Od obřích kol ke „včelím úlům"

 
Jedno z vodních kol ve městě Hamá
Snímek: Tomáš Wehle

Nejvyhledávanějšími místy jsou především památky UNESCO, jako například hlavní město Damašek nebo působivé římské ruiny pouštní Palmyry. Za pozornost ale stojí i další pamětihodnosti, ať už monumentální křižácký hrad Krak des Chevaliers, římský amfiteátr v Bosře nebo orientální tržiště (súk) v Halabu (Aleppu).
Jako základna výletů po Sýrii může posloužit město Hamá na severovýchodě země, které leží zhruba dvě stě kilometrů od Damašku. Jeho historie sahá až 5000 let před Krista. Ve vládě se tu postupně střídali Sumerové a Akkadové. Největší prosperitu zřejmě město zažívalo v aramejské době kolem roku 1000 před naším letopočtem. Naopak zkázu mu přinesli Asyřané kolem roku 720 před n. l., kteří jej dobyli a zničili. Hamá znovu povstala, dostala se do rukou Babylónie a Persie a roku 333 před Kristem ji získal na svém tažení Alexandr Makedonský. Novou prosperitu pak městu přinesla až doba římská a byzantská.

Hlučná technická atrakce
Vedle pěkného trhu je Hamá známá především zbytky kdysi účinného zavlažovacího systému, předchůdce dnešních betonových koryt. Když sem přijedete, už zdálky uslyšíte klapání obrovských dřevěných kol, která z řeky Orontes nahánějí vodu do akvaduktů. Navíc při otáčení vydávají velmi pronikavý vrzavý zvuk. Důmyslný mechanismus, který postavili Římané, se točil pod náporem říčního proudu a kola ve svých lopatkách "naháněla" vodu do výšky přímo na akvadukty, jimiž pak vláha proudila na políčka do okolí města.
Zařízení se točí dodnes každou denní či noční hodinu, ovšem už jen v létě, především pro potěchu turistů. Ze sta vodních kol jich v současnosti pracuje sedmnáct. Největší z nich, Muhammadía, asi jeden kilometr od centra, bylo postaveno roku 1361 a má dvaadvacet metrů v průměru. Za zhlédnutí však pro svou jedinečnou techniku stojí všechna. Každé má svůj "hlas" a odborníci podle něj umějí určit jeho "zdravotní stav". K atraktivní podívané občas přispívají i místní mladíci, kteří se na dřevěných lopatách kol nechávají vyvézt až na vrcholek a odtud se po hlavě vrhají do řeky.
Odpočinek po "humbuku" kolem dřevěných kol naleznete na kopci, v samém centru města. Sem také přichází spousta místních mužů a žen, kteří zde v poklidu relaxují nebo v trávě pořádají piknik. Kopec je dole v celém svém objemu obklopen obrovským trhem, na kterém koupíte cokoliv - od různorodých arabských specialit přes elektroniku až po veškerou drogerii. Je docela zajímavé sledovat tento mumraj z výšky, třeba při posezení na jedné z laviček lemujících vrchol kopce.

Krveprolití před 25 lety
Před čtvrtstoletím zažila Hamá velké krveprolití. V roce 1982 se tehdejší syrský prezident Háfiz Asad tvrdě vypořádal s náboženskými aktivisty podzemního Muslimského bratrstva, když totálně vyhladil jejich zdejší základnu - nechal město obklíčit a centrum rozbombardovat. Počet zabitých, mezi nimiž byla spousta civilistů, se odhaduje až na 25 tisíc. Dnes jsou ulice bezpečné, běžným turistům žádné riziko nehrozí. Mimochodem, než Syřané pustí cizince do své země, nechají je projít řádnou byrokratickou "prověrkou". Policisty pak uvidíte jen na křižovatkách, kterak se snaží koordinovat pro Evropana chaotickou dopravu, a při hlídkování u významných budov. S orientací ve městě vám vždy rádi a s úsměvem pomohou.

Sucho a zase sucho...
Většina syrského území je poměrně vyprahlá, takže umělé zavlažování má stále velký význam, což rychle poznáte, pokud se rozhodnete procestovat zemi křížem krážem. A určitě to stojí za to.
Nějakých šedesát kilometrů severovýchodně od Hamá se nachází malá obec Srudž (Sarouj), ležící nedaleko jedinečné byzantské pevnosti Kasr ibn Wardan. Jedná se o vesničku v poušti, kde někteří lidé dosud žijí v původních obydlích ve tvaru včelího úlu. Sami se můžete přesvědčit, že hliněné stavby v zimě skvěle drží teplo a v létě je v nich chládek. To je dáno jednak tloušťkou stěn, jednak tím, že obydlí postrádá okna, takže tmavý interiér pomáhá zajišťovat celoročně příjemnou teplotu. "Včelích úlů" jsou tu desítky a všechny mají vrchní hliněnou vrstvu popraskanou od sucha.

Cizince tu mají rádi
Oblast kolem "úlů" je atraktivní, ale bez jakékoliv hromadné dopravy. První část cesty k hliněným stavbám, do vesnice al-Hamra, se dá absolvovat minibusem, dál už ovšem musíte po vlastní ose. Minibusy do al-Hamry nejezdí z autobusového nádraží jižně od centra Hamá, ale z trhu na severu města. Jízdní řád je jednoduchý - jakmile se minibus naplní, vyrazí na cestu.
Jinou možností je taxi nebo klasické stopování. V Sýrii se stopuje dobře, obzvlášť v odlehlých oblastech, kde nejezdí veřejná doprava. Auto má totiž v těchto končinách málokdo, proto si tu lidé při cestování vzájemně pomáhají. Cizince mají navíc rádi, takže při stopování nikdy nečekáte víc než čtvrt hodiny. Někdy nemusíte ani mávnout a přepravu vám okolo jedoucí řidič nabídne sám od sebe. A často vás pak ještě pozve k pohoštění, které nejste schopni odmítnout.
Jedete-li však někam na čas, je přece jen jistější použít placené (a velmi levné) dopravní služby. Větší problémy vám při cestách může dělat pouze dešifrování arabských nápisů. Pomocí rukou, nohou a slovníku se ale na kýžené místo dostanete.
Veřejná doprava v Sýrii funguje slušně. Mezi městy pendlují nepřetržitě minibusy, které jen čekají na zaplnění, i velké klimatizované autobusy. Ulicemi jezdí hejna levných žlutých taxíků a ještě levnějších minibusů, do nichž se vejde i patnáct lidí. Nasedá se kdekoli, stačí jen zamávat.
Jestliže si ale na individuální výpravu třeba do zmíněné malebné vesničky Srudž a jejího okolí netroufáte, existuje i jiná možnost. Hotely Cairo a Riad v Hamá zajišťují do této oblasti fakultativní výlety.

Naďa Ghani

Kde se ubytovat
Noria Hotel ***
Tel: + (963) 33 228 193, 33 512 414
Dvoulůžkový pokoj: 30 - 40 USD

Cairo Hotel **
Ulice Kouatli
Tel: + (963) 33 222 280
Dvoulůžkový pokoj: 20 - 30 USD

Jak se tam dostat
Do Damašku, hlavního města Sýrie, létají z Prahy například aerolinky Turkish Airlines (přestup v Istanbulu) nebo Austrian Airlines (přestup ve Vídni). Z Damašku je to do Hamá asi 210 km, z Halabu, kde je rovněž mezinárodní letiště, 145 km. Využít můžete poměrně levné taxi nebo pohodlné dálkové autobusy (společností Karnak nebo Qadmous), spojující velká města, respektive jezdící do Turecka, Jordánska nebo Libanonu.