Politici ve škole

Čas od času, aby vyvrátili tvrzení o svém odtržení od všedního života, vyjdou politici mezi prostý lid. Při těchto spanilých jízdách všem, kteří jsou ochotni naslouchat, vysvětlí, že jen oni to dělají dobře a že nebýt jich, tak by to tu vypadalo daleko hůře. O něco složitější to mají, když jejich kroky zamíří do budov škol či na akademickou půdu. Tam už si musejí dávat pozor, protože politická agitace ve školách je zapovězena, což každý s větším či menším úspěchem víceméně respektuje. Zatímco na vysokých školách patří přednášky vlivných politiků a vysokých ústavních činitelů mezi nejžádanější, na středních školách už je to úplně jinak. Studenti středních škol si přednášku vyslechnou, protože musí, nebo že se v nejlepším případě vyhnou zkoušení či nahlášené písemné práci. Poté řeknou, že stejně nic nového se nedozvěděli a že o politiku nemají zájem.

Chladná logika však ustupuje v okamžiku, kdy takový středoškolák se po maturitě nedostane na vysokou školu, a pokud nenastoupí na jazykovou školu, či neodcestuje do ciziny, dostane se do světla pozornosti státu a jeho sociálních institucí a už musí přijímat závažnější rozhodnutí. Některá z nich se mu zajisté nebudou líbit a první otázkou je, proč to musí být právě takto a ne jinak. Zde už přichází člověk do styku s politikou reálnou, tedy s tou, která je programem právě vládnoucí elity.

Je jasné, že ne každý politik umí zaujmout a některý ztratí poslední zbytek sympatií, jen co ve dveřích pozdraví. Jindy se však podaří vytvořit úžasnou atmosféru, kdy se vystoupení přemění v poměrně sofistikovanou a věcnou debatu. I pro samotné politiky je to dobrá zkušenost. Umět mluvit a přitom neagitovat a říci něco věcného. Každý se proto snaží, když už tu odvahu přijít mezi studenty najde, aby zapůsobil co nejlépe. Rodiče se však o zpolitizování svých dětí obávat nemusejí. Nastupující generace má mnohdy mnohem prozíravější úsudek než jejich rodiče, nedá se jen tak oklamat a svou nespokojenost umí dát řádně najevo. Dříve či později konfrontaci s realitou neunikne nikdo, bez ohledu na to, zda má o společensko-politickou problematiku zájem.

Vrchlabí