Svět řeší, jak se vyhnout dražší ropě

Ropa dál zdražuje, a k psychologické hranici sta dolarů jí zbývají poslední kroky.

Poté, co včera cena této suroviny znovu překročila hranici 98 dolarů za barel, je překonání dalších rekordů jen otázkou času.

"Sto dolarů za barel už je teď cena minulosti, spíš je třeba uvažovat o dvou stech dolarech," řekl tento týden na II. energetickém fóru v Praze Ion Sturza, ředitel koncernu Rompetrol Moldova.

Politická nestabilita na Blízkém východě, která spolu s nízkým kurzem dolaru či slabšími zásobami ropy v USA ke stoupání cen přispívá, navíc začne trh ovlivňovat v historicky nejvyšší míře, uvádí analýza Mezinárodní agentury pro energii.

Závislost světa, především Číny a Indie, na dovozu z Blízkého východu, bohatého na ropu i na turbulentní politické události, se totiž v příštích letech ještě zvýší.

Saúdové: "ropná" armáda

Ropu pak může zdražit hned několik konfliktů, které v regionu v blízké budoucnosti hrozí.

Spekulace, že americký prezident George Bush podnikne příští rok, ještě před koncem svého funkčního období, letecké útoky proti Íránu, vedou k nejkatastrofičtějším předpovědím.

"Írán by mohl jednoduše vyhlásit vstup do Perského zálivu, Hormuzský průliv, za válečnou zónu. Ceny ropy by vylétly, aniž by byla vypálena jediná kulka," řekl agentuře Reuters Tim Ripley, analytik prestižního časopisu Jane's Defence Weekly.

V ještě kratším období může trh vyděsit chystaná turecká invaze na sever Iráku. Na tuto hrozbu reagují ceny ropy už od září.

Vláda v Ankaře podniká akce, aby lépe zabezpečila ropovody, kterým hrozí útoky separatistů. Teroristé z Al-Káidy se pokoušejí zasáhnout ropná zařízení i v největší exportérské zemi, Saúdské Arábii. Její představitel pro obranu, princ Abdurrahmán Abdalazíz vyzval země Perského zálivu, aby si na obranu ropných zařízení vytvořily speciální jednotky.

Evropa sleduje Moskvu

Zatímco oči celého světa jsou upřeny k hrozbám na Blízkém východě, ve střední Evropě se pozorně sledují události v Moskvě.

Na dodávkách ropy z Ruska jsou závislé kromě Česka, které má i ropovod na západ, Polsko, Slovensko a Maďarsko. "Cenu nestanovují producenti, ale trh," zdůraznil Ion Sturza, ředitel koncernu Rompetrol Moldova, s tím, že vliv politických událostí se dá omezit právě rozvinutím trhu.

Jenže ten je kvůli historicky dané závislosti na Rusku ve střední Evropě omezen. A o potřebných investicích v řádu miliard eur do nových ropovodů a propojení se jak ve střední Evropě, tak v rámci EU zatím jen debatuje.

Rozhodující události, které ovlivní cenu a dodávky ropy ve střední Evropě, se odehrávají právě v Rusku. To čekají v prosinci parlamentní a příští rok prezidentské volby.

Společná energetická politika EU zatím neexistuje, ale tvoří se, a pro středoevropské státy bude také klíčové, zda se v budoucnu podaří prosadit stavbu ropovodů ze střední Asie, které se vyhnou ruskému území.

Co také může ovlivnit růst cen

Invaze Turecka do iráckého Kurdistánu
V regionu, kde leží jedny z největších zásob ropy na světě, hrozí ozbrojeny konflikt mezi tureckou armádou a povstalci z radikální Kurdské strany pracujících (PKK), do něhož může zasáhnout i irácké jednotky. PKK hrozí, že teroristickými útoky poškodí klíčové ropovody v regionu.
Postup USA proti Íránu
K růstu cen ropy přispívají spekulace o hrozící invazi amerických jednotek do Íránu, který se přes výzvy OSN odmítá vzdát jaderného programu. Obchodníci s ropou se obávají, že v takovém případě írán zaútočí na ropná zařízení v okolních zemích či uzavře Hormuzský průliv, kudy proudí do světa ropa z Perského zálivu.
Atentáty Al-Káidy v Saúdské Arábii
V dubnu byl v zemi s největším vývozem strategické suroviny odhalen útok na ropná zařízení, které plánovali teroristé z Al-Káidy. Trhy reagovaly s velkou nervozitou.
Izraelský konflikt se Sýrií
Ceny ropy vzrostly i poté, co se v září odehrál izraelský letecký útok na syrské území.
Zdroj: hn