Polské pirohy zažívají renesanci i v zahraničí

Pirohy stály dlouhou dobu ve stínu polské kuchyně. Jako pokrm chudých v paletě bohaté nabídky nebudily zájem. Pozvolna však naši severní sousedé začali znovu objevovat kouzlo jídla, které lze připravit na sto způsobů. A tak pirohy nyní znovu vévodí jídelníčku polských restaurací a dobyly už i Ameriku. Společně s Poláky emigrovaly také do Británie a Irska.

Vysvětlení jejich popularity je jednoduché: pirohy jsou hlavním jídlem, které může obsahovat maso, zeleninu i jahody, lehce se tráví, lze je sníst všude nebo si je odnést a ohřát doma.

Donedávna si lidé pirohy spojovali zejména s mléčnými bary, k jejichž strávníkům patřili hlavně studenti a důchodci. Dnes na ně chodí diplomaté a mají své místo i v prezidentské kuchyni. Vyhrávat nad hamburgery, sendviči, tousty, pizzami a kebaby začaly, když se Poláci dostatečně nabažili pochoutek, které do země vtrhly po pádu komunismu.

Na pirohy vsadila Krystyna Miecznikowská-Wróbelová, která v roce 1999 otevřela ve Varšavě jednu z prvních "pirožkáren". Tehdy nabízela 25 druhů, v současnosti je jich dvojnásobek. A jsou navíc barevné, samozřejmě výhradně díky přírodním příměsím. Podobné specializované restaurace jsou už v každém větším městě.

"S pirohy lze udělat úplně všechno, od chuti, vzhledu a druhu těsta až po způsob prodeje," říká Brygida Koselová, majitelka Café Miejsce, kde se podle Varšavanů prodávají ty nejlepší pirohy v polské metropoli.

Vznikla už i síť "pirožkáren" s názvem Zapiecek. Koupit lze pirohy také v každém v supermarketu. Jejich konkurence se ale restauratéři neobávají. Aby pirohy byly chutné, je nutné je připravit ručně a z vybraných surovin, tvrdí polští kuchaři. Navíc nejlépe chutnají čerstvé, mražené prý ztrácejí polovinu chuti. I proto se ve vyhlášených podnicích pirohy lepí časně ráno, aby hosté byli spokojeni.

Pirohy, jejichž domovem je pravděpodobně Čína, se do Polska podle odborníků dostaly přes Rusko už ve 13. století. A s Poláky v 19. století odcestovaly do Ameriky, kde se staly hitem. V roce 1952 v Pensylvánii založil Ted Twardzik výrobnu, kde pirohy připravovala zejména pro polské horníky jeho matka Marie. V současnosti se prodávají ve všech státech USA.

Na polský národní pokrm přilákala Američany i Kazimiera Boberová, která vyjela z Polska v 70. letech za snem o lepším životě. Nemohla tehdy nalézt žádnou práci, a tak začala dělat to, co uměla nejlépe. V roce 1982 založila podnik, kde prodávala pirohy kolemjdoucím. V současnosti vlastní pirožkové impérium a je milionářkou.

S Poláky vycestovaly pirohy i do Británie a Irska, kam od roku 2004 emigrovaly podle odhadů úřadů necelé dva miliony zejména mladých lidí z Polska. Zájem je prý tak velký, že v tamních pirožkárnách je nutné si zamluvit místo i několik dní dopředu.