Volání průmyslníků po rychlém zavedení eura neuspělo. Premiér Mirek Topolánek na páteční konferenci o zavádění eura důrazně odmítl stanovit pevné datum pro přijetí společné měny, a potvrdil tak stanovisko vlády, která chce nejdříve provést další nutné reformy. To však může znamenat, že euro se v Česku odloží o dalších několik let. "Zodpovědný politik neumí v současné době dát přesný termín vstupu do eurozóny," říká Topolánek.
Vláda navíc nikam spěchat nemusí. Má na své straně veřejné mínění. Podle průzkumu Eurobarometr z letošního března by 39 procent Čechů rádo vidělo eura ve svých peněženkách co nejpozději. Jen pětina Čechů je pro co nejrychlejší zavedení společné měny. Podle Topolánka se lidé v Česku staví k přijetí eura vlažně, protože koruna stále posiluje. "Koruna posiluje a zhodnocuje úspory. Češi jí věří, a proto jsou skeptičtí," uvedl premiér.
Koruna k euru za posledních 12 měsíců posílila o necelých pět procent a v posledních týdnech několikrát překonala rekord k dolaru i euru. V současnosti jsou nejvyšší hodnoty koruny na 26,82 koruny za euro a 18,62 koruny za dolar.
Právě silná koruna je největším trnem v oku domácím průmyslníkům. Firmy jsou pro co nejrychlejší zavedení evropské měny. Především ale chtějí jasný termín, aby se mohly připravit. "Například na Kypru a Maltě měl jasný termín výrazně motivační efekt," říká Petr Očko, bývalý národní koordinátor zavedení eura. "Už dnes navíc probíhá třetina obchodního platebního styku prostřednictvím eura," říká předseda Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Velkým exportérům by euro ušetřilo mnoho nákladů. Jen mladoboleslavská Škoda Auto, která 87 procent své produkce vyváží, přišla loni podle člena představenstva Martina Jahna kvůli sílící měně o více než 1,6 miliardy korun.
"Výhody zapojení ČR do jednotné měny výrazně převažují nad riziky spojenými s tlakem na zvýšení inflace," dodává Drábek. Alena Vlačihová z České podnikatelské reprezentace při EU také vyžaduje pozitivní informační kampaň, na níž by spolupracovaly firmy s vládou. "Chtěli bychom ji spustit minimálně dva roky před přijetím evropské měny, aby se i menší české firmy mohly dostatečně připravit na změny," dodává Vlačihová.
Na straně vlády je však i Česká národní banka. Podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy není s eurem kam spěchat. Nářky exportérů jsou navíc možná zbytečné. Když totiž Česko euro přijme, bude se místo posilující koruny vyrovnávat vyspělost domácího a evropského hospodářství růstem mezd a cen - tedy inflací. To však sníží konkurenceschopnost vývozců v zahraničí podobně jako silná domácí měna.
Ekonomické cykly zemí eurozóny a Česka navíc nejsou sladěny. Když Česko euro přijme, ČNB ztratí vliv na měnovou politiku, která se bude řídit z Frankfurtu pro celou eurozónu. Když se ale hospodářství vyvíjí v jiném cyklu, může to být problém. "Neřekl bych, že se cykly vzdalují, ale spíše se nepřibližují," uvedl Tůma. Za poslední rok se však podle něj v tomto ohledu příliš nezměnilo, na což zřejmě poukáže i pravidelný společný dokument centrální banky a ministerstva financí o sladěnosti tuzemské ekonomiky s eurozónou. Podle Tůmy by měla vláda materiál projednat do měsíce.
Jedinou správnou cestu tak ČNB stejně jako vláda vidí v přijetí reforem. Řada zemí, které do unie vstupovaly, podle Tůmy nejprve jednorázově upravila své ekonomické ukazatele tak, aby euro mohly přijmout, a poté začaly řešit reformy. "Taková cesta možná je. Je ale bolestivá a z dlouhodobého pohledu nákladná," dodal Tůma. 
Vývoj kurzu koruny
