, Indii nebo Brazílii - dotlačit k nové závazné smlouvě, která by nahradila Kjótskou dohodu o snižování emisí. Ta vyprší v roce 2012.

Nyní se ale ukazuje, že závazek, ke kterému dotlačila Evropskou unii německá kancléřka Angela Merkelová, nebude vůbec snadné splnit. Není jasné hlavně to, jak se o něj jednotlivé státy unie podělí. Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 procent má totiž dosáhnout EU v průměru a každá země se má zavázat k jinému cíli.

Spor začíná vřít i v Česku. Vláda zatím neoznámila, s jakým závazkem půjde do jednání s Evropskou komisí. Na něm se totiž musejí nejdřív dohodnout ministerstva průmyslu Martina Římana a životního prostředí Martina Bursíka. A jejich pozice jsou zatím na míle daleko.

Bursík odhaduje český potenciál podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2020 na 17 procent, Říman na pouhých sedm procent. Podle Bursíka se ministerstvo průmyslu snaží závazek stanovit co nejníže a potom bojovat s Bruselem o kompromis. "Cíle by se měly nastavit realisticky, nikoli hrát onu hru, kterou jsme již viděli v případě emisních povolenek, a nechat se komisí někam dotlačit," řekl ministr. Připomněl tím českou žalobu na komisi za seškrtání plánu alokací emisních povolenek na léta 2008 - 2012.

Spor komplikuje fakt, že Česko nejspíš nesplní ani cíl, k němuž se zavázalo při vstupu do EU: podíl zelené elektřiny na hrubé domácí spotřebě má dosáhnout v roce 2010 osmi procent. Podle vládní zprávy z minulého týdne se ale obnovitelné zdroje loni podílely na spotřebě jen ze 4,9 procenta.

Strach z hádek

Podobné spory propukají i v dalších zemích EU. Velké pochyby zavládly hlavně v Británii. Její vláda varuje, že zavázat se k většímu podílu obnovitelných zdrojů než 9 procent bude neúnosně drahé. Německo má zase obavy, že evropské závazky naruší jehosystém podpory obnovitelných zdrojů, zejména výroby energie z větru.

Evropská komise se proto rozhodla odložit svůj návrh, jak dvacetiprocentní průměrný závazek rozpočítá mezi jednotlivé členy EU, až na leden. Původně s ním přitom měla přijít na začátku prosince, tedy na úvod konference na Bali.