Výzkum OECD PISA (Programme for International Student Assessment) zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Proti dříve realizovaným výzkumům, které byly zaměřeny především na školní vědomosti, nyní klade důraz na jejich využití v reálném životě a na dovednosti s tím spojené.

První sběr dat v roce 2000 kladl větší důraz na oblast čtenářské gramotnosti, v roce 2003 byla hlavní oblastí matematická gramotnost a v roce 2006 to bude přírodovědná gramotnost. V roce 2003 byl výzkum obohacen o šetření, která zjišťovala dovednosti žáků při řešení problémů.

Do posledního srovnávání matematické gramotnosti se zapojilo celkem 41 zemí z celého světa včetně všech 30 členských zemí OECD. Testování se zúčastnilo více než čtvrt milionu žáků. V České republice se výzkumu zúčastnilo celkem 260 škol (základních, speciálních, gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť) a 9919 žáků.

Úroveň gramotnosti žáků ve všech sledovaných oblastech byla zjišťována prostřednictvím dvouhodinového písemného testu. Po skončení žáci ještě vyplnili dotazník, který zjišťoval další fakta související s úspěšností žáka při řešení testových úloh. Dotazník vyplňovali také ředitelé škol, ze kterých byli žáci vybráni.

Matematická gramotnost: Průměrný výsledek českých žáků je nad průměrem zemí OECD, významně lepšího výsledku než Česká republika dosáhlo sedm zemí.

Čtenářská gramotnost: Průměrný výsledek českých žáků je v roce 2003 nižší než průměr zemí OECD, rozdíl však není významný.

Přírodovědná gramotnost: Výsledky českých žáků jsou nad průměrem zemí OECD, významně lepší jsou pouze výsledky žáků Finska a Japonska.

Řešení problémů: Výsledky českých žáků jsou nad průměrem zemí OECD, významně lepší jsou výsledky žáků osmi zemí.

V oblasti matematické gramotnosti u nás mezi lety 2000 a 2003 došlo k významnému zlepšení průměrného výsledku a zmenšily se rozdíly mezi dobrými a slabšími žáky. Ve čtenářské gramotnosti významnější změny nenastaly. V přírodovědné gramotnosti zvedli Češi průměr. Zlepšili se hlavně ti lepší a vzrostl rozdíl mezi dobrými a slabými žáky.

Nejlepšího výsledku dosáhli ve všech sledovaných oblastech žáci víceletých gymnázií následovaní žáky čtyřletých gymnázií. Spolu s žáky středních odborných škol s maturitou jsou nad průměrem zemí OECD. Výsledky základních škol, středního odborného vzdělávání bez maturity a speciálních škol jsou naopak pod průměrem OECD.

Velké rozdíly mezi výsledky jednotlivých žáků lze vysvětlit i rodinným zázemím (povolání a vzdělání rodičů). Země se liší nejenom celkovými výsledky žáků, ale rovněž silou vlivu rodinného zázemí a ve schopnosti vzdělávacího systému zajistit všem rovné příležitosti ke vzdělávání.

Vliv rodinného zázemí se projevuje nejen na úrovni jednotlivého žáka, ale i na úrovni celé školy. Sociální složení žáků podstatně ovlivňuje charakteristiku školy, a tím i její práci jako celku. Česká republika se řadí mezi země, kde jsou v důsledku rodinného zázemí žáků rozdíly mezi školami největší.


Každý se drží svého kopyta

V Unii se na rozdíl od našeho vzdělávacího systému výuka prodlužuje a diferencuje. Ve většině zemí se vstupní věk na druhý stupeň pohybuje mezi 14 až 16 roky. Střední vzdělávání se tradičně dělí na všeobecné a odborné. Ovšem v reakci na společenské potřeby a na začleňování stále širší populace se i tyto základní typy rozdělovaly a prosazovala se snaha zvyšovat průchodnost a širokou uplatnitelnost všech typů.

Všeobecné vzdělávání, které žáky připravuje především pro studium na vysokých školách, je buď ryze akademické, nebo se liší podle návaznosti na určitý typ vysoké školy.

V některých zemích, jako je například Francie nebo Španělsko, existují navíc ještě přípravky pro náročné obory vysokých škol. Týká se to především medicíny či vysoce specializovaných technických oborů a některých uměleckých škol.

V odborném vzdělávání nacházíme tzv. vocational (profesní) směry, které mají dost společného s našimi středními odbornými učilišti. Připravují tzv. modré límečky. V něčem se však přece jen liší. Daleko lépe než naše učiliště vybavují absolventy širšími odbornými poznatky, které jim umožní plnit pracovní úkoly v průběhu celého pracovního života. Navíc je motivují i k dalšímu sebevzdělávání v oboru.

Vedle toho existují směry s vyšším podílem teoretické výuky, kde se žáci připravují na povolání "bílých límečků". Zde se nabízí podoba s českými středními odbornými školami.

I když se jim většinou říká technical nebo technologique, zahrnují i obory ekonomické, zemědělské, technické nebo zdravotnické. V těchto typech škol převažuje všeobecně vzdělávací složka, a proto poskytují dvojí kvalifikaci. Její absolventi se mohou uplatnit jednak v praxi, jsou ale i dobře připraveni i pro studium svého oboru na vysokých školách.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist